Operní kukátko (23)
Lovci perel v Sydney
Velmi vytížený slovenský tenorista Pavol Breslik je jednou z hvězd obsazení Bizetových Lovců perel v Sydney. Pavol Breslik zpíval tuto roli již v Curychu roku 2014 (dirigent Patrick Fournillier, režie Jens Daniel Herzog). Opera zažívá nebývalou vlnu zájmu, kterou jistě ještě povzbudí úspěch současného nastudování v Metropolitní opeře v New Yorku. Premiéra v Sydney se chystá již na 15. ledna 2016 v hudebním nastudování Guillauma Tourniera (kterého pak vystřídá Tahu Matheson). Režie vytvořil známý australský režisér a divadelní autor Michael Gow s kostýmy a scénografií Roberta Kempa. V obsazení září jména Ekateriny Siuriny a australské lyrické sopranistky Stacey Alleaumy, které vytvoří roli cejlonské kněžky Leily, o jejíž lásku soupeří dva přátelé. Tenorového Nadira bude vedle Pavola Breslika zpívat Američan Nikhil Navkal a barytonového Zurgu José Carbo nebo Christopher Hillier. Dle vyjádření režiséra tvůrci chtěli oprostit operní děj od zavedených kulturních stereotypů. Kostýmy pak budou vycházet z koloniální minulosti cejlonského ostrova.
Překonat sentimentální a barvotiskový nátěr tohoto díla není snadné, uvidíme, jak se to v Opera Australia povede. Dílo bude provedeno celkem v sedmnácti představeních, po 12. únoru se mění obsazení z prvých uvedených interpretů na druhé.
Martina Janková jako Krása v La Scale
Česká sopranistka Martina Janková, dnes převážně spojovaná s operním domem v Curychu, vytvoří jednu z hlavních rolí v inscenaci oratoria Georga Friedricha Händela Il trionfo del tempo e del disinganno (Vítězství času a poznání; původní verze 1707, nejčastěji hraná přepracovaná verze z roku 1737, anglická verze z roku 1757). Přitom italský výraz il disinganno je těžko přeložitelný jediným slovem, protože především znamená prohlédnutí z bludu nebo omylu. Händelovo oratorium ve dvou částech na text kardinála Benedetta Pamphiliho (1653–1730), který jako básník vytvořil také tři texty pro Georga Friedricha Händela, se v posledních deseti letech těší nečekané oblibě. Dílo bylo vícekrát nahráno, například dirigentkou Emmanuelle Haïm s výborným obsazením (Natalie Dessay, Ann Hallenberg, Sonia Prina a také Pavol Breslik jako Tempo / Čas) na labelu Virgin Classics. Oratorium již také bylo opakovaně scénováno, symbolický obsah textu umožňuje totiž nejrůznější výklady a zasazení do rozličných prostředí. Koprodukční inscenace Opernhaus Zürich, Staatsoper Berlin a Teatro alla Scala v Miláně bude uvedena nyní právě v Miláně v nastudování a pod taktovkou Diega Fasolise a v režii předního německého filmového a divadelního režiséra Jürgena Flimma. V osmi představeních (premiéra 28. ledna 2016, poslední představení 13. února 2016) vystoupí Martina Janková jako Bellezza / Krása, dále pak mezzosopranistka Lucia Cirillo (Piacere), altistka Sara Mingardo (Disinganno) a tenorista Leonardo Cortellazzi (Tempo).
V březnu pak čeká Martinu Jankovou role Aminty v Mozartově opeře Il re pastore pod taktovkou Williama Christieho v Barceloně a v létě mimo jiné role Despiny v Così fan tutte na Salzburger Festspiele 2016. Obě mozartovské role patří k jejím profilovým partům, které již na salcburském festivalu zpívala – Amintu v roce 2013 pod stejným dirigentem a Despinu v roce 2013.
Angela Denoke a Pavel Černoch v Její pastorkyni ve Stuttgartu
Pod tradičním názvem Jenufa, užívaným mimo české země, byla ve Stuttgartu obnovena inscenace Janáčkovy opery Její pastorkyňa. Nastudování diriguje Sylvain Cambreling a autorem oceňované režie je Calixto Bieito, který přenesl děj do současného prostoru upadající továrny kdesi ve východní Evropě.
Představení herecky i pěvecky dominuje Kostelnička Angely Denoke a mezi účinkujícími nalezneme i našeho Pavla Černocha v roli Laci. Dojímavou Jenůfku ztvárňuje pěvkyně v místním angažmá Rebecca von Lipinski, která slavila na podzim úspěch jako Leonora v Beethovenově Fideliovi. Obnovené nastudování od 9. ledna 2016.
Rozhovor týdne
Salcburská rodačka Angelika Kirchschlager (narozena 1954) o kilech navíc, o zjevu operních pěvců, o synu Felixovi a hlavně o vztahu k milovanému dílu skladatele Kurta Weilla, protože již záhy vystoupí v premiéře Weillovy Žebrácké opery v Theater an der Wien pod hudebním vedením Johannese Kalitzkého a v režii Keitha Warnera (premiéra 13. ledna 2016): Angelika Kirchschlager: „Mit ein paar Kilos mehr singt es sich leichter“ („S pár kily navíc se zpívá lehčeji“) – rozhovor najdete zde .
Jonas Kaufmann odřekl koncert v Madridu
Krátce před vlastním vystoupením musel proslulý tenorista Jonas Kaufmann na doporučení ošetřujícího lékaře odříci koncert operních árií v Teatro Real v Madridu, plánovaný na sobotu 9. ledna 2016.
Trpí akutní sinusitidou, tedy zánětem vedlejších dýchacích dutin, nepříjemným respiračním onemocněním, které se objevuje v důsledku nedoléčených infekcí bakteriálního nebo virového původu zpravidla v chladnější době roku nebo při střídání teplot. Tomuto onemocnění neprospívá ani pobyt v klimatizovaných prostorech a letecké cestování.
Dobrý den, operní kukátko pravidelně čtu a moc se mi líbí. Jen mě mrzí, že zde zatím ani jednou nebyly zmíněny představení, která jsou ke stažení na webu theoperaplatform.com (přitom loni se psalo, že se do tohoto mezinárodního projektu zapojí i naše pražské ND). Přijde mi to škoda, protože jde o představení, na které se i běžný milovník opery z ČR může podívat a určitě by mu pomohlo, kdyby si k nim mohl přečíst i nějaký zasvěcený. V příštím pololetí zde bude možné shlédnout nejen několik klasických operních šlágrů, ale třeba i opery od autorů soudobých a tudíž téměř neznámých (např. belgický skladatel Philippe Boesmans a jeho opera Reigen nebo opera Tri Sestri od maďarského skladatele Petere Eötvöse. Mohu vědět důvod, proč tento web nepovažujete zatím za zdroj inspirace pro Vaše operní okénko?
Dobré odpoledne,
vše je pochopitelně hlavně o financích. Pokud se Vám podaří sehnat pro náš portál sponzora, rádi se ujmeme i podobných témat, o kterých píšete. Děkujeme za pochopení.
Například 31.1.2016 bude přenos premiéry Evžena Oněgina z Komische Oper Berlin, kde Lenského zpívá Aleš Briscein.
Ďakujem pánovi Chaloupkovi za výborné zpravodajstvo z operného sveta v pravidelnom Opernom kukátku, ktoré rád čítam a poučím sa z neho.
Dovolím si reagovať na nahrávku týždňa, ktorú pán Chaloupka veľmi dobre rozoberá:
oratorium Franza Schmidta – Das Buch mit sieben Siegeln( Kniha siedmych pečatí ) Philharmoniker Hamburg, s dirigentkou Simone Young , OEHM Classics, 2015( 2 CD ).
Veľmi vítam, že bratislavský rodák Franz SCHMIDT ( r. 1874 – zomrel r. 1939 vo Viedni),violoncellista, klavírista a skladateľ je tu pripomenutý. Zasluži si, aby a dostal do širšieho povedomia milovníkov hudby práve v Českej republike : pravdou je, že je tu menej známy, skoro až neznámy.
Prihováram sa k všetkým operným domov v bývalom Československu, aby aspoň jeden z nich naštudoval Schmidtovu operu NOTRE DAME. Napr.v Drážďanoch mala táto opera premíéru 18.4.2005.
Predohra k tejto opere je skutočne veľmi posobivá, dost často ju dávali ráno na rakúskom rozhlase Österreich 1. Počúvali sme túto rozhlasovú stanicu u nás v rodine v Bratislave, kde som bol do r.1987 – i za socializmu bola výborná pučuteľnosť.
Bratislavskí hudobní odborníci budu zrejme vedieť, kdo sa zaslúžil, aby bola osadená pamatna tabula Franzu Schmidtov( ešte v dobe socialimu) na mieste jeho rodneho domu, ktorý bol v miestach súčasnej Tatra banky ( postavenej asi v 20 rokoch 20.stor.)na nám.Slovenkého národného povstania.
Schmidtova pamatna tabula je však na bočnej strane tejto Tatra banky, už na Uršulínskej ulici.( Pamatnici si isto vzpomenu, že v budove „staronovej“ Tatra banky bolo za socializmu kino Pohraničník.)
Záujemcom nielen z radov čitateľov Opera plus radím, pozrieť sa na životopis Franza Schmidta na Wikipedii.
Okrem toho, že bol vynikajúci skladateľ, mal veľmi smutný osobný život.
Verme, že Schmidtovo dielo sa dostane v ČR do vačšieho povedomia, i symfonické orchestre se budu snažiť niektorú jeho symfoniu nastudovat.
Mám napr. CD 4.symfoniu Franza Schmidta, ktorú s bratislavským rozhlasovým orchestrom dirigoval Ľudovít Rajter, vydal Opus r.1987.Určite ešte minimálne jedna Schmidtova symfonia je s tymto umeleckým kolektívom nahratá.
Záverom si dovolím znovu poďakovať pánovi Chaloupkovi, že pripomenul CD nahrávku s Schmidtovym oratóriom Kniha siedmych pečatí, vydaná v minulom roku v Hamburgu.
K příspěvku pana Chaloupky týkající se Dialogů karmelitek v Mnichově:Závěr opery Dialogy karmelitek je napsán nesmírně strhujícím způsobem a v hudbě je zachycen i opakovaný zvuk gilotiny – tak jak jednotlivé sestry vstupují pod gilotinu. Závěr opery v pojetí režiséra Tcherniakova bohužel nerespektuje hudbu, příběh a je ukázkou čistého „režisérismu“ – prostě za každou cenu to udělat jinak (navzdoru hudbě a libretu). Mám rád moderní inscenace, které přinášejí nový výklad, ale tady je nový výklad uplně zbytečný, mrzačící geniální Poulencovo dílo – které mimochodem ještě v repertoáru ND Praha dosud nezaznělo.