Ostravské dny odhalí Radikální minulost

K vrcholům letošního festivalu Ostravské dny patří koncert na scéně Divadla Antonína Dvořáka s výstižným pojmenováním Radikální minulost – ve středu 30. srpna. Mezinárodní symfonický orchestr mladých ONO / Ostrava New Orchestra (novinka festivalu!) a Ostravská banda pod vedením dirigentů Petra Kotíka (Ostrava/New York) a Bruna Ferrandise (Paříž/Alžír) provedou posluchače skladbami autorů, kteří v průběhu poslední stovky let patřili mezi průkopníky a často předznamenávali hudební vývoj. Koncert v přímém přenosu vysílá Český rozhlas Vltava (20:00-22:00).

V úvodu zazní Marginal Intersection, první orchestrální skladba Mortona Feldmana, jednoho z nejsvéráznějších autorů 20. století. „Každé ráno vstanu a dělám revoluci – sám proti sobě,“ řekl Feldman v jednom z rozhovorů. Marginal Intersection (1951) je z doby, kdy se potkali s Johnem Cagem. Kompozice je plná náhodných procesů, něčeho, co Feldman později naprosto opustil. V protiváze k „náhodě“ zazní Metamorfózy, studie pro 23 strunných nástrojů, kterou napsal Richard Strauss a uzavřel jí jednu velkou kapitolu hudebních dějin. Ve skladbě je slyšet obrovská deziluze, bolest válkou zničeného světa i rozčarování jeho představ o německém národu. Nejstarší skladbou večera je křehký Central Park in the Dark Charlese Ivese z roku 1906, uslyšíme zvuky horké letní noci v newyorském Central Parku ještě před tím, než si zvukový prostor pro sebe bezohledně uzurpovaly spalovací motory, rozhlas, televize a další technická a sociální média.

Další část programu přenese posluchače do Prahy, kde se velmi dobře znali Jan Rychlík, Petr Kotík a Rudolf Komorous. Spoluzaložili legendární soubor Musica Viva Pragensis, pro který Rychlík napsal také svůj Africký cyklus (1961). V průběhu večera zazní jeho dvě části a s vděkem vzpomeneme na jednu z nejinspirativnějších osobností české hudby druhé poloviny 20. století. Komorousova Olympia (1964) pro svou zdánlivou jednoduchost vedla dobovou kritiku k chápání kompozice jako zdařilého hudebního žertu a bohužel nikoliv jako mimořádnou předzvěst budoucího evropského redukcionalismu či amerického minimalismu. Hudba pro tři in memoriam Jan Rychlík od Petra Kotíka vyvolala na Varšavské jeseni v roce 1964 skandál a vedoucí oficiální československé delegace Ctirad Kohoutek hudebníky po koncertě slovně i fyzicky napadl. Two Pages (Dvě stránky) Philipa Glasse z roku 1968 jsou jednou z jeho nejlepších raných prací a zřetelně reprezentují Glassův počáteční a tolik převratný minimalismus. Na závěr koncertu Radikální minulost usedne za klavír legendární newyorský klavírista Joseph Kubera, aby spolu s orchestrem přednesl Koncert pro klavír a orchestr Johna Cageho z roku 1958, dílo které obsahuje 63 stran a 84 typů kompozice, přehrávaných náhodně, v celcích i po částech a v různých formách.

Bienále nové a experimentální hudby Ostravské dny patří mezi unikátní akce v celosvětovém měřítku s bohatou mezinárodní účastí na straně účinkujících i návštěvníků. Festival, který pořádá Ostravské centrum nové hudby v čele s hudebním skladatelem a neúnavným propagátorem moderní hudby Petrem Kotíkem, se letos koná po deváté. Festival nabízí orchestrální kompozice i současnou operu, zvukové instalace i maraton elektronické hudby, virtuózní sóla a experimentální performance za účasti renomovaných skladatelů a zahraničních hostů, v industriálních prostorách, klubech i kostelích. Součástí Ostravských dní je také vzdělávací Institut, který je mezinárodním pracovním prostředím pro skladatele a interprety pod vedením umělců z celého světa.

„Za 16 let intenzivní práce se nám podařilo zanést Ostravu na mapu významných metropolí soudobé hudby. Dochází zde k unikátním setkáním napříč generacemi hudebníků, skladatelů i publika. Na tři týdny měníme ,nenormální’´hudební situaci, což je ta, která nás dnes obklopuje, na prostředí ,normální’, a to je to, které se primárně zaměřuje na tvorbu své doby,“ dodává Petr Kotík.