Operní panorama Heleny Havlíkové (137)

  1. 1
  2. 2

Týden od 14. do 20. října 2013  
– Pozdrav z jihu Albánie
– Most Praha–Drážďany tentokrát mezi Schützem, Michnou a Pękielem
– Inspirace na dny příští
***

Pozdrav z jihu Albánie

Také právě probíhající osmnáctý ročník Strun podzimu je postaven na zajímavé dramaturgické koncepci, která vedle sebe přináší velmi odlišné hudební žánry a styly – od opery přes jazz po etnickou hudbu, vždy v podání špičkových interpretů. Může tak nadchnout nejen vyhraněné příznivce toho kterého žánru, ale díky důvěře, kterou si tento „crossover“ festival svou dramaturgií po léta vybudoval, probudit v nich zvědavost a zájem o ty oblasti umění a hudby, o kterých dříve možná ani nevěděli nebo je a priori zatracovali.

Pravidelnou součástí festivalové nabídky je u nás prakticky neznámá a nedostupná původní etnická a lidová hudba a zpěv, jak se v různých koutech světa podržely po staletí v lidové tradici, předávané z generace na generaci v původní podobě, prakticky beze změn. A tato objevitelská programová linie festivalu už za ta léta má nadšené příznivce.

Letos jsme se v Českém muzeu hudby mohli setkat s albánskou iso-polyfonickou vokální tradicí. Iso-polyfonie je specifická bordunovým základem, připomínajícím v drženém souzvuku monotónní hučení, nad kterým se klene sólová melodie, často s melismatickým vlněním na jedné slabice. Tento styl albánské lidové hudby, který byl v roce 2005 zařazen na seznam nehmotného bohatství UNESCO, byl dozajista ovlivněn byzantskou chorální hudbou. Ale s drženou prodlevou se ve folklórní tradici setkáváme ve více kulturách a časech, od australských Aboriginců po indiány, od středověké evropské hudby po návrat tohoto kompozičního principu v evropských stylech dvaceti století, které se právě mimoevropskými a starými technikami inspirovaly, například minimalismus.

Soubor, který se představil na Strunách podzimu a který vedl vyhlášený mistr iso-polyfonického zpěvu Hysni (Niko) Zela, tvořilo celkem sedm mužů v originálních albánských krojích s typickými bílými suknicemi, zdobenými vestami a pokrývkami hlavy připomínajícími fez, zde ovšem ve tvaru hrušky zakončené „stopkou“. K potěše zcela zaplněného hlediště tito muži předvedli, že prastará lidová hudba si stále ponechala svou obrovskou energii. Repertoár sestavili z písní milostných, které se dodnes zpívají na svatbách, a těch, které zachycovaly základní situace života vesnice i dobu osmanského útlaku a oslavu hrdinů. Jakkoli šlo o profesionály, bylo zřejmé, že jsou nejen mistry tohoto zpěvu, ale že jím opravdu žijí – a lidovou tradici uchovají a předají dál. Své autentické nadšení dokázali přenést na festivalové publikum zcela zaplněného hlediště, které bohatě (a vděčně) aplaudovalo – není dnes běžné setkat se a užít si takto jednoznačně pozitivní projev radosti ze života.

Po alpském jódlování, tuvidském hrdelním zpěvu nebo sardinské vokální polyfonii a jakutských šamankách s brumlemi nabídly Struny podzimu další možnosti, které skýtá lidský hlas. Jen se opět nabízí otázka, nakolik bylo třeba toto jedinečné vystoupení v prostoru Českého muzea hudby s dlouhým kostelním dozvukem ještě amplifikovat a tím oslabovat právě onu cennou hodnotu autentičnosti – v albánských horách a vesnicích určitě mikrofony nemají. Stejně tak stojí za úvahu, nakolik by bylo dobré poskytnout posluchačům i překlad textů písní, který, jak se dalo z přednesu odtušit, hrál hodně významnou roli. Nicméně festivalu Struny podzimu patří dík, že takové setkání s další fasetou lidských hlasů a „skrytých“ kultur umožnil.

Hodnocení autorky: 75 %
***

Most Praha–Drážďany tentokrát mezi Schützem, Michnou a Pękielem

Rozsáhlý cyklus Collegia 1704 s názvem Hudební most Praha–Drážďany v letošním roce zahrnuje sedm dramaturgicky nápaditých koncertů, které se konají v pražském kostele sv. Šimona a Judy a se stejným programem v drážďanském Annenkirche. I z dalšího pořadu, který se soustředil na vlivy italské hudby v sedmnáctém století v německých, českých a polských zemích, je zřejmé, že tento hudební most je zbudovaný na spolehlivých základech odkazu, který nám zanechali mistři barokní hudby. Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale pod vedením Václava Lukse tentokrát konfrontovaly tvorbu drážďanského skladatele Heinricha Schütze (1585–1672) s Adamem Michnou z Otradovic (1600–1676) a Bartłomiejem Pękielem (asi 1600–1670) a hudbu světskou i církevní. Zazněla Pękielova Missa à 14 o dvou částech Kyrie a Gloria, dále výběr pěti Schützových pětihlasých madrigalů pouze s doprovodem harfy a teorby z jeho rané sbírky Il primo libro di Madrigali op. 1, kterou tento německý skladatel ukončil svá italská studia, a program uzavřela Michnova Missa Sancti Wenceslai.

Přes rozsáhlý počet projektů, který obě Luksovova uskupení až v hektickém tempu provádějí nebo se na nich podílejí, zůstává vysoká úroveň, byť tentokrát Collegium 1704 na začátku koncertu v Pękielově mši chvilku hledalo onu dokonalou souhru, kterou posluchače „rozmazlili“. Instrumentální Collegium 1704 hrálo tentokrát ve velmi komorním obsazení s trojicí houslí a po jednom z dalších smyčcových nástrojů, které pro Michnovu mši s náročnými party pro trubky doplnili suverénní hráči Jaroslav Rouček a Karel Mňuk. Collegium Vocale se tentokrát v mších uplatnilo v oktetu po dvou sopránech, altech, tenorech a basech, v madrigalech v proměnlivém pětihlasém obsazení. Ozdobou koncertu byly opět skvěle vyrovnané hlasy, které se plasticky proplétaly v kontrapunktických liniích do lahodného souznění od oblého sopránu Aleny Hellerové po pedálově hluboký bas Jaromíra Noska. Velice zajímavým ozvláštněním bylo rozestavení zpěváků v Pękielově mši nikoli po hlasech od sopránů vlevo po basy vpravo, ale S-A-T-B-B-T-A-S; v akustickém prostoru kostela se tato promyšlená zvuková koncepce uplatnila skvěle.

Vedle rozkomíhaných hlasů některých operních sólistů a některých našich operních sborů s trčícími jedinci je tento pěvecký styl Collegia Vocale doslova oázou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Albánský iso-polyfonický sbor&Hysni (Niko) Zela (Struny podzimu 2013)

[yasr_visitor_votes postid="77372" size="small"]

Vaše hodnocení - A.V.Michna vs. H.Schütz (Hudební most Praha-Drážďany 2013)

[yasr_visitor_votes postid="77375" size="small"]

Mohlo by vás zajímat