Operní panorama Heleny Havlíkové (219)

Deset ran egyptských i velebení Hospodina. - Na kafíčku u Collegia Marianum. - Kominíček na Jižní spojce. - Inspirace na dny příští.

Deset ran egyptských i velebení Hospodina
Na předposlední večer svého koncertního cyklu 2018/19 v Rudolfinu zařadilo Collegium 1704 oratorium Georga Friedricha Händela  Israel in Egypt / Izrael v Egyptě. I když se toto oratorium založené především na sborových číslech stalo oblíbenou součástí repertoáru smíšených sborových těles, a to dávno před vzestupem zájmu o barokní hudbu od druhé poloviny minulého století, u nás je prakticky neznámé.

Israel in Egypt (HWV 54) je oratorium na vybrané pasáže ze Starého zákona, zejména z 2. knihy Mojžíšovy (Exodus) a z knihy žalmů, tedy vedle Mesiáše jediné, které Händel zkomponoval nikoli na veršovaný, ale na biblický anglický text. Líčí nástup nového faraona na egyptský trůn, který zotročoval Izraelity těžkou službou, deset ran, které na Egypt seslal Hospodin, a pokračuje Mojžíšovým vyvedení Izraelitů z Egypta přes Rudé moře, které se před prchajícími Izraelity rozestoupilo, takže mohli bezpečně projít, zatímco faraonovu armádu zaplavilo a zničilo. Oratorium vyúsťuje do velebení Hospodina, který bude kralovat na věky věků. Händel oratorium Izrael v Egyptě zkomponoval během pouhých tří listopadových týdnů v roce 1738 a plně v souladu s dobou praxí, která se s otázkou autorských práv nijak netrápila, pro něj upravil nejen svou vlastní starší hudbu, ale i díla nebo hudební nápady svých „kolegů“, Rameaua, Stradelly, Kerlla, Uria a dalších.

Byla to právě oratoria, kterými chtěl v roce 1739 Händel zachránit krach svého operního podnikání v Královském divadle na ulici Haymarket. Italská opera už londýnské publikum tolik netáhla a v konkurenci s Opera of the Nobility vycítil Händel obchodní příležitost právě v žánru oratoria na anglické texty. (Oratorium Saul premiérované v lednu 1739 jsme nedávno mohli slyšet v Brně a pak v Praze v podání souboru Czech Ensemble Baroque pod vedení Romana Válka a ve scénické verzi bude dominantou Hudebního festivalu Znojmo letos v červenci).

Je až překvapivé, že přes barvitost a dramatickou sugestivitu díla zůstalo tehdejší přijetí oratoria Izrael v Egyptě vlažné – londýnské publikum si zábavu v divadle představovalo jinak a takový nápor sborových částí, které Händel v tomto díle použil, byl příliš. To publikum Rudolfina roku 2019 ocenilo jako Händelovu kompozici i její provedení Collegiem 1704 pod vedením Václava Lukse soustředěným poslechem a nadšeným potleskem.

Václav Luks zvolil verzi o dvou částech, protože sám Händel po oné nepříliš úspěšné premiéře první, půlhodinovou část převzatou ze svého staršího pohřebního hymnu za britskou královnu Karolinu z Ansbachu, komponovaného o dva roky dříve, vypustil. I tak zůstalo na jedné a půl hodině hudby, kterou uvedla úvodní Symphony z onoho vypuštěného pohřebního anthemu. Orchestr Collegium 1704 v obsazení s dvojicí trubek a třemi pozouny, sbor Collegium Vocale 1704 a jeho sólisté zprostředkovali barvitost a sugestivnost Händelova kompozičního mistrovství. Händel jako zkušený dramatik rozvinul dvojsborové efekty, využití trubek, pozounů a tympánů, své umění melodických nápadů, kontrapunktu a v tomto případě především zvukomalby. Hudbou, která se dá označit jako programní, sugestivně vyjádřil ony drastické pohromy deseti dan egyptských s proměnou nilské vody v krev, postižení zvířat a lidí vředy, přemnožením žab, komárů, much a kobylek, krupobitím, temnotou, pobitím prvorozených. A velebnými zpěvy pak oratorium vyúsťuje do velkolepé oslavy Hospodina. Collegium 1704 k závěru přidalo krásný efekt, kdy sopránové sólo nad osmihlasým sborem zaznělo z „výšin“ balkónu Rudolfina.

Sólistům poskytl Händel v oratoriu Izrael v Egyptě jen malý prostor, často i „jen“ v recitativech. Nejvíce ho dokázal využít polský tenorista Krystian Adam, kterého z koncertů Collegia 1704 dobře známe. Už v počátečních recitativech byl zapáleným „vypravěčem“ úvodních částí příběhu a dokázal se vzrušenou napínavostí vyjádřit jeho dramatické obrazy. Příležitosti k vroucímu vyjádření důvěry v Hospodina využila také sopranistka Helena Hozová, která pro svá sóla vystupovala ze sboru Collegium Vocale 1704.

Třebaže ostatní sólisté dokázali naplnit Luksovo pojetí tohoto Händelova oratoria a suverénně ovládali požadované pěvecké techniky včetně koloratur, přece jen takový náboj a takovou intenzitu propojení textu a hudby nezprostředkovali, ať už to byl kontratenorista Benno Schacher, který zpíval altový part, sopranistka Hannah Morrison, basista Jaromír Nosek, ale i Tomáš Král, pro jehož basbaryton byl basový part v tomto Händelově oratoriu přece jen příliš hluboko posazený.

Na koncertě Collegium 1704 také uvedlo své nové CD s první českou kompletní nahrávkou Händelova Mesiáše. A představilo také program pro následující sezónu 2019/2020: Praha se dočká (byť pouze koncertně) Arsildy Antonia Vivaldiho, kterou odmítlo pražské Národní divadlo a naopak scénicky v režii Davida Radoka uvedlo Slovenské národní divadlo v roce 2017 v koprodukci s Grand Theatre de Luxembourg, Opéra Royal de Versailles, Opéra de Lille a Le théâtre de Caen. Na sezónu jsou připravena také tři oratoria – vedle Händelova Mesiáše ještě jeho Resurrezione a San Giovanni Alessandra Stradelly. Bachovské kontexty nabídne koncert Actus tragicus a hudbu spjatou se svátky Velikonoc přinese koncert se Stabat Mater Domenica Scarlattiho a Miserere Jana Dismase Zelenky.

Hodnocení autorky: 85 %

Georg Friedrich Händel: Izrael v Egyptě HWV 54
Hannah Morrison – soprán, Helena Hozová – soprán, Benno Schachtner – alt, Krystian Adam – tenor, Tomáš Král – bas, Jaromír Nosek – bas. Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704, dirigent Václav Luks.
Rudolfinum, úterý 12. března 2019

 

Na kafíčku u Collegia Marianum
Zatímco na koncertě Collegia 1704 hřměly rány egyptské, Collegium Marianum představilo odlehčenější žánry hudby první třetiny 18. století – kantáty. Úvodní koncert svého už 19. ročníku cyklu Barokních podvečerů s ústředním tématem Stravaganza, který odkazuje na extravagantní, neobvyklé pojetí melodie, umělecká vedoucí Jana Semerádová výstižně nazvala Les plaisirs / Potěšení. Převzala ho z názvu ouvertury č. 2 Johanna Bernharda Bacha (1676–1749), vzdáleného bratrance svého slavného příbuzného Johanna Sebastiana. A bylo vskutku potěšením tuto suitu s kontrastními částmi typických barokních tanců v podání Collegia Marianum s vytříbeným frázováním a elegancí poslouchat, stejně jako část La Joye / Radost z ouvertury č. 4 tohoto skladatele.

V nádherném prostředí Císařského sálu Lobkowického paláce sólisté – francouzská sopranistka Lore Binon, barytonista Tomáš Král, který velice pohotově zaskočil na nemocného Tobiase Berndta, s tenoristou Tomášem Lajtkepem pozvali posluchače na kafíčko, jak tento lahodný mok v humorných kantátách vzývali, ale i zatracovali Johann Sebastian Bach (1685–1750) a Nicolas Bernier (1664–1734). A nechyběla ani oslava vína – z dobově tak oblíbených rozverných pijáckých písní Lore Binon se svým stříbřitě zvonivým sopránem a neodolatelným francouzským šarmem zazpívala dvě z pera Jeana-Baptisty Douarta de Bousset (1662–1725).

Barokní podvečery souboru Collegium Marianum sympaticky pokračují ve své programové linii, v níž objevují pro posluchače další a další „zákoutí“ staré hudby a dokážou je dát do zajímavých kontextů. To vše při vytříbené interpretaci.

Hodnocení autorky: 95 %

Les plaisirs
Zahajovací koncert 19. ročníku Barokních podvečerů.
Lore Binon – soprán, Tomáš Král – baryton, Tomáš Lajtkep – tenor. Collegium Marianum, umělecká vedoucí Jana Semerádová.
Barokní podvečery, Císařský sál Lobkowiczkého paláce, úterý 5. března.

Kominíček na Jižní spojce
Jihočeské divadlo jede na výlet! Směr Budějovice – Praha. A zelené logo s vročením 2019 připomínajícím dopravní značku. To jsou slogany nového projektu Jižní spojka, divadelní přehlídky, kterou se chce toto budějovické čtyřsouborové divadlo v 99. roce své existence „zviditelnit“ i v Praze. Podobně jako ostravská divadla (Moravské divadlo moravskoslezské, Divadlo loutek Ostrava, Aréna a Divadlo Petra Bezruče), který pořádají Divadelní festival Ostrava v Praze už od roku 2009.

Operní žánr na prvním ročníku Jižní spojky zastupovala v pražském Divadle ABC nejnovější inscenace budějovického operního souboru – dětská / rodinná opera Benjamina Brittena (1913–1976) Kominíček.

Tvorba pro děti a zájem o to, jak přitáhnout mladé lidi k hudbě a k opeře, patřily k důležitým rysům Brittenovy tvorby. Jeho Průvodce mladého člověka orchestrem s variacemi a fugou na hlavní téma Purcellovy opery Abdelazer se stal trvalou a nesmírně oblíbenou součástí koncertního repertoáru. Kominíček je vlastně operním protějškem Průvodce. Se souhrnným názvem Zábava pro mladé (op. 45 z roku 1949) má také dvě části: v první s názvem Zahrajme si operu se předvádí, jak se taková opera píše a zkouší, v druhé se už prezentuje vlastní opera s názvem Kominíček /The Little Sweep. Příběh záchrany kluka, zoufalými rodiči prodaného „do služby“ zlým kominíkům, vychází ze skutečné anglické praxe, kdy kominíci pro vymetání komínů používali dětské učně pro jejich drobné postavy, které jim umožňovaly protáhnout se i komíny, kam se dospělý nevešel. Právě malý kominický učedník Sam v komíně uvízne, ale děti ho zachrání a šťastně ho vysvobodí i z jeho těžké služby (jakási „light“, šťastná varianta tragického Petera Grimese).

Je překvapivé, že na rozdíl od Průvodce se Kominíček u nás neprosadil, ačkoli Brittenovy opery v 60. letech doslova zaplavily naše operní jeviště. Vždyť tento anglický skladatel byl jedním z mála „povolených“ soudobých západních skladatelů. Kominíčka např. provedla v české premiéře až Dětská opera Praha, vedená Jiřinou Markovou, v Laterně Magice (2005, hudební nastudování Robert Jindra).

Budějovičtí vyšli z Brittenova rozvržení, ale k první části inscenace dost neuměle a násilně připojili příběh o tom, jak byl v padesátých letech v Budějovicích  Brittenův Kominíček režimem zakázán – a od té doby herci neuskutečněného představení v Jihočeské divadle prý straší. V průměru tak pětiletým dětem, kterých bylo v hledišti požehnaně, bylo oslovování „soudruh“ jistě jedno – navíc vybrat si jako typického „zakázaného autora“ právě Brittena je i při budějovické historii tohoto titulu poněkud mimo realitu: právě Brittten byl z tohoto pohledu výjimkou a byl skoro jediným „západním“ autorem, jehož díla se u nás uváděla.

První část představení byla spojena i s exkurzí do zákulisí divadla a malí i dospělí diváci se do dění na jevišti pod nakažlivě veselým vedením Martina Dobíška, který představoval Sbormistra, zapojovali velmi ochotně – a mnozí si tak prvně v životě zazpívali v opeře. Sbormistr (který by chtěl být dirigentem), skáče na trampolíně a k radosti dětí i dospělých mizí a vyskakuje z orchestřiště a ještě k tomu s taktovkou v ruce sděluje publiku pokyny a komentáře.

Kominíček ale rozhodně není snadná opera a vyžaduje i při komorní obsazení smyčcového kvarteta, bicích a klavíru profesionální přípravu, kterou zajistil Mario De Rose. Režisér Petr Hašek, šéf Malého divadla, které se specializuje na tvorbu pro děti, zprostředkoval příběh realisticky v interiéru viktoriánského salonu s krbem, v němž uvízne kominíček, a velikým proskleným oknem do zahrady, která za soumraku působí až hororově, stejně jako výhružné postavy zlých kominíků a zahradníka. Z plejády dětských rolí jmenujme alespoň v Dennise Kutého v titulní roli, který k obtížnému partu zvládl vznést se až pod strop divadla a navíc v závěsu udělat salto! V rolích dospělých postav svůj komediální talent do inscenace vložili profesionální členové souboru opery.

Inscenace Kominíčka není první, kterou se budějovická opera zaměřuje na děti. Už v roce 2016 tu úspěšně uvedli ve fantazijní režii SKUTRU operu Dítě a kouzla Maurice Ravela.

Hodnocení autorky: 80 %

Benjamin Britten: Kominíček
Hudební nastudování Mario De Rose, režie Petr Hašek, scéna Ján Tereba, kostýmy Jitka Nejedlá, pohybová spolupráce Kamile Mottlová.

Osoby a obsazení opery: Black Bob, kominický mistr a též Tom, kočí – Tomáš Maliniak, Clem jeho syn a pomocník a též Alfréd, zahradník – Přemysl Filous, Sam, malý chlapec, kominík – Dennis Kutý, Slečna Baggotová, paní domácí – Dagmar Volfová, Rowan, pečovatelka – Kateřina Falcníková nebo Jana Málková, Julie – Petra Bohdalová, Gay / May – Klaudie Reinke, Sofie, sourozenci z Iken Hall – Zuzana Bachová, Johny / Jane – Irena Freudenschussová, Hugie – Markéta Kecová, Tina – Tereza Bachová. Hrané role divadelního personálu: Sbormistr – Martin Dobíšek, Klavírista – Mikoláš Troup, Archivářka – Dana Ibragimová, Dramaturg – Martin Holzknecht, Ředitel divadla – Vít Piskala, Kostýmní výtvarnice – Terezie Jelínková, Krejčová – Eliška Boušková, Korepetitorka – Lucie Valenová, Asistent dirigenta – František Hnilička, Režisér – Jan Kaštovský, Uklízečka – Denisa Posekaná, Člen orchestru – Petr Hubík, Jevištní technik – Vjačeslav Zubkov.

Hostování opery Jihočeského divadla v Praze, Divadlo ABC, neděle 3. března.

Inspirace na dny příští

Akademie Versailles 2019
Mezinárodní mistrovské interpretační kurzy francouzské barokní hudby

Akademie Versailles je mezinárodní vzdělávací projekt zaměřený na interpretaci francouzské barokní hudby a specifika její dobové interpretace. Projekt je připravován ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles (CMBV), Francouzským institutem a Akademií múzických umění v Praze a je také součástí dlouhodobé spolupráce s festivalem Letní slavnosti staré hudby.
Náplň kurzů: francouzská vokální a instrumentální hudba 18. století (Rameau, Campra, Montéclair, Clérambault, Royer).
Lektoři pro zpěváky: Chantal Santon-Jeffery – sólový zpěv, ornamentika, Deda Cristina Colonna – gestika, jevištní pohyb, tanec, Benoît Dratwicki – deklamace, rétorika, výslovnost staré francouzštiny.
Kurzy jsou určeny studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům, možná též pasivní účast.
Hudební a taneční fakulta AMU, 20. března (úvodní přednášky) – 24. března (závěrečný koncert) 2019. 

Burza mladých zpěváků 2019
Burza mladých zpěváků poskytuje každoročně příležitost studentům a absolventům uměleckých škol předzpívat zástupcům divadel, uměleckých agentur i kritické a teoretické obci. Pořádá Jednota hudebního divadla. V průběhu Burzy probíhají osobní
konzultace s předními českými pěveckými a pedagogickými osobnostmi. Vybraní
účastníci mohou získat koncertní turné po České republice.
Národní divadlo, Provozní budova – velká zkušebna, pátek 22. března 2019 od 10:00 h.