PKF – Prague Philharmonia pod vedením Keri-Lynn Wilson přednesla romantický program

Na začátku koncertu se chopila úvodního proslovu dirigentka Keri-Lynn Wilson, která divákům hrdě oznámila, že PKF – Prague Philharmonia přijala ze solidarity do svých řad houslistku z Ukrajiny. Na černém koncertním oblečení hráčů svítily modrožluté stužky a na úvod zazněla ukrajinská národní hymna.

Hymnu vystřídala Romance pro violoncello a orchestr, kterou zahájily dřevěné nástroje a poté se sálem linula lehce hraná violoncellová kantiléna. Ze začátku postrádal zvuk témbr, ale během rozehrání nástroje se zvuk náležitě zabarvil. Přednes působil mile a nekonfliktně, vrcholům melodií by ke konci slušelo mnohem větší crescendo. Hudba v podání violoncellisty Marca Coppeye vyprávěla svůj příběh a orchestr se sólovému nástroji pohotově přizpůsoboval.

Elegantní Romanci vystřídal dramatický začátek Saint-Saënsova Koncertu pro violoncello a moll. Technika v levé ruce byla přesně vyartikulovaná, přesto by více vynikla, kdyby si sólista zvolil nástroj s průraznějšími vrchními tóny – zejména na A struně. Bylo znát, že při pokusech o větší crescendo hra na vrchní struně sólistu velmi vysilovala a zvuk místy ztrácel barvu. Tempo první věty bylo standardní, přednes violoncellisty se krásně poslouchal. Valčík druhé věty roztančil alikvoty nástroje, při sestupné technické pasáži zvolil violoncellista opatrnější tempo. V mezihře mezi druhou a třetí větou se projevila velmi dobrá souhra dechových nástrojů se sólistou a třetí větě kralovala především virtuosní technika Marca Coppeye. Po obrovském potlesku si mohli diváci vychutnat přídavek v podobě Preludia ze Suity pro sólové violoncello č.1 od Johanna Sebastiana Bacha.

Po přestávce zazněl efektní osudový motiv Čajkovského Symfonie č. 4 f moll v žesťové sekci. Tento motiv se v průběhu první věty vracel a střídal se se smyčcovou sekcí, kde ve skladbě eskalovalo napětí. Sólovou melodii zazpívala nejprve violoncella, poté ji štafetově převzaly housle. Tato melodie vyjadřuje určitou vnitřní rozervanost, která neodmyslitelně patří k romantickému období. Menší průzračná sóla dechů působila jako oživení melodiky. Působivé fortissimo vlévalo do publika energii a první věta byla zakončena impozantním accelerandem.

Ve druhé větě se linula teskná melodie sólového hoboje. Tuto melodickou linku převzala violoncella a poté houslová skupina. Hravé Scherzo si vyžádalo zvláštní pozornost při souhře, protože všechny smyčce využily pouze techniku brnkáním, takzvané pizzicato.

Symfonii završila čtvrtá věta plná stupnicových pasáží v dechberoucím virtuosním tempu, které publikum nadchlo a nadšeně odměnilo hudebníky několikaminutovým potleskem.

PKF – Prague Philharmonia – Saint-Saëns. Čajkovskij. Strauss
10. března 2022, 19:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Richard Strauss: Romance pro violoncello a orchestr F dur TrV 118
Camille Saint-Saëns: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 a moll op. 33
Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 4 f moll op. 36

Účinkující:
Marc Coppey – violoncello
Keri-Lynn Wilson – dirigentka
PKF – Prague Philharmonia