Dramaturgie předposledního koncertu letošních Letních slavností staré hudby vyrůstala z biblické Písně písní, klasického příkladu milostné poezie, jež je ovšem v křesťanské tradici chápána alegoricky. Opěvovanou krásnou ženou tak není nikdo jiný než Panna Maria, jejíž tužby – zbaveny fyzické smyslnosti – směřují k Bohu jako duchovnímu milenci. Český vokální ansámbl Cappella Mariana (umělecký vedoucí Vojtěch Semerád) se zahraničními posilami představil výběr z děl předních skladatelů duchovní hudby konce patnáctého a šestnáctého století, v jejichž tvorbě nechybí kompozice na texty výše zmíněné starozákonní knihy.
Osou večera se stala čtvrtá kniha motet Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, jež je cele věnována Písni písní. Do ukázek z tohoto cyklu byly vetkány skladby Palestrinových předchůdců i současníků z řad frankoflámských autorů (Josquin, Isaac, Lhéritier, Gombert, Clemens non Papa). Jedinou výjimkou byl Angličan Robert Fayrfax, jehož Magnificat O bone Jesu koncert vyvrcholil.
Cappella Mariana tentokrát vystoupila v ryze mužském složení, přičemž stálé členy (Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep a Tomáš Král) doplnili hosté z ansámblu Cinquecento – Terry Wey a Tim Scott Whiteley, který pohotově zaskočil za indisponovaného Jaromíra Noska. Whiteleyho znělý bas dodal souboru oporu, světlé střední hlasy pak překlenul a scelil sametový kontratenor Terryho Weye.
Záměr sestavit program z kontrastních čísel mohl vyznít atraktivně nebýt jistých rezerv v projevu souboru, které dynamicky a výrazově zplošťovaly jednotlivé skladby. Výsledkem pak byl sice pěkný, leč jednotvárný tok hudby bez odpovídajícího frázování, jako by zpěváci chvílemi ani netušili, že zhudebněná slova – byť v duchovních souvislostech – jsou stále nositeli milostného podtextu. Ze zmiňovaného proudu se zcela vymykalo Isaacovo dvoudílné moteto Tota pulchra es, kterému nechyběl patřičný náboj a ono napětí mezi smyslnou a duchovní extází, což z něj vytvořilo skutečný vrchol koncertu. Naopak rozpačitě a nevýrazně působilo Josquinovo Ave Maria, jehož tempo navíc mělo spíše zkušební charakter.
Zařazení čistě renesančního programu do festivalové dramaturgie, navíc v režii domácího souboru, je jistě dobrý počin. Pro příště by si však zasloužil promyšlenější interpretační přístup.
Hodnocení autora recenze: 80 %
Letní slavnosti staré hudby 2015
Maria
Cappella Mariana
– Vojtěch Semerád (tenor, umělecký vedoucí)
– Tomáš Lajtkep (tenor)
– Tomáš Král (baryton)
Tim Scott Whiteley (bas)
Terry Wey (kontratenor)
3. srpna 2015 kostel Panny Marie Sněžné Praha
program:
– Giovanni Pierluigi da Palestrina: Osculetur me; Trahe me post te
– Jean Lhéritier: Nigra sum sed formosa
– Giovanni Pierluigi da Palestrina: Pulchrae sunt genae tuae
– Jacob Clemens non Papa: Ego flos campi
– Giovanni Pierluigi da Palestrina: Sicut lilium inter spinas
– Nicolas Gombert: Quam pulchra es
– Giovanni Pierluigi da Palestrina: Surge, propera amica
– Heinrich Isaac: Tota pulchra es
– Giovanni Pierluigi da Palestrina: Veni, dilecte mi
– Josquin Desprez: Ave Maria/Virgo serena
– Robert Fayrfax: Magnificat „O bone Jesu“
Foto Petr Dyrc
