Pohádkový večer Jakuba Hrůši a Augustina Hadelicha učaroval publiku

Pohádkový večer pro své abonenty připravila 11. února 2026 Česká filharmonie. Pod taktovkou Jakuba Hrůši zazněla Pohádka zimního večera a známá Pohádka, suita z hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena Josefa Suka. Českého autora doplnily dvě Sibeliovy skladby – Oceanidy a Houslový koncert d moll v podání vynikajícího německého houslisty Augustina Hadelicha.

Svatava Barančicová
5 minut čtení
Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Augustin Hadelich a Česká filharmonie (foto Petr Chodura)

Jakub Hrůša klade důraz na českou klasiku

V dramaturgii byl patrný rukopis dirigenta Jakuba Hrůši, který stejně jako jeho učitel Jiří Bělohlávek, klade velký důraz na českou klasiku. I minulý týden, kdy dirigoval Českou filharmonii, uvedl dvě rozsáhlá Sukova symfonická díla, Triptych op.35 a Pragu op.26. Oba koncerty měly připomenout právě památku dirigenta Jiřího Bělohlávka, který by se 24. února 2026 dožil 80 let. A Jakub Hrůša nese dál jeho pochodeň.

Sukova Zimní pohádka, op. 9 je raným dílem, nepřináší ještě mnoho výrazných témat, ale v barvité orchestraci již poznáváme Suka, bouřlivého i něžného (například v líbezné pasáži klarinetu s harfou). Jakub Hrůša podtrhnul výraz velkými kontrasty v dynamice a dal skladbě docela slavnostní a monumentální charakter.

Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Augustin Hadelich a Česká filharmonie (foto Petr Chodura)
Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Augustin Hadelich a Česká filharmonie (foto Petr Chodura)

Nenápadně nápadný interpret Augustin Hadelich

Zimní atmosféru dotvářelo modré nasvícení sálu, velmi příznivé i pro hudbu severského autora Sibelia. Jeho známý a nesmírně náročný Houslový koncert d moll, op. 47 přijel do Prahy zahrát německo-italský houslista Augustin Hadelich, zázračné dítě a nyní v dospělosti zářivá hvězda houslového nebe. S Jakubem Hrůšou již spolupracovali – natočili se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu Dvořákův Houslový koncert, za nějž obdrželi cenu Opus Klassik a nominaci na Grammy.

Hadelich je technicky fenomenální a nenápadně nápadný interpret. Virtuózní pasáže, jejichž zvládnutí staví jiní houslisté na odiv, přejede bravurně, bezchybně, ale jakoby jen mimoděk. Jde po důležitějším smyslu hudby. Rychlé běhy, skoky či dvojité flažolety jsou pro něj jen ozdobou, brilantním můstkem k nástupu dalšího podstatného tématu. Tam klade důraz, zatímco extrémní technické nároky pro něj neznamenají tolik. Přitom právě ty se podepsaly na premiéře tohoto dnes oblíbeného koncertu. Poté, co jej nezvládl český houslista Viktor Nováček v Helsinkách roku 1904, Sibelius koncert přepracoval a novou verzi premiéroval 1905 opět český houslista Karel Halíř s Berlínskou filharmonií a Richardem Straussem. Takže je to dílo se silnou českou stopou.

V provedení s Českou filharmonií byla velká dynamika a razance, kterou bychom snad ani u Sibelia nečekali. Zvláště v místech, kde nehrál houslista a nehrozilo zvukové překrytí, pustil dirigent Hrůša uzdu a rozehrával orchestr naplno. Hadelich hraje na guarnerky z roku 1744, jejich sladký a jemný svítivý tón jsme mohli obdivovat například v krásné kadenci v první větě – byla zasněná i strhující. Třetí věta je pro houslistu boj bez oddechu, jedna finesa střídá druhou, rychlé brejky a nová překvapení nedají vydechnout ani posluchačům. Po doznění posledního tónu se zvedli spontánně ze sedadel a nadšení bylo obrovské. I když tohle aplaudování se u nás stalo téměř nadužívaným zlozvykem, tady bylo namístě.

Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Jan Mráček (foto Petr Chodura)
Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Jan Mráček (foto Petr Chodura)

Hrůšovo dirigentské gesto se během let stává robustnější

V druhé polovině večera zazněly Sibeliovy Oceanidy, op. 73, kde Jakub Hrůša s velkou chutí vytvaroval obrovskou gradaci od poklidných mořských vlnek po děsivou bouři. Zdá se, že Hrůšovo dirigentské gesto se během let stává robustnější a výraznější spolu s tím, jak robustní zvuk a výkon vyžaduje od svého orchestru. Doslova z něj ždímá energii a užívá si tu jízdu.

Nakonec přišla oblíbená Sukova Pohádka, suita z hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena, op. 16. Od té první Zimní pohádky ji dělí jen 7 opusových čísel, kolem pěti let, ale jak velký je to rozdíl! Nesmrtelná melodie sólových houslí v první části (O věrném milování Radúze a Mahuleny a jejich strastech), lidové tóny polky (Hra na labutě a pávy), které nejlépe zahrají české orchestry, majestátní Smuteční hudba nebo čtvrtá část (Runy kletba a jak byla láskou zrušena), kde se vrací milostné sólo houslí, činí z tohoto Sukova mistrovského díla srdeční záležitost všech Čechů. Češi milují pohádky a dobré konce. Za citlivé a virtuózní podání houslového sóla sklidil velký aplaus koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček.

Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Jakub Hrůša a Česká filharmonie (foto Petr Chodura)
Česká filharmonie • Jakub Hrůša, 11. února 2026, Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha – Jakub Hrůša a Česká filharmonie (foto Petr Chodura)

Česká filharmonie • Jakub Hrůša
11. února 2026, v 19:30 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha

Program
Josef Suk: Pohádka zimního večera, op. 9 (15′)
Jean Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll, op. 47 (35′)
Jean Sibelius: Oceanidy, op. 73 (11′)
Josef Suk: Pohádka, suita z hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena, op. 16 (30′)

Účinkující
Augustin Hadelich – housle

Česká filharmonie
Jakub Hrůša – dirigent 

hodnocení autora: 90%

Sdílet článek
5 1 hlasovat
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře