Piána v ulicích? Upadající zájem o vážnou hudbu to asi nezmění

Rozhovor s klavíristou Lukášem Klánským 

Jste synem slavného otce. Jak hodně je to pro vás a pro vaši kariéru zavazující?

Myslím, že to pro mě osobně svazující moc není. Asi jsem si zvykl! (smích)

Byl pro vás od začátku mezi nástroji klavír jasnou volbou?

Hudbu jsem měl od malička velmi rád, ale úplně nejprve jsem chtěl hrát na housle. Až v pěti letech, kdy jsem nastupoval do hudební školy, jsem byl jasně rozhodnutý pro klavír. Vnímám v hudbě velice silně harmonický plán, a možná právě proto je mi klavír tak blízký.

Ke kterému skladateli se vracíte nejraději a proč?

To není tak snadné. Vnímám evropskou hudební tradici jako celek. Nicméně je několik skladatelů, jejichž jména řeknu – Bach, Mozart, Beethoven, Chopin, Mendelssohn, Dvořák a Brahms. Mám rád desítky dalších skladatelů, u těchto sedmi ale vnímám více, než dokážu slovy popsat.

Se svým otcem teď v neděli v Opočně budete na Mezinárodním hudebním festivalu F. L. Věka hrát Dvořákovy Slovanské tance. Je toto provedení první spoluprací s vaším tatínkem na koncertním podiu?

Vystoupili jsme společně už i dříve, ale jen v jednotlivých skladbách na doplnění koncertu. Popřípadě jako sólisté Mozartova dvojkoncertu. Ale jako celovečerní čtyřruční koncert hráváme právě jen Dvořákovy Slovanské tance.S kým dalším v současné době vystupujete a co vás čeká do konce roku?

Společně s houslistou Janem Mráčkem a violoncellistou Ivanem Vokáčem tvoříme komorní soubor zvaný Lobkowicz Trio. V září jsme zvítězili na mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Poertschachu a díky tomuto úspěchu se nám dostane příležitosti koncertovat například v Itálii a Rakousku.Dále bych jmenoval hornistku Kateřinu Javůrkovou, vítězku soutěže Pražského jara, se kterou hrávám na jejích recitálech, ale také třeba Václava Hudečka, i s ním pravidelně koncertuji. V listopadu vystoupím v cyklu Ti nejlepší, společně s dirigentem Janem Kučerou a orchestrem Akademičtí komorní sólisté zahraji Mendelssohnův Koncert d moll. No a v prosinci vyjde CD Slovanských tanců. Jedná se o live snímek z koncertu, který jsme s tátou hráli v loňském listopadu v cyklu Světová klavírní tvorba.

Míváte před koncertem trému – jak vnímáte reakce publika?

Trémista naštěstí nejsem. S věkem samozřejmě roste zodpovědnost, na druhou stranu má ale člověk větší zkušenosti. V patnácti letech mi bylo víceméně jedno, co si v případě nějakého neúspěchu kdo pomyslí. Teď bych to možná řešil víc, ale zase už vím, jak se připravit na koncert, i jak případnou nervozitu a její vliv na hru minimalizovat. Reakce publika vnímám jako inspiraci.

Máte svého favorita mezi značkami klavírů?

Mám. A není to nijak originální. Patřím mezi těch asi devadesát procent klavíristů, kteří milují klavíry Steinway. Ale v poslední době jsem hrál i na mnoho skvělých klavírů značky Yamaha.

Jak se díváte na zvyšující se počet pian v ulicích, parcích a jiných prostranstvích?

Je to milé, třeba to někoho ke klavíru a k hudbě obecně může přiblížit. Ale upřímně řečeno to asi nezmění upadající zájem o vážnou hudbu. To je problém výchovy, hodnot, přístupu k životu. Přesto je to lepší než nic…

Špičkoví hudebníci většinou předávají své umění a zkušenosti dál. Láká i vás pedagogická činnost?

Nejen láká, ale už i baví. Působím na plzeňské Konzervatoři a na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy. Učím rád, vnímám to jako přirozenou součást své profese.

Děkuji za rozhovor.

Vizitka:
Klavírista Lukáš Klánský se narodil 22. 3. 1989 v Praze. Od pěti let byl žákem profesorky Růženy Učňové v Hudební škole hl. m. Prahy. Lukáš je laureátem mnoha národních i mezinárodních soutěží (EPTA 2002, Agropolli 2003, Karl Drechsel fordepreise 2007, Beethovenův Hradec 2007, International Rotary Piano Competition 2012, Darmstadt Chopin International Wettbewerb 2013).

V patnácti letech debutoval ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Mozartovým Klavírním koncertem F dur s Pražským komorním orchestrem. V letech 2004 – 2010 studoval na Pražské konzervatoři ve třídě profesorky Evy Boguniové, absolvoval Klavírním koncertem f moll Frédérica Chopina a recitálem z děl Bacha, Beethovena, Chopina a Triem g moll Bedřicha Smetany. V současnosti studuje na Pražské HAMU  ve třídě svého, otce profesora Ivana Klánského.

Vystupuje s předními českými orchestry (Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové, Filharmonie Bohuslava Martinů, Český národní symfonický orchestr, Barocco sempre giovane) a s dirigenty jako je Libor Pešek, Andrea Sebastian Weiser nebo Istvan Denes.

Koncertuje v České republice, Slovenské republice, Německu, Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Chorvatsku, Slovinsku, Polsku a Turecku.

Pro svůj výjimečný talent, hudební inteligenci a zvukovou kultivovanost je nejen ceněným sólistou, ale i vyhledávaným komorním hráčem. Pravidelně koncertuje s laureátem Pražského jara, houslistou Janem Mráčkem, violoncellistou Ivanem Vokáčem, ale i s renomovanými umělci jako je Václav Hudeček.

Komorní repertoár Lukáše Klánského zahrnuje kromě skladeb pro klavírní trio také většinu zásadních děl houslové, violoncellové, flétnové, klarinetové a fagotové tvorby. V roce 2012 natočil s Pražákovým kvartetem Glinkův sextet pro renomovanou společnost Praga Digitals.

Jeho hudební cítění formoval, kromě jeho stálých pedagogů, Martin Kasík, ale také světoznámý Garick Ohlsson, jehož pražského masterclassu se Lukáš Klánský zúčastnil. Studoval i dirigování ve třídě profesorky Miriam Němcové a profesora Hynka Farkače a sborovou tvorbu ve třídě profesora Miroslava Košlera.

Lukáš Klánský vystupuje na festivalech, jako je Pražské jaro, Svátky hudby Václava Hudečka, Talichův Beroun nebo v komorním cyklu České filharmonie. Přes své mládí si získává uznání profesionálů i širšího publika v České republice i v zahraničí.

(Zdroj: www.lukas-klansky.cz)

www.lukas-klansky.cz

Foto archiv L. Klánského