Koncert zahájila Bachova Toccata a fuga d moll, zvaná „dorická“. Interpret zvolil v Toccatě uměřené, nepřehnané tempo, které mohlo působit až trochu opatrně (možná to byla daň zrádné akustice svatojakubského chrámu, která je typická tím, že při zkoušce v prázdném prostoru se interpret připraví na velký dozvuk, který se po zaplnění chrámu posluchači až neuvěřitelně „vypaří“).
Škoda také, že zvolená registrace s kornetovým zabarvením příliš nepodporovala zřetelné vedení hlasů. Technicky spolehlivá hra proto postrádala potřebnou jiskru a vyznívala poněkud mechanicky. Stejně tak ne zcela šťastná byla registrace fugy – až příliš hutná a zatěžkaná, takže ani při dobré artikulaci nebyla polyfonie opět úplně zřetelná a při absenci jakýchkoli agogických fines vyzněla i fuga trochu jednotvárně.
Ze Tří kusů op. 29 Gabriela Pierné zvolil interpret první dva. Zurčící běhy na počátku Preludia nebyly příliš zřetelné, teprve s narůstající dynamikou se stávala Chanova hra přehlednější a postupná gradace nakonec vyzněla dostatečně přesvědčivě. V následující Kantiléně se chvílemi ztrácel jasný metrický puls, takže půvabná a zpěvná Pierného hudba příliš nedýchala.
Takřka zázračná proměna přišla v následující skladbě Sigfrida Karg-Elerta Hlasy noci. Zde si najednou interpret dokonale s nástrojem porozuměl a rozehrál nádherně bohatou škálu zvukových barev. I při košaté, až mozaikovité struktuře díla a při hojném využití agogiky vyzněla skladba uceleně a působivě.
Stejně tak je Eric Chan zjevně zcela „doma“ v hudbě švédského skladatele Oskara Lindberga. Jeho čtyřvětou Sonátu g moll zahájil s přesvědčivým nábojem a krásně zřetelně vystavěl formu první věty. Ve druhé větě (Adagio) se mu podařilo (tak jako v předchozí Karg-Elertově skladbě) rozehrát bohatou zvukově barevnou paletu při zřetelném utváření celku. Stručná třetí věta Alla Sarabanda využila trochu netradiční, zatemněnou registraci, ale celkově vyzněla rovněž dobře.
Následující Finále (Allegro con brio) zdařile uzavřelo Lindbergovu skladbu, která je velmi sympatická tím, že netrpí mnohomluvností, která jinak bývá u pozdně romantických skladeb častým nedostatkem (či snad lze říci „přebytkem“?). Snad jen v dynamice, tempu a artikulaci mohlo mít Finále trochu větší jiskru.
A poté již následovala očekávaná porce exotiky, když se k Ericu Chanovi připojila jeho manželka Chrysoberyl Chan, hrající na dva čínské tradiční dechové nástroje – flétnu dizi a dvouplátkový nástroj suonu. Avšak pro trochu náročnějšího posluchače přišlo zklamání. Zajímavý zvuk flétny dizi byl několikrát necitlivě překryt příliš hutným varhanním doprovodem, naproti tomu pronikavý zvuk suonu se prosadil bez problému, avšak nutno říci, že oč je ječivější, o to hůře ladí… Tento nástroj lze pro laiky nejvýstižněji pojmenovat jako „křížence“ mezi hobojem a trubkou (trochu se podobá katalánské gralle, zní však ještě o poznání ostřeji).
Ovšem samotné skladby autorů Tan Kah Benga a Zhao Jipinga si snad ani nezaslouží být jmenovány, jelikož dle mého mínění vůbec nebyly hodny toho, aby zazněly ve velebném prostoru svatojakubské baziliky. Jejich myšlenková chudoba a banální, laciný popový styl se pohybuje za hranou dobrého vkusu. Přesto za svůj výkon sklidili umělci zasloužený potlesk a Eric Chan tedy završil koncert ještě sólovým varhanním přídavkem, evidentně také z pera asijského autora. Skladba sice měla mírně kabaretní nádech, byla však dostatečně nápaditá, harmonicky pestrá a hráčsky efektní, takže vytvořila zdařilou tečku za programem.
Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba: Od Bacha až na Dálný východ
27. srpna 2026, 19:00 hodin
Sv. Jakub, Praha
Program
Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll BWV 538
Gabriel Pierné: Trois Pièces / Tři kusy op. 29 (Prélude – Cantilène)
Sigfrid Karg-Elert: Stimmen der Nacht / Hlasy noci, op. 142 č. 1
Oskar Lindberg: Sonáta g moll op. 23 (Marcia elegiaca – Adagio – Alla Sarabanda – Finale – Allegro con brio)
Tan Kah Beng: Moonlight in the City / Měsíční svit ve městě (úprava pro varhany a dizi E. Chan)
Zhao Jiping: Song of the Valiant / Píseň statečných (úprava pro varhany a suonu E. Chan)
Účinkující
Eric Chan – varhany
Chrysoberyl Chan – dizi, suona
