Pivní oratorium Jana Kučery v premiéře Pardubického hudebního jara

  1. 1
  2. 2

Hold nápoji provázejícímu českou historii

Osmatřicátý ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro je minulostí. Definitivní tečku za jeho vcelku úspěšným průběhem (celkovým počtem dvaceti akcí v devíti sídlech regionu byl opět překonán „rekord“ z loňského roku) učinil slavnostní koncert uspořádaný při příležitosti 145. výročí založení Pardubického pivovaru. Původní myšlenkou organizátorů bylo provést ho jako open-air stylově přímo na pivovarském nádvoří, chladné počasí začátkem května a nejistá předpověď nakonec vedly k přemístění do bezpečí Sukovy síně pardubického Domu hudby. Do jisté míry toho lze litovat, neboť prostředí pivovaru by mnohem lépe korespondovalo s programem koncertu, zaměřeným tematicky zcela neskrývaně na český národní nápoj.

Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 - Pardubice 10.5.2016 (foto Lada Kolesárová)
Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 — Pardubice 10. 5. 2016 (foto Lada Kolesárová)

Nabídku festivalu koncipovat závěrečný večer právě takto akceptoval dirigent Jan Kučera, který navázal na podobný úkol z loňska. Tehdy se v Pardubicích slavilo dvojité výročí stavitele železnic Jana Pernera a byl to právě Kučera, pod jehož taktovkou zněla městem ve východních Čechách skvělá sestava skladeb věnovaných vlakům, nádražím a železničářům. Letos tedy přišlo na řadu výročí z jiného oboru, ale i ten je předmětem řady hudebních děl nebo jejich částí. Vždyť pivo k Čechám a k Čechům patří zcela neodmyslitelně již několik staletí a sahá-li Česká republika v něčem na světovou špičku, pak právě v klasickém pivovarnictví. Spodně kvašený ležák plzeňského typu umějí tak dobře připravit málokde. Také proto asi u nás existuje tolik skladeb, písní či popěvků pivo velebících, oslavujících, ale i lehce zatracujících či upozorňujících na odvrácené stránky jeho konzumace. Pardubický večer postihl všechny tyto aspekty a na rozdíl od tematiky železniční přinesl navíc i světovou premiéru.

Stěžejní skladbou se totiž stalo Pivní oratorium pro soprán, baryton, recitátora, mužský sbor a symfonický orchestr, které zkomponoval Jan Kučera právě pro danou příležitost a jehož provedení vyznělo v Pardubicích zároveň jako významná společenská událost. Ovšemže koncert nemohlo otevřít nic jiného než sbor chasníků To pivečko ze Smetanovy Prodané nevěsty. Mužský sbor z libereckého Divadla F. X. Šaldy si při něm perfektně porozuměl s posílenou pardubickou Komorní filharmonií a dobrá nálada byla nastolena velmi rychle. Pro očekávanou premiéru ideální atmosféra.

Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 - Pardubice 10.5.2016 (foto Lada Kolesárová)
Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 — Pardubice 10. 5. 2016 (foto Lada Kolesárová)

Kdo by však očekával od Pivního oratoria, že půjde o skladbu pouze rozvernou a takzvaně odlehčenou, hluboce by se mýlil. Jan Kučera si totiž nic neusnadnil a vytvořil plnohodnotný hudební celek, vyjadřující v pětačtyřiceti minutách s nadsázkou příběh piva v českých zemích od dvanáctého století do současnosti. Jako podklad si autor vybral dobové texty — lidové i umělé, přičemž pro zvýšení účinnosti nezvolil lineární časovou přímku, ale volné prolínání historických rovin a souvislostí. Po působivé Introdukci tak dochází k oslovení „Všemohoucího Bakchuse“ a hned po následujícím repetitivním sboru „Pivečko jest dar nebeský“ slyší posluchač v podání recitátora, podkresleném hudbou, svědectví benediktinského převora Johannese Butzbacha ze šestnáctého století. Pak se ocitá o tři století dále a zase se vrací k Bohuslavu Hasištejnskému z Lobkovic, barytonista je vzápětí vystřídán sopranistkou vyzpěvující Recept na pivní polévku Magdaleny Dobromily Rettigové… A tak dále a tak dále, vše však do sebe organicky zapadá a Kučera ani na okamžik nezapře tvůrčí radost komponisty.

Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara - Pardubice 10.5.2016 (foto Miloš Kolesár)
Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara — Pardubice 10. 5. 2016 (foto Miloš Kolesár)

Půvabný neoklasicistní motiv se dobře snoubí s kupletem, vysloveně moderní muzika se starým textem… Vhodně jsou uplatněny i jisté prvky lidové vulgarity, které k pivu, ať chceme či nikoli, odjakživa patřily, autor nezapomíná ani na ženy, nepřející (oprávněně?) svým mužům trochu povyražení. Výsledný dojem z díla je tak napoprvé posluchačsky ambivalentní: v žádném případě nejde o žádnou příležitostnou estrádu, ale o náročnou, důkladně promyšlenou kompozici, trefně postihující jak radost z opojení, bez něhož by život mohl být bezútěšnou pustinou, tak následky přicházející v okamžiku, kdy je překročena míra. Soustředěný posluchač si vše v Kučerově opusu najde.

Hodně samozřejmě záleží na protagonistech. Vedle již zmíněného mužského sboru liberecké opery a domácího orchestru se do interpretace se vší potřebnou vervou pustili i sólisté: sopranistka Barbora Řeřichová, basbarytonista Jaroslav Patočka a recitátor Miloslav Mejzlík, jenž pohotově zaskočil za ochořelého původně ohlášeného Radka Holuba. Všechny je to na pódiu viditelně bavilo.

Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 - Miloslav Mejzlík, Jaroslav Patočka, Barbora Řeřichová, Jan Kučera - Pardubice 10.5.2016 (foto Lada Kolesárová)
Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 — Miloslav Mejzlík, Jaroslav Patočka, Barbora Řeřichová, Jan Kučera — Pardubice 10. 5. 2016 (foto Lada Kolesárová)

Pivní oratorium lze tedy označit za skladbu důstojnou, zajímavou a ojedinělou. Určitě by bylo hříchem nechat na její partituru padat prach, Kučerovo dílo by si rozhodně zasloužilo uvedení při dalších vhodných příležitostech a říká si i o pořízení záznamu.

Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 - Pardubice 10.5.2016 (foto Miloš Kolesár)
Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara 2016 — Pardubice 10. 5. 2016 (foto Miloš Kolesár)
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Závěrečný koncert Pardubického hudebního jara (Pardubice 10.5.2016)

[Celkem: 8    Průměr: 4.9/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama