Omlazená houslová sekce je silnou stránkou orchestru
Program předvánočního abonentního koncertu Plzeňské filharmonie se nesl v pohádkových inspiracích a v duchu koled. Nebyly opomenuty ani relevantní kompozice vzniklé v posledních dekádách. Pestrost dramaturgie podpořil též fakt, že kromě skladeb ve velkém symfonickém obsazení bylo zařazeno i závažné dílo pro dětský sbor a harfu. Vokálně instrumentální žánr v programu večera dominoval.
Koncert zahájila příjemná hudba Oskara Nedbala (1874–1930), žáka Antonína Dvořáka. Do programu byly zařazeny čtyři věty ze svity z jeho baletu Z pohádky do pohádky – Úvod a rej dětí na Petříně, Intermezzo, Tanec pážat a Slavnostní pochod. Plzeňská filharmonie zněla v této skladbě kompaktně. Dirigentu Chuhei Iwasakimu se podařilo vystihnout poezii Nedbalova pohádkového světa i vzdušnost jeho tanečních partitur. Jako silná stránka orchestru se zde projevila omlazená houslová sekce. Účinkovala v jednotě ladění i souhry.
Soudobá skladba Jaroslava Pelikána byla vrcholem večera
Vrcholem večera byla pro mne Pastorela E dur soudobého českého skladatele Jaroslava Pelikána (*1970). Textový základ skladby vytvořil v duchu historických předloh Pavel Tylšar. Ke zdaru Pelikánovy kompozice velkou měrou přispěl celý prováděcí aparát. K Plzeňské filharmonii se připojil Kühnův dětský sbor, basové sólo zpíval sonorním hlasem a se zřetelem ke srozumitelnosti textu Jiří Přibyl. Jak autor uvádí, jeho Pastorela navazuje na tradici českých kantorů v době klasicismu u nás, například Jakuba Jana Ryby a dalších. Navazuje tedy na vánoční pastýřské jednověté skladby menšího rozsahu za účasti vokální složky. Tento záměr se Jaroslavu Pelikánovi podařilo naplnit, navíc ušlechtilou cestou vnesl do sledovaného žánru prostředky moderní hudby 20. století. Jako účinný podpůrce nálady je v orchestrální partituře zapojena i kytara. Dílo začíná v duchu souzvuků, u kterých dominují prázdné kvarty a kvinty, jichž autor chytře využívá později jako skrytý scelující prostředek. Zavádí je totiž jako archaizující druhé hlasy ve faktuře dětského sboru. V ní tedy slyšíme reminiscence skladeb z nejstarších dob vokální polyfonie ars antiqua a ars nova ve 13. a 14. století. Vedle soudobé hudební řeči a uvedených historických názvuků lze ještě ve skladbě zaznamenat i další vlivy. Není třeba jí vyčítat stylové kolísání. V dokonalém ujednocení neprobíhaly ani vzory z českého klasicismu. Pelikánova skladba vnesla do koncertu opravdovou poezii adventu.
Kühnův dětský sbor a jeho náročná výzva
V úvodu druhé poloviny večera provedl Kühnův dětský sbor pod vedením svého sbormistra Petra Louženského rozměrný cyklus Ceremony of Carols pro dětský sbor a harfu Benjamina Brittena (1913–1976), klasika moderní hudby 20. století. Harfový part interpretovala s jistotou Bronislava Klablenová. Je to velmi náročné dílo zpracovávající historické texty oslavující narození Ježíše Krista v archaické angličtině. Cyklus rámuje gregoriánská antifona Hodie Christus natus est. Dětský sbor doprovází jen harfa, která v partituře též plní strukturálně scelující roli a hraje sólové interludium. Náročnost tohoto cyklu pro dětský sbor není rovnoměrně rozvržena po celé jeho délce. Jednohlasé a harmonicky průzračné části se střídají s částmi sólovými, v nichž jsou vokalisté konfrontováni s vysokými nároky intonace, jejich hlasy jsou vedeny do náročných výšek nebo jejich zpěv komplikuje složitý doprovod. Mimořádně náročné jsou v tomto smyslu například písně That yongë child nebo Balulalow. Zmíněný Brittenův cyklus patří do skupiny skladeb, které přesvědčí publikum o své kvalitě jen s pomocí chrámové akustiky. Jinak vyznívají jako poněkud zdlouhavé. Obávám se, že k tomuto neblahému jevu na plzeňském koncertě došlo. Kühnův dětský sbor však Brittenovu skladbu skvěle natočil na CD. Doporučuji, aby byl ještě jednou sledovaný klenot dětské sborové literatury zopakován poslechem na tomto nosiči. Ten, kdo tak učiní, zcela jistě svůj názor na skladbu změní.
Po odeznění závažného Brittenova sborového cyklu vstoupily do sálu Měšťanské besedy pravé české Vánoce. Atmosféru ladovské poezie podnítila směs koled Jiřího Temla Splnilo se písmo svaté. Provedl jí Kühnův dětský sbor za doprovodu komorního orchestru. Po Introdukci si mohli návštěvníci koncertu se sborem pobrukovat například Co to znamená, Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma, Chtíc aby spal, Jak jsi krásné neviňátko a mnoho dalších koled. Temlovy úpravy oživily svět oblíbených rozhlasových pořadů Hrají a zpívají Plzeňáci, v nichž byly zařazovány aranžmá lidových písní Jiřího Temla či žáků Miloslava Kabeláče: Zdeňka Lukáše, Jana Slimáčka, Jaroslava Krčka či Jana Málka. Díky převaze ostinat a prodlev v jejich hudbě, nazývám tuto skupinu „přátelé stranného pohybu“. Úspěch Temlovy skladby byl nemalý. Velké ovace pak vygradovaly přídavkem vánoční písně Narodil se Kristus pán. V sále nebyl v tu chvíli nikdo, kdo by se se svým zpěvem nepřidal. Přeji celému uměleckému tělesu Plzeňské filharmonie příjemné Vánoce.
Vánoce & Plzeňská filharmonie
11. prosince 2025, 19:00 hodin
Měšťanská beseda, Plzeň
Program
Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky, suita z baletu
Jaroslav Pelikán: Pastorela E dur
Benjamin Britten: Ceremony of Carols
Jiří Teml: Splnilo se Písmo svaté, pásmo vánočních písní a koled
Účinkující
Jiří Přibyl – bas
Kühnův dětský sbor
Petr Louženský – sbormistr
Plzeňská filharmonie
Chuhei Iwasaki – dirigent
