Péter Eötvös in memoriam ve Zlatém sále vídeňské Musikverein

Na vyprodaný koncert ve vídeňském Konzerthausu navázal další orchestrální koncert, tentokrát v prostorách Zlatého sálu Musikverein. Osobně si velmi cením dramaturgie koncertu, jenž byl věnován in memoriam jednomu z nejznámějších skladatelů současnosti Péteru Eötvösovi. Autorovi tímto koncertem vzdaly skrze svou hudbu hold dvě ženy – skladatelky Clara Iannotta a Nina Šenk. Troufám si tvrdit, že na vídeňské poměry, kdy to není ještě tak dlouho, co za pulty Vídeňských symfoniků seděli pouze muži a ženská tvorba se na jevišti objevovala spíše náhodou, v klasickém repertoáru takřka vůbec, jde o velmi příjemnou změnu. Navíc byl celý koncert pod taktovkou ženy – Eleny Schwarz.

Večer zahájil klavírní koncert ve Vídni působící italské skladatelky Clary Iannotty: The purple fuchsia bled upon the ground (2023–2024) v podání Pierra-Laurenta Aimarda, jemuž je skladba věnována. S hudbou této pozoruhodné autorky jsme se mohli poprvé v orchestrální podobě seznámit na zahajovacím koncertě Wien Modern v roce 2019, na tomto festivale se ale objevila již o tři roky dříve prostřednictvím komorního díla. Hudba Clary Iannotty je neuvěřitelně barevná a nápaditá, instrumentačně vynalézavá, kompaktní, zralá, její jazyk je moderní a osobitý. Ve zhasnutém sále by podle mého názoru vyzněla ještě silněji, což bohužel nepatří k běžné koncertní praxi. Pierre-Laurent Aimard se během své mimořádné umělecké kariéry systematicky věnuje interpretaci soudobé hudby a je neuvěřitelné, s jakou pokorou a zodpovědným přístupem po tolika letech úspěšné kariéry stále hledá nová díla a obohacuje je svou uměleckou zkušeností a interpretačním mistrovstvím.

Na tuto krásnou kompozici navázal hudební gag Dietera Schnebela: Réactions II (Konzert) pro instrumentalisty a publikum (1960–1961), jenž byl vtipným přemostěním dlouhé jevištní přestavby.

První polovinu večera uzavřela Respond pro violu a 32 hudebníků (1997–2021) Pétera Eötvöse, který měl původně toto své dílo na festivalu dirigovat sám. Autor ale bohužel opustil svět pozemský v březnu tohoto roku krátce po oslavě svých osmdesátých narozenin. Dílo vzniklo v době, kdy Eötvös pracoval na opeře Tři sestry podle Čechovovy předlohy, nicméně v roce 2021 prošlo revizí především ve smyslu zeštíhlení obsazení orchestru. Viola v tomto díle stojí samostatně, jakkoliv se občas s orchestrem propojí v dialogu, ať už pro, či proti. Není tedy myšlena jako klasický sólový nástroj, jemuž je orchestr pouhým pozadím. Antoine Tamestit je neobyčejně nadaný hudebník, jehož hra povyšuje violu na úroveň houslí (což z mé strany vůbec nemyslím jako urážku tohoto altově zbarveného nástroje, spíše je mi líto, že oproti houslím je stále na koncertních pódiích v pozadí). Nejen technicky, ale i obsahově obtížného partu se ujal s naprostou samozřejmostí, inteligencí a přirozenou muzikalitou.

Po přestávce zazněl Koncert pro orchestr (2019) slovinské skladatelky Niny Šenk. Dílo vychází z klasické formy koncertu, kdy se sólových partů zhostí hráči z orchestru. Sólové party se nicméně střídají v relativně rychlém tempu a kladou nároky na soustředění a pohotovost, neboť po sólovém partu se hráč opět vrací do své orchestrální role. Hudba Niny Šenk je rovněž velmi kompaktní, silná a zralá.

Vedení orchestru Vídeňských symfoniků se ujala švýcarská dirigentka Elena Schwarz, věnující se nejen klasickému repertoáru, ale i soudobé hudbě – mimo jiné řídila některé premiéry děl Pétera Eötvöse, s nímž také spolupracovala na workshopu. Netuším, kolik zkoušek měl orchestr na tak náročný koncert, nicméně pod taktovkou Eleny Schwarz zněl jistě, samozřejmě jak technicky, tak výrazově i co do hudební poetiky a jazyka autorů, každého naprosto odlišného. Přesto celý večer vyzněl kompaktně a díky zralým a krásným skladbám byl důstojnou poctou jednomu z nejzajímavějších skladatelů současnosti.

Troufám si tvrdit, že srdce Pétera Eötvöse včera večer plesalo podobně jako srdce většiny posluchačů tohoto krásného koncertu.

Wien Modern: Péter Eötvös in memoriam
31. října 2024, 19:30 hodin
Zlatý sál (Großer Saal), Musikverein, Vídeň

Program
Clara Iannotta: The purple fuchsia bled upon the ground (2023–2024)
Dieter Schnebel: Réactions II. (Konzert) für Instrumentalisten und Publikum (1960–1961) 
Péter Eötvös: Respond (1997–2021) 
Nina Šenk: Konzert für Orchester (2019)

Účinkující
Antoine Tamestit – viola
Pierre-Laurent Aimard – klavír
Wiener Symfoniker
Elena Schwarz – dirigent