Operní panorama Heleny Havlíkové (198)

Helena Havlíková, 06.01.2015 0:00

Aktualizováno

Operní výhledy 2015 – nadějná očekávání i nejisté pochybnosti
* Personální zemětřesení
* Velké klání na festivalu Opera 2015
* Dramaturgické impulsy
* Sázky na režii
* Metropolitní osídlování
* A ještě
***

Operní výhledy 2015 – nadějná očekávání i nejisté pochybnosti

Personální zemětřesení
Tak mohutné personální zemětřesení našich, po připojení Státní opery k Národnímu divadlu devět stálých divadel s operními soubory už dlouho nepamatuje. Nedávno došlo nebo brzy dojde k personální obměně hned v šesti z nich, a protože těžkopádná „operní loď“ dokáže měnit „kurs“ jen pomalu a s dlouhou setrvačností, vzbuzují razantní změny nadějná očekávání, ale i nejisté pochybnosti.

Sotva se čtyřčlenné vedení sloučených pražských operních scén pod hlavičkou Národního divadla ujalo svých funkcí, v červnu post hudebního ředitele Opery Národního divadla opustil dirigent Robert Jindra – kvůli neshodám s uměleckým ředitelem opery Petrem Kofroněm. Kdo ho nahradí, zůstává nejasné, stejně jako rekonstrukce Státní opery, přičemž původně zvažovaná částka stoupla o více než polovinu na nyní avizovaných 665 milionů korun. Rekonstrukce je podle ministra kultury Daniela Hermana plánovaná sice „až“ od července 2016. Takové manévry se standardně připravují přinejmenším s tříletým předstihem. Ne tak u nás – dosud není stále známo, kde by tento, v posledních letech tak těžce zkoušený operní soubor s rozsáhlým hracím plánem mohl vystupovat. A když k tomu přidáme protichůdné informace o rozsahu stavebních prací a nutnosti uzavřít Státní operu až do roku 2018, nebude to další ministerský „experiment“ s naší první scénou? Jak se ukázalo, ten slučovací se ministerstvu kultury přes sliby úspor dost prodražil.V dalším Národním divadle – brněnském – se už zabydlel jako ředitel Martin Glaser a od ledna se k němu připojil jako šéf opery Jiří Heřman. Uvidíme, nakolik brněnští patrioti přijmou jejich recyklaci pražských inscenací Ivanovićova Čarokraje a Her o Marii Bohuslava Martinů.

Třetí Národní divadlo – moravskoslezské – se vypracovalo do čela našich operních souborů díky systematickému a promyšlenému řízení Jiřím Nekvasilem. Ale ani on se nevyhnul změnám, když se po pěti letech uprostřed úspěšné spolupráce rozešel s Robertem Jindrou a do pozice hudebního ředitele od sezony 2015/16 nastoupí dvaatřicetiletý dirigent Jakub Klecker.

Dominový efekt nastal mezi Plzní a Libercem. V Plzni stojaté vody po Janu Burianovi od ledna slíbil naplno rozpohybovat Martin Otava s mladým režisérem Tomášem Pilařem jako operním šéfem. V Liberci pak na takto uvolněné místo ředitele vedení města prosadilo – s Otavovou podporou – zdejší divadelní ekonomku Jarmilu Levko. Ta se ale do žádných změn nehrne – ve snaze uhájit to málo, čím je po uši zadlužená liberecká radnice ochotna přispět.

Zásadní generační změnou prochází Jihočeské divadlo: po desetiletém ředitelování Jiřího Šestáka tohoto nynějšího senátora vystřídal od podzimu na vedoucím postu Lukáš Průdek s marketingovými zkušenostmi z Dejvického divadla. Ukončil spolupráci s šéfem opery Miloslavem Veselým a vsadil na zásadní zvrat v podobě tandemu SKUTR Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, jejichž dosavadní zkušenosti s operou na velkých jevištích kamenných divadel se vyčerpávají dvěma kontroverzně přijímanými režiemi Dona Giovanniho ve Stavovském divadle a Výletů páně Broučkovy v Ostravě.

Velké klání na festivalu Opera 2015
Velké klání čeká všechny naše stálé operní soubory hned zkraje nového roku na festivalu Opera 2015, kdy na různých pražských divadelních scénách během jednoho měsíce od 22. ledna do 21. února vstoupí naše stálá operní divadla do konfrontace nejen se studiovými uskupeními, ale letos poprvé i se slovenskými kolegy. Slovenské národní divadlo přijede s Bohémou v režii Petera Konwitschného, košická opera s Poulencovými Dialogy karmelitek a banskobystrický soubor s Čajkovského Oněginem.Dvanáctý ročník tohoto bienále tak nabídne nejrozsáhlejší program ve své historii – sedmnáct představení. Princip výběru programu zůstává stejný – je na vedení jednotlivých divadel, jakou inscenací se chtějí v Praze prezentovat. V dramaturgii se projevují dozvuky Roku české hudby vysokým zastoupením oper českých skladatelů, a to i takových, které se dnes na repertoárech objevují zřídka – Fibichův Pád Arkuna pražského Národního divadla, Foersterova Eva z Liberce, Martinů Voják a tanečnice z Plzně, ale i Janáčkovy Výlety páně Broučkovy v ostravském nastudování. Mimořádným nahlédnutím do meziválečného kvasu a aplikace myšlenek antroposofie na operu je olomoucká inscenace Pádu Antikrista Viktora Ullmanna.

Na festivalu bude zastoupena i aktuální tvorba scénickou kantátou Nyní a navždy generálního ředitele opery Jihočeského divadla a dirigenta Maria De Rose a brněnskou operní adaptací Carrollovy Alenky v říši divů, která se v pojetí Ivo Medka a Markéty Dvořákové proměnila na současnou programátorku počítačových her. Tím se ovšem brněnské zastoupení zdaleka nevyčerpává. Na festivalu vystoupí hned dva studiové brněnské soubory – Opera Diversa přiveze inscenaci Ponava – zmizelé řeky svých domovských tvůrců – Ondřeje Kyase a Pavla Drábka. Opera Povera v operním monodramatu zprostředkuje pohled česko-čínského skladatele Andrewa Yin Svobody na osud studenta vězněného v padesátých letech v Jáchymově. A uvidíme, jak brněnské Výzkumné centrum hudebního a operního divadla pod vedením Tomáše Studeného naložilo s tradičním operním titulem – Smetanovou Hubičkou.

Třebaže festival oficiálně soutěžní není, udělování cen (porotou kritiků za inscenaci, porotou emeritních sólistů za pěvecké výkony, diváky a ředitelkou festivalu) dodává divadlům, které cenu Libušku získají, na prestiži.

Dramaturgické impulsy
Druhá část sezony našich stálých divadel slibuje řadu dramaturgických impulsů: ostravská opera, která se systematicky věnuje tvorbě dvacátého století, přichází s Prokofjevovým Ohnivým andělem. K titulům, které s u nás objevují zřídka, rozhodně patří Boitův Mefistofeles, který bude uveden ve Státní opeře, ale i Giordanův Andrea Chénier, kterého chystají v Ostravě. Třebaže Musorgského Boris Godunov se na naše scény vrací opakovaně, vždy je jeho nasazení událostí.

Uvádění soudobých českých novinek v sezoně 2014/15 po Legendě o Kateřině z Redernu Sylvie Bodorové v nastudování libereckého divadla pokračuje na Nové scéně další operou jednoho z našich nejvýznamnějších skladatelů – Filoktétem Jana Klusáka podle Sofoklovy tragédie, který po ostravské premiéře zazní i v rámci festivalu Pražské jaro. Scénické prověření čeká také komorní operou Rudá Marie Jana Kučery podle rozhlasového seriálu Tlučhořovi.
Sázky na režii
Vedení divadel nadále hledá ozvláštnění operních inscenací výběrem režisérů, jejichž doména je v činohře: Vladimír Morávek nastuduje ve Stavovském divadle Mozartovu Kouzelnou flétnu, Daniel Špinar, který se mezi tím stal novým šéfem Činohry Národního divadla, připravuje pro Operu této instituce Z mrtvého domu Leoše Janáčka. Matěj Forman bude ve Státní opeře hledat způsob, jak dětem přiblížit „wagnerovskou“ operu Engelberta Humperdincka Perníková chaloupka v české adaptaci pod názvem Jeníček a Mařenka. Po letech se k opeře vrací i Martin Čičvák – ve Státní opeře bude režírovat Verdiho Macbetha, kterého uvedou v této sezoně také v Opavě.

Svůj rukopis hledí uplatňovat ve svých divadlech šéfové a ředitelé. V Brně Pucciniho Tosku nastuduje nový šéf opery, režisér Jiří Heřman. A Smetanovou Libuší se s premiérou 9. května v Plzni, tou dobou již naplno Evropském hlavním městě kultury, chce prezentovat dvojice Martin Otava, nový ředitel Divadla J. K. Tyla a mladý režisér Tomáš Pilař, zdejší nový šéf opery.A v Ostravě se Jiří Nekvasil ujme jak Ohnivého anděla, tak Filoktéta.

Metropolitní osídlování
Naše operní krajina je „osídlovaná“ ještě přímými přenosy z Metropolitní opery do šestadvacítky kin. Z celkově deseti titulů letošní sezony 2014/15 nás čeká ještě polovina včetně Čajkovského Jolanty s Annou Netrebko v titulní roli a v kombinaci s Hradem knížete Modrovouse Bély Bartóka. Milovníci belcanta si přijdou na své při Rossiniho Jezerní paní, zejména když obsazení bude skutečně hvězdné – Joyce DiDonato a Juan Diego Flórez.

Když se zatím nikdo neujal analogického evropského operního projektu přenosů do kin, vyplatí se alespoň sledovat, co operním divákům v kině nabídne z francouzské produkce Francouzský institut.

A ještě
K výše uvedenému ještě přidejme další slovenské operní hostování, které zařadil do svého programu také festival Pražské jaro: Slovenské národní divadlo přijede se soudobou novinkou mladé skladatelky Ľubicy Čekovské Dorian Gray, která vznikla na objednávku tohoto divadla.První polovina roku 2015 rozhodně nebude z vokálního hlediska fádní i díky mnoha koncertům. Špičkovou kvalitu v pokračování hned dvou cyklů nabízí Collegium 1704 v Rudolfinu a v seriálu Hudební most Praha – Drážďany. Zájemci o starou hudbu mají už řadu let také jistotu v koncertech souboru Collegium Marianum a jeho Letních slavnostech staré hudby. A naopak příznivce i velmi bizarních soudobých vokálních konceptů si získal Orchestr Berg. Zájemci o světové pěvecké hvězdy jsou nadále ochotni platit vysoké částky za jejich recitály – v nejbližší době takto do Prahy zavítá Simon Keenlyside, Štefan Kocán, Ildebrando D’Arcangelo, Max Emanuel Cenčić a Vittorio Grigòlo. Naše pěvecké hvězdy si letos hýčká festival Pražské jaro, když zařadil koncerty s Adamem Plachetkou, Kateřinou Kněžíkovou a Romanem Janálem. Koncerty s vokální složkou uvádějí také orchestry, ať už Česká filharmonie, FOK nebo PKF – Prague Philharmonia. Těch se účastní často také naše sbory, které se prezentují i samostatnými koncerty – osmdesáté výročí svého založení oslaví v únoru Pražský filharmonický sbor a plný kalendář má také Český filharmonický sbor Brno.