Poctu Vivaldimu vzdali umělci z Brna i Pardubic

Český filharmonický sbor Brno pořádá cyklus abonentních koncertů v Besedním domě již třináct let. Představuje svým věrným posluchačům nejen vlastní sborové umění, ale zve si ke spolupráci partnerské soubory, se kterými si umělecky rozumí. V neděli 10. února zazněla na koncertě hudba Antonia Vivaldiho v podání nejen hostujícího sboru, ale především v podání souboru Barocco sempre giovane z Pardubic.
Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Tento soubor není v Brně neznámý, ale spolu s Českým filharmonickým sborem se zde představil poprvé. Založil ho v roce 2004 Josef Krečmer a přesto, že se zprvu zaměřil na skladby vrcholného baroka, má dnes v repertoáru hudbu všech slohových období. Baroko a zejména Antonio Vivaldi jsou však stále úhelným kamenem jejich repertoáru i srdeční záležitostí. A je to na jejich interpretaci znát.

Antonio Vivaldi byl přezdíván jako „rudý kněz“ pro svoji ryšavou barvu vlasů a jako mistr skladby i houslí působil v první polovině 18. století v Benátkách. I když dnes známe především jeho Čtvero ročních dob, je autorem řady církevních skladeb, kantát, oper, oratorií a koncertů, především pro housle, na které tak virtuózně hrál. Psal pro mladé chovanky ústavu Pio Ospedale della Pietà, se kterými své skladby rovněž uváděl. Jistě i tato skutečnost je důvodem, proč jeho hudba srší energií, rytmem a častým používáním spiccata, stejně jako lyrickým výrazem. Měla mladým lidem přinášet radost, zřejmě podobně jako dnes populární hudba.

Dramaturgie večera přinesla v první polovině méně známá orchestrální komorní díla. Sinfonia avanti la Senna Festeggiante  RV 693 – Rozjásaná Seina vznikla pro potřeby francouzského královského dvora, nejspíše pro benátský karneval. Třívětá skladba je odlehčená, přesto virtuózní. Concerto in Re minore per due violini, violoncello, archi e continuo RV 565 „L´Estro Armonico“, op.3/11 je pětivětá skladba, která patří do slavné stejnojmenné sbírky. Již ve své době byla vydána tiskem a některé skladby později upravil i Johann Sebastian Bach. Concerto in Sol minore per due violoncelli, archi e continuo RV 531 má tři věty, ve kterých se mezi sebou škádlí dvě violoncella, podporovaná ostatními smyčci. Náboj Vivaldiho kompozic naplňoval hráče energií a nadšením z muzicírování.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Dvanáct mladých interpretů v obsazení 5 houslí, 2 violy, 3 violoncella, kontrabas, theorba střídající se s kytarou a continuo, se stejným pocitem k interpretaci hudby přistoupilo. Jejich podání je vylehčené, s jasným, přesto měkkým zvukem, bez zbytečného vibrata, zato s perfektní rytmickou a intonační přesností, která je dána i dokonalým sjednocením barvy nástrojů. Smyčce jsou skvěle sladěny i sehrány a vytváří jakousi kompaktní skupinu, která soupeří s violoncelly, kontrabasem, theorbou a continuem. Vytváří pomyslný duel, založený na furiantském škádlení se, kdo co dokáže. A hudebníci si tohle soutěživé napětí patřičně užívají.

Primáriem souboru je mladá houslistka Iva Kramperová, jejíž tón je měkký, jemný a přitom jasný, intonačně přesný a technika obdivuhodná. Vede soubor s přirozenou autoritou a dosahuje absolutní souhry a přesnosti. Její sóla mají razanci i jemnost, dokáže s nadhledem a lehkostí vykouzlit legatovou vyklenutou frázi s postupně vystavěným dynamickým obloukem. Stejným způsobem ovšem pracují i ostatní hráči a vytváří tak společenství, které dýchá i cítí jako jeden organismus.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Stejně tak vyznělo i spojení orchestru s Českým filharmonickým sborem Brno. Tentokrát v komorním obsazení dvaceti zpěváků s doplněním orchestru o trubku a hoboj tvořili ansámbl, který přednesl Vivaldiho Gloria in Re maggiore RV 589. Dílo o dvanácti částech, uváděné většinou při příležitosti církevních svátků, provedly současně i tři členky sboru v sólových úlohách. Sopranistka Jana Melíšková měla menší úlohu, její viditelně i slyšitelně zkušenější kolegyně sopranistka Pavlína Švestková se ujala části 3 a 6 a v obou předvedla sice užší, ale jasný a příjemný hlas. Části č. 8 a č. 10 zpívala Pavla Zbořilová nevelkým, ale barevně zajímavým altem, v dikci ještě poněkud nevyrovnaným, ale nosným hlasem s dobrou intonací. Sbor předvedl vynikající výkon, konkrétní v rytmu i dikci, vyvážené hlasové skupiny se dobře doplňovaly a tempově i intonačně přesně zvládaly polyfonické nástrahy baroka. Publikum ocenilo především části v jímavých a jemných pianech, které se vznášely v prostoru a hladily duši. Dirigent Petr Fiala dokázal dobře udržet interprety v komplikovaných fugách, v pianových pasážích udržel vyrovnanou dynamickou hladinu v napětí.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Koncert, který přinesl nebývalý zážitek po stránce dramaturgie i po stránce interpretace, naladil publikum, které se jistě již po skončení koncertu těšilo na koncert další.

 

Hodnocení autorky recenze: 95%

 

Homage à Vivaldi
Brno, Besední dům 10. února 2019 v 19:30hodin

Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Barocco sempre giovane
umělecký vedoucí Josef Krečmer

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na