Operní pěvec Jan Šťáva: Diváci, chybíte nám!

  1. 1
  2. 2

Co vás ještě v Národním divadle v Brně čeká?
Doufám, že ještě mnoho let příjemné a inspirativní práce. V Brně jsem doma. Pokud jde o tuto sezonu, dalším připravovaným titulem bude Verdiho Nabucco. Při této příležitosti mě čeká studijně velekněz Zachariáš. Zrovna u této role bych nerad něco uspěchal, ale nové nastudování dává dobrou příležitost se touto velkou výzvou začít zabývat. Na konci sezony to pak bude Bohéma, moje třetí nastudování této krásné opery, kde zpívám Collina. Středně velká a moc hezká role, v režii Magdy Švecové, diriguje Jakub Klecker, velice se těším. A na zahájení příští sezóny, doufám, že už za normálního provozu, nás čeká náročný, ale úžasný Peter Grimes Benjamina Brittena v režii Davida Radoka a pod taktovkou Marka Ivanoviće.

Ensemble Opera Diversa – Jan Šťáva – Dům umění města Brna 2015 (foto Opera Diversa)

Na normální provoz čekáme zoufale všichni, sice zkoušíme, jsme na jevišti, zpíváme s orchestrem, ale to hlavní chybí – diváci! To je ten zásadní prvek v divadle, ta zpětná vazba, ten oboustranný přenos energie, ta atmosféra. Diváci nám nesmírně chybí, bez nich naše práce, byť sebelepší, nemá smysl. Držím nám všem palce, aby tato těžká doba byla brzy za námi.

Vaším místem působení ale není jen rodné Brno, znají vás diváci i jiných operních domů. Prozradíte, kde jste už působil?
Ze zahraničních štací bych zmínil zejména Francii, tam jsem vždy jezdil velmi rád. Ať už to byla Paříž, Montpellier, Nancy, Toulon či Nantes. V rámci českých divadel to byla Olomouc, Liberec, Plzeň, České Budějovice a mimořádný význam pro mě má Ostrava. V Divadle Antonína Dvořáka jsem zpíval za těch asi 10 let hodně krásných inscenací, debutoval jsem tam Kecalem ve svých 21 letech. Možná už proto, že jsem tu šanci dostal, mám právě k tomuto divadlu zvláštní vztah. Rád tam jezdím a při každém zkoušení panuje skvělá a přátelská atmosféra. Navíc většinou je mým alternantem Martin Gurbaľ, což je vždycky obrovská pohoda. Za všechny další produkce zmíním alespoň Bohému, Armidu, Cardillaca, Hamleta a naposledy Juliette, což bylo skvělé představení s duem SKUTR.

Jan Šťáva (foto Marek Olbrzymek)

A co Národní divadlo v Praze ?
To je samozřejmě ještě jiná kapitola i proto, že Praha je již několik let nejčastějším místem mého hostování. Pražské Národní divadlo je pojem, jeviště Zlaté kapličky do jisté míry zavazuje při vědomí, jaká plejáda skvělých herců a zpěváků na něm stála a stojí. Praze vděčím za mnohé. Lidsky i pracovně. Už to, že jako poměrně mladý zpěvák jsem měl a pořád mám možnost zpívat téměř ve všech Mozartových operách na jevišti Stavovského divadla, pro mě hodně znamená. Mozarta není nikdy dost, navíc je to nenahraditelná hlasová hygiena. Stojíte na jevišti vedle lidí, kteří to opravdu umí zpívat, pracují s vámi dirigenti a korepetitoři s velkými zkušenostmi s touto hudbou. Ideální. V historické budově jsem už také měl tu čest hrát několik inscenací. Například Lásku ke třem pomerančům, Dalibora, Juliette, Čarokraj našeho brněnského šéfdirigenta Marka Ivanoviće a bratrů Formanů a další. Jedním z mých snů je zazpívat si v Národním divadle Kecala.

Jaký je život pěvce, aby si udržel zdraví a hlas? Máte nějaké rituály?
O žádných svých rituálech přímo nevím. Šálu si beru jen v zimě a syrová vajíčka před vypitím nejdřív hodím na pánev k cibuli a slanině. Jdu cestou přirozené odolnosti a tu se snažím udržovat sportovními aktivitami, ač jsou v této době bohužel také velmi omezené. Trend otužování mě zatím nechytil, pokud nepočítám studené pivo. To se snažím celoročně neodbývat. Prostě normální, plus-mínus zdravý styl života plný pohybu.

Stihl jste už založit rodinu, máte zázemí?
Ano a jsem za to vděčný.

Já děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů!

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 6 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments