Operní panorama Heleny Havlíkové (173)

  1. 1
  2. 2

Týden od 30. června do 6. července 2014
Smetanova Litomyšl
– Mahlerovo Vzkříšení
– Händelův Mesiáš
– Návštěva v Teatro alla Scala
***

Letošní program tohoto našeho druhého nejstaršího hudební festivalu u nás byl v Roce české hudby ještě bohatší než v jiných letech. Na celkem třicet čtyři pořadů v průběhu pouhých tří týdnů se podle informací pořadatelů prodávalo na dvacet šest tisíc vstupenek – a na většinu bylo skutečně vyprodáno. Festival Smetanova Litomyšl tak pokračuje v zaměření, ke kterému ho od původně čistě smetanovské orientace začalo směrovat od devadesátých let trio Jan Pikna, ředitel, Vojtěch Stříteský, dramaturg, také místostarosta Litomyšle, a Eva Piknová, ředitelka komunikace: k pestrosti, k programu napříč žánry od klasiky po etno nebo art rock, od repertoárových titulů po novinky, které vznikají přímo na objednávku festivalu, od operních představení přes koncerty po výstavy, pořady pro děti. Tato různorodost má ve městě, jakým je Litomyšl s deseti tisíci obyvatel a zároveň se značnou kapacitou hlavních prostor konání festivalu, své plné oprávnění – vždyť II. zámecké nádvoří má tisíc tři sta míst, chrám Nalezení sv. Kříže osm set, Smetanův dům k pěti stům místům. Festival se přitom programově nijak nepodbízí a oprávněně si získal svou úrovní renomé také díky účast významných domácích i zahraničních dirigentů, sólistů, instrumentalistů, operních souborů nebo orchestrů a koneckonců i záštit, letos prezidentské od Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. To vše i díky osvícenému vedení města.

Finále letošního ročníku gradovalo uvedením Mahlerovy Symfonie č. 2 c moll Vzkříšení, ale i Händelovým Mesiášem. Linii divácké atraktivity reprezentoval galakoncert slibující návštěvu ve věhlasné milánské La Scale.
***

Mahlerovo Vzkříšení
V pořadí druhá z Mahlerových devíti symfonií byla inspirována smrtí jeho přítele a protektora, skladatele a dirigenta Hanse von Bülowa. Jejím stěžejním tématem je vymezenost a konečnost lidského života s nadějí na posmrtné vzkříšení ducha na nebesích. Jde o monumentální dílo svým rozsahem o pěti větách (trvá na hodinu a půl) i obsazením včetně například dechových nástrojů po čtyřech až šesti i deseti (s jejich vyčleněním do samostatné žesťové „bandy“ v 5. větě), altu ve 4. a 5. větě, k němuž se v závěrečné větě, která dala název celému dílu, ještě připojují soprán a smíšený sbor. Premiéru měla v roce 1895 pod skladatelovým vedením v Berlíně.

Svědčí o vysokých ambicích Smetanovy Litomyšle, že si na takové dílo troufne. Do rozlehlého prostoru II. zámeckého nádvoří se tato symfonická kantáta velmi hodí a umístění žesťové bandy do nejvyššího patra arkád sice nesplňovalo Mahlerův předpis, aby zněla jako z velké vzdálenosti, ale zapadala do celkového interpretačního konceptu.

Volba Mahlerova Vzkříšení právě pro letošní festival měla i svůj symbolický význam. Podtitul Smetanovy Litomyšle zní festival s geniem loci – a revitalizace zámeckého návrší a rekonstrukce zdevastovaného kostela Nalezení sv. Kříže, který byl během Smetanovy Litomyšle znovu vysvěcen, souzněla s poselstvím Mahlerovy 2. symfonie podle Klopstockovy básně – vše, co zaniká, zase povstane.

O tom, že se Mahlerovo poselství podařilo dirigentovi Ondreji Lenárdovi, Symfonickému orchestru Českého rozhlasu, Českému filharmonickému sboru a sólistkám – Evě Hornyákové a Terézii Kružliakové v Litomyšli zprostředkovat, svědčil přinejmenším potlesk zaplněného hlediště. Bylo zřejmé, že pro Ondreje Lenárda je Mahlerova 2. symfonie jeho srdeční záležitost. Lenárd nepřistupuje k partituře s racionálním kalkulem budování kontrastů, gradací, struktury, ale s pevnou oporou své rozsáhlé dirigentské zkušenosti dokáže vyjádřit především emoce, jimiž je Mahlerovo Vzkříšení prostoupeno s povznesením z prachu do tiché blaženosti Boží lásky. Pod Lenárdovou taktovkou bouřil orchestr a v poslední větě i sbor v mohutných plénech fortissima, aby se v ostrých střizích i plynulých decrescendech ztišoval do útlého pianissima ve frázích s obrovským napětím. Střídala se energie dramatického vzepětí s až rozšafnými glissandy ländleru, běsnění posledního soudu s étericky meditativními plochami, velebnost smutečního pochodu s radostným uvolněním. Při poslechu na zámeckém nádvoří bylo také možné ocenit, jak Ondrej Lenárd dokázal vybalancovat orchestr, sbor i sólisty tak, aby nezněli jako beztvará zvuková masa, ale plasticky v mnohobarevném rozvrstvení jednotlivých instrumentálních skupin i sólově exponovaných nástrojů a lidských hlasů.

Hodnocení autorky: 80 %
***

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mahler: Symfonie č. 2 (Smetanova Litomyšl 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Händel: Mesiáš (Smetanova Litomyšl 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Galakoncert - Návštěva v Teatro alla Scala (Smetanova Litomyšl 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na