Poctu Vivaldimu vzdali umělci z Brna i Pardubic

Český filharmonický sbor Brno pořádá cyklus abonentních koncertů v Besedním domě již třináct let. Představuje svým věrným posluchačům nejen vlastní sborové umění, ale zve si ke spolupráci partnerské soubory, se kterými si umělecky rozumí. V neděli 10. února zazněla na koncertě hudba Antonia Vivaldiho v podání nejen hostujícího sboru, ale především v podání souboru Barocco sempre giovane z Pardubic.
Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Tento soubor není v Brně neznámý, ale spolu s Českým filharmonickým sborem se zde představil poprvé. Založil ho v roce 2004 Josef Krečmer a přesto, že se zprvu zaměřil na skladby vrcholného baroka, má dnes v repertoáru hudbu všech slohových období. Baroko a zejména Antonio Vivaldi jsou však stále úhelným kamenem jejich repertoáru i srdeční záležitostí. A je to na jejich interpretaci znát.

Antonio Vivaldi byl přezdíván jako „rudý kněz“ pro svoji ryšavou barvu vlasů a jako mistr skladby i houslí působil v první polovině 18. století v Benátkách. I když dnes známe především jeho Čtvero ročních dob, je autorem řady církevních skladeb, kantát, oper, oratorií a koncertů, především pro housle, na které tak virtuózně hrál. Psal pro mladé chovanky ústavu Pio Ospedale della Pietà, se kterými své skladby rovněž uváděl. Jistě i tato skutečnost je důvodem, proč jeho hudba srší energií, rytmem a častým používáním spiccata, stejně jako lyrickým výrazem. Měla mladým lidem přinášet radost, zřejmě podobně jako dnes populární hudba.

Dramaturgie večera přinesla v první polovině méně známá orchestrální komorní díla. Sinfonia avanti la Senna Festeggiante  RV 693 – Rozjásaná Seina vznikla pro potřeby francouzského královského dvora, nejspíše pro benátský karneval. Třívětá skladba je odlehčená, přesto virtuózní. Concerto in Re minore per due violini, violoncello, archi e continuo RV 565 „L´Estro Armonico“, op.3/11 je pětivětá skladba, která patří do slavné stejnojmenné sbírky. Již ve své době byla vydána tiskem a některé skladby později upravil i Johann Sebastian Bach. Concerto in Sol minore per due violoncelli, archi e continuo RV 531 má tři věty, ve kterých se mezi sebou škádlí dvě violoncella, podporovaná ostatními smyčci. Náboj Vivaldiho kompozic naplňoval hráče energií a nadšením z muzicírování.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Dvanáct mladých interpretů v obsazení 5 houslí, 2 violy, 3 violoncella, kontrabas, theorba střídající se s kytarou a continuo, se stejným pocitem k interpretaci hudby přistoupilo. Jejich podání je vylehčené, s jasným, přesto měkkým zvukem, bez zbytečného vibrata, zato s perfektní rytmickou a intonační přesností, která je dána i dokonalým sjednocením barvy nástrojů. Smyčce jsou skvěle sladěny i sehrány a vytváří jakousi kompaktní skupinu, která soupeří s violoncelly, kontrabasem, theorbou a continuem. Vytváří pomyslný duel, založený na furiantském škádlení se, kdo co dokáže. A hudebníci si tohle soutěživé napětí patřičně užívají.

Primáriem souboru je mladá houslistka Iva Kramperová, jejíž tón je měkký, jemný a přitom jasný, intonačně přesný a technika obdivuhodná. Vede soubor s přirozenou autoritou a dosahuje absolutní souhry a přesnosti. Její sóla mají razanci i jemnost, dokáže s nadhledem a lehkostí vykouzlit legatovou vyklenutou frázi s postupně vystavěným dynamickým obloukem. Stejným způsobem ovšem pracují i ostatní hráči a vytváří tak společenství, které dýchá i cítí jako jeden organismus.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Stejně tak vyznělo i spojení orchestru s Českým filharmonickým sborem Brno. Tentokrát v komorním obsazení dvaceti zpěváků s doplněním orchestru o trubku a hoboj tvořili ansámbl, který přednesl Vivaldiho Gloria in Re maggiore RV 589. Dílo o dvanácti částech, uváděné většinou při příležitosti církevních svátků, provedly současně i tři členky sboru v sólových úlohách. Sopranistka Jana Melíšková měla menší úlohu, její viditelně i slyšitelně zkušenější kolegyně sopranistka Pavlína Švestková se ujala části 3 a 6 a v obou předvedla sice užší, ale jasný a příjemný hlas. Části č. 8 a č. 10 zpívala Pavla Zbořilová nevelkým, ale barevně zajímavým altem, v dikci ještě poněkud nevyrovnaným, ale nosným hlasem s dobrou intonací. Sbor předvedl vynikající výkon, konkrétní v rytmu i dikci, vyvážené hlasové skupiny se dobře doplňovaly a tempově i intonačně přesně zvládaly polyfonické nástrahy baroka. Publikum ocenilo především části v jímavých a jemných pianech, které se vznášely v prostoru a hladily duši. Dirigent Petr Fiala dokázal dobře udržet interprety v komplikovaných fugách, v pianových pasážích udržel vyrovnanou dynamickou hladinu v napětí.

Český filharmonický sbor Brno a Barocco sempre giovane 2019 (zdroj ČFSB)

Koncert, který přinesl nebývalý zážitek po stránce dramaturgie i po stránce interpretace, naladil publikum, které se jistě již po skončení koncertu těšilo na koncert další.

 

Hodnocení autorky recenze: 95%

 

Homage à Vivaldi
Brno, Besední dům 10. února 2019 v 19:30hodin

Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Barocco sempre giovane
umělecký vedoucí Josef Krečmer

Mohlo by vás zajímat