Plzeňská Libuše. Kde je Smetana?

Do Plzně na Libuši se nedostanu, proto děkuji České televizi za další živý operní přenos z českého divadla (snad budou následovat další, nejen z Plzně). V sobotu 9. května jsem tak mohl sledovat premiéru inscenace opery, které sám Smetana přidělil mezi svými díly výjimečné postavení. Je plzeňská Libuše také výjimečná? Hned na začátku píšu, že nevím, že jsem z ní velmi na rozpacích.

Režisérská dvojice Tomáš Pilař, Martin Otava předem upozornila, že nepůjde jen o oslavu národa, češství, že půjdou až ke kořenům a oslaví lidství obecně. Inscenaci umístili kamsi do neslovanského pradávna. Kostýmy (Tomáš Pilař) jsou bez alšovské stylizace, ale také bez čehokoli, co by je alespoň částečně sjednocovalo. Na jinak holé scéně Daniela Dvořáka stojí menhiry. Jeden z nich je občas zapojen do děje. Jinak jsou zbytečné.Zajímavým inscenačním prvkem by jistě byly vyjíždějící, odjíždějící a různě jinak se hýbající části jeviště, kdyby byl jejich pohyb účelný. Ve většině případů jde ale pouze o demonstraci možností plzeňského jeviště. Zatím nic, co by urazilo, oslnilo.

Zůstane to na zpěvácích? Jak je režie povede? Nijak. Příchody, odchody, tradiční gesta a výjezdy na plošinách. Psychologii postav, rozehrání vztahů mezi nimi jsem nepostřehl. Kde je Smetana? V orchestru (dirigent Oliver Dohnányi) a ve sboru (sbormistr Tvrtko Karlovič)? Ano, tam ho lze často slyšet. Ze sólistů umí zpívat Smetanu pouze a jen představitel Přemysla, Martin Bárta (kultivovaný, ve všech polohách jistý a znějící baryton, s krásnou smetanovskou kantilénou. Výkon, který se bez ostychu může měřit s pány Zítkem, Jindrákem, Bednářem). V těsném závěsu za ním je Chrudoš Františka Zahradníčka (více emocí by mu neškodilo – především ve vztahu s Krasavou a Šťáhlavem je režie měla naplno rozehrát). Potom dlouho nikdo a nic. Jiří Kubík s velmi náročnou rolí Radovana bojoval, rozumět mu bylo, ale nemám pocit, že by mu role sedla. Jevhena Šokala (Lutobor) režie natolik znevýraznila, jako by ani nebyl. Valentin Prolat zpívá Šťáhlava až příliš dramaticky. A dámy? U všech jsem měl veliké problémy se srozumitelností zpívaného slova. S Krasavou (Lívia Obručník Vénosová) jsem nemohl prožívat její trápení, protože jsem jí prostě nerozuměl a ani jsem na ní náznaky trápení nezpozoroval. Eva Urbanová (Libuše) mě nepříjemně překvapila již uváděnou nesrozumitelností slova a velmi ostře (až nepříjemně) znějící vyšší, občas i střední, polohou (pianissima a všeobjímající úsměv mi nestačí).

Režiséři se chtěli vrátit ke kořenům. Kam a k čemu se vrátili, jsem nepochopil. Co se vrátit ke Smetanovi? Co Libuši zahrát podle inscenačních poznámek v libretu? Co Smetanu zazpívat jako Smetanu? Co se neschovávat za kořeny lidství a obyčejně oslavit naše češství? Možná už ani nevíme jak, a proto hledáme jiná řešení.

O parukách nepíšu. Nenacházím slov.

I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
Foto DJKT Plzeň

Reklama

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Libuše (DJKT Plzeň)

[Celkem: 24    Průměr: 3.8/5]

18
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
10 Comment threads
8 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
12 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Johanka

Velký souhlas, zvláště s posledním odstavcem. Režie statická, kostýmy a paruky opravdu velmi nešťastné. U sboru, díky kostýmům, nebylo možno moc rozeznat pány od dam a občas pánové působili dosti komicky vč. sólistů,paruka Šťáhlava mě opravdu rozesmála. Vztahy mezi sólisty moc nefungovaly. Myslím, že Smetana s libretistou v závěru opery ” Můj český národ neskoná…,oslavuje češství, náš malý národ uprostřed Evropy,který je neustále v ohrožení, v daleké i nedávné minulostí, ale i v současnosti.Takže je opravdu nadčasová. Tato inscenace Libuše není slovanská, ale germanská. Líbil se mi p. Bárta a p. Zahradníček.Orchestr i sbor předvedl pěkný výkon, plný dynamiky.

Lulu

Je smutné, v jakém úpadku je opera u nás. Kdo zažil ještě Krombholze a jeho Dalibora, musí mu při takové Libuši vstávat vlasy na hlavě.Ze všeho je jen mrtvá mašinerie…

HonzaB

Už když jsem četl rozhovor s panem Pilařem před premiérou, jsem se bál, že se mi to z inscenačního hlediska nebude líbit. A fakt nelíbilo…. Prostě příklad moderní režie, kdy režisér vůbec nebere v potaz záměr skladatele a libreta. Tahle hudba je o vlastenectví/češství (viz závěr “český národ neskoná”) a snaha to posunout někam jinak prostě nefunguje. Neříkám, že je nutné se držet za každou cenu Alše (byť mě osobně to nevadí), ale furt by z inscenace měl být zřejmý ten hlavní étos, který v Libuši je.

Tom

Ale vždyť to není nikam přesunuté, jen ten obraz té naší národní mytologie je vyobrazen po vizuální resp. inscenační stránce jinak. Jasně, nemusí to každému konvenovat, ale asi bych tady nehovořil o přesunu. Je to podobné jako kdybychom vyčítali dejme tomu dnešnímu ilustrátorovi Jiráskových pověstí českých, že namaloval něco jiného než Aleš. To je přeci omyl, on namaloval totéž, jenom to namaloval jinak.

vittorio

Předcházející pisatelé mají úplnou pravdu,kdo viděl Libuši s Marií POdvalovou v Litomyšli,tak je mu velice smutno.Přesně,je to tzv.moderní režie,která nerespektuje skladatele ani libreto.Pěvecky to bylo veliké zklamání s hlavní představitelkou,Krasava byla nepřesvědčivá a její otec velmi slabý.

Otus

Paní Podvalovou jsem bohužel už “nezastihl”, ale viděl jsem Libuše s N. Kniplovou a M. Šubrtovou. Je mi opravdu moc smutno.

VR

Nemyslím, že by to byla hotová režijní a scénická tragédie. Pravda je, že pro demonstraci možností divadla se příliš tlačilo na pilu a scénické efekty se střídaly v šíleném tempu. Zvedání schodišť, projekce, propady – Libuše pak trochu vypadala jako čaroděj blouznící ve svém černokněžném hradu. Nicméně celý „tmavě modrý nádech“ inscenace nebyl – myslím – špatný a špatně nevyzněl. Docela bych se na Libuši jel do Plzně podívat na živo. Oceňuji snahu pojmout dílo jinak, než jak se aktuálně (neaktuálně) nabízí v ND. Vždycky mě mrazí z těch super ostrých soudů alá „není to hezký hlas (kdosi napsal o… Číst vice »

Lulu

Každému není dáno zpívat dlouho, závisí to asi na více faktorech, genetic. dispozicích,hlasovém oboru,hlasové škole a hygieně hlasu a životním stylu.Přijde líto, že takový P.Dvorský i E. Urbanová ten krásný zdravý hlas neudrželi do vyššího věku, na rozdíl třeba od E.Gruberové, která skoro ve svých 70ti letech zpívá i obtížné koloratury bez problému.A ještě větší škoda je, že mladé krásné hlasy utečou brzy za hranice, protože je tady nikdo nezaplatí.Tam je ten hlavní kámen úrazu, pak následuje problém dlouhých nedějových scén a celého konceptu Smetanových oper, které jsou svízelem pro režijní uchopení, aby zaujaly současného diváka.Prvky tzv. moderní režie působí… Číst vice »

operalv

Mohl by jste mi, prosím, prozradit, v čem páni režiséři nerespektují libreto Libuše? Řekl bych, že se hudby i libreta drželi, nenašel jsem odchylku, že by o něčem jiném zpívali a něco jiného se dělo… A že není slovanská? Nevíme, co se v době, kdy se děj odehrává dělo na našem území. Nevíme, kdo tady žil, jak lidé vypadali… A dlouhé copy a alšovské kostýmy jistě nejsou znaky slovanské. Právě naopak.

Lulu

Možná bychom měli zapomenout co napsal Palacký a Jirásek, co namalovali Aleš a Mánes, Libuše by mohla mít číro a svoje proroctví rapovat.Zdroj rapu má také své kořeny, ale v Africe, když o těch svých kořenech pochybujeme.Aspoň ušetříme na hudebnících, k tomu je třeba jen bubínek a niněra:-))

Otus

Podle scénografie se ovšem Libuše odehrává na Velikonočnch ostrovech, nikoliv v Africe.

Anezka

Předpokládám, že budu ukamenována. Viděla jsem obě představení – 9.5 v TV a na živo 10.5. A byla jsem uchvácena. Paní Veberová byla naprosto dokonalá, uvěřitelná pěvecky i herecky. Byla mnohem lyričtější než pí Urbanová. Do děje jsem byla vtažena, právě díky jednoduchosti scény, prací s technikou, světly. Samozřejmě zásluhu na tom má i to, že jsem byla v hledišti. Ano dredová paruka Štáhlava byl děs a ani bůh jelen mě nenadchnul. Libuše byla slovanka, ne keltka. Neb pojetí bylo keltské ne germánské. Ovšem celkově se mi to líbilo. Závěrečná věštba, kdy všichni odejdou, na jevišti zůstane jen Libuše a… Číst vice »

VR

Souhlasim, ze dojem akusticky i scenicky muze byt naprosto odlisny primo v divadle a v TV. To co v TV vypada zmatene muze v hledisti uchvatit (taky proto bych treba prenosy z MET do kin bral rezervovane). Takze nic naplat je treba mistni setreni. A dale zcela souhlasim s diskuterem operalv….nikde neni psano co mela kdy Libuse jako dresscode. Vyklad v Plzni muze byt zrovna tak spravny jako jako jakykoliv jiny. Rozhodne neni o nic spatnejsi. Pravda tetovani na ruce je zvlastni…ale zase si rikam, ze je to treba trvala charakteristika zpevakova. Kdo vi. A Jelen trochu kopiroval SKUTRy a… Číst vice »

HonzaB

Souhlasím, že na živo to mohlo vyznít lépe a taky se do Plzně na tohle představení chystám. Věřím, že závěr mohl vyznít zajímavě. Mě osobně se ale dost zásadně nelíbila ta scéna s menhiry. To nemá se Slovany nic společného a odkazuje to na Kelty. Že by tím chtěl pan režisér říci, že Libuše byla původem Kelt? Právě to mě dost vytočilo. I když je to celé mýtus (pověst), je to český a ne keltský mýtus. Přemysl Oráč (manžel Libuše) je mýtickým zakladatelem rodu Přemyslovců,takže to s těmi Kelty je fakt docela mimo. Libuše v proroctví jasně zpívá “český národ… Číst vice »

Tom

Ale proč to spojujete pouze s Kelty? Vždyť není nikde psáno, že megalitické památky jsou pouze keltského původu. Dávnověk Evropy je dalece komplikovanější a zamlženější kapitolou dějin, než si možná řada lidí představuje.
“Archeologickými metodami bohužel zatím nelze určit dobu vztyčení menhirů, a tudíž ani jejich příslušnost konkrétní kultuře, proto se objevují nejrůznější dohady a hypotézy, týkající se účelu těchto záhadných kamenů.” škoda že se sem nesmí dávat odkazy, tak alespoň tuhle maličkou citaci z www.

Milan V.

Mně tedy také nepřišlo, že by se režiséři nedrželi libreta. Češství mi tam nechybělo, resp. neměl jsem pocit, že by tam nebylo. Na Jiráska, Palackého a Alše jsem opravdu rád zapomněl, naopak to mohlo být ještě víc od toho všeho nánosu odpoutáno, je to přece mýtus, ne historie! Líbí se mi přístup českobudějovické Aidy, žádné pyramidy, žádný rádoby Egypt. Libuše by se klidně mohla pojmout hodně abstraktně, třeba jako dělal Wagnera Wieland Wagner. Libuše při proroctví sama na scéně – to se mi také velmi líbilo. A dojem na místě v divadle musel být samozřejmě zcela jiný než v TV…

pospisil

Uvedené představení dokazuje absolutní neschopnost inscenátorů vnímat, prožívat a oceňovat hudbu. Smetanova hudba sama poukazuje na ztvárnění jak prostředí, tak charakterů jednajících osob (odskočím teď jinam: árie Lukáše v Hubičce- „Kdybych věděl, jak svou vinu smýt…“ nepotřebuje už ani slova, evokuje pocity bez nich). Na což se inscenátoři s režií vykašlali a uvedli něco ve stylu muzikálových upírů, kde Smetanova hudba překážela, vtírala se úplně drze a protismyslně; nač ten bzukot včelek v rozkvetlých lípách, když o nich Přemysl pěje na pustých prknech. Ani zdání o našem národním stromu, jehož snítky bývaly i na mincích. Také jsme přemýšleli, čímže si… Číst vice »

Thomas

HonzaB: Mohu vás ujistit, naživo to vyznělo ještě mnohem hůř. Smetana nikde, ani v hudbě (!), režie nuda k nevydržení. Scéna prázdno, tma a pochodující kulturista – paroháč.