„Jsem rád, že se Brno rozvíjí a daří se realizovat velké projekty, které se ještě před několika lety zdály nereálné. Na výstavišti se staví hala, která pomůže nejen, ale především sportu, a teď začínáme stavět koncertní síň, na kterou čekáme dlouhá léta. Brno si to zaslouží. Je to město, které je spojeno s Leošem Janáčkem. Zaslouží si to nejen kvůli tradici, ale i proto, jak kvalitní tady máme orchestr,“ uvedl Petr Fiala ve svém rodném městě a dodal, že brněnské filharmonii chybí důstojný sál.
O novém koncertním sále v Brně se mluví téměř sto let. „Tato lokalita byla vytipovaná jako vhodná již na sklonku 80. let. Jako investoři jsme chtěli stavbu bez kompromisů. Moderní a kapacitně odpovídající sál se špičkovou akustikou, který snese srovnání s tím nejlepším na světě, ale i oživí veřejný prostor v centru,“ řekla Markéta Vaňková.
Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová doplnila, že díky důrazu na akustiku bude z každého místa v hledišti skvěle slyšet a vidět. „Posluchači z Brna i okolí tak budou moci ocenit to, co zažívají brněnští filharmonici v nejlepších sálech světa na svých turné,“ dodala.
Příprava projektu se táhla léta a v první etapě vznikly v roce 2018 podzemní garáže. Brno opakovaně ale narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého si společnost Gardenline stěžovala na podobu zadávacího řízení. Loni v červnu ÚOHS rozhodl, že zadavatelé, tedy Brno a Brněnské komunikace, nepostupovali v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
V srpnu následoval podpis smlouvy se zhotovitelem, kterým je konsorcium OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction. Na podzim začaly přípravné práce, nedávno dělníci zbourali trafostanici, která dříve patřila hotelu International. „Stavbaři provádí potřebné přeložky vysokého a nízkého napětí a kanalizace ve Veselé ulici, což potrvá ještě dva měsíce. V nejbližší době je v plánu statické zesílení některých částí podzemních garáží s ohledem na novou dispozici a nové zatížení horní stavbou,“ uvedl primátorčin náměstek René Černý.
Potřebný je i archeologický průzkum. Pak bude následovat hloubení a zajištění stavební jámy a poté vrtání pilot technologického centra nové budovy. „Nadzemní část objektu by mohli dělníci začít stavět ještě letos,“ řekl Černý. Firma počítá s použitím hodnotných technických řešení a materiálů. Generální ředitel OHLAS ŽS Roman Kocúrek zmínil i rozsáhlé využití betonových pohledových prefabrikovaných dílců vytvořených metodou 3D tisku nebo dřevěný obklad z exotických dřevin s požadavkem na vysokou požární odolnost.
Na financování stavby budovy se bude 600 miliony korun podílet Ministerstvo kultury, 332 miliony Brněnské komunikace a 100 miliony korun Jihomoravský kraj. Zbytek zaplatí ze svého rozpočtu město. „Je to projekt, který má jednoznačně nadregionální význam. Myslím, že sál bude významný i v mezinárodním měřítku. Snoubí se v něm mimořádná kvalita provedení, důraz na akustiku, na patřičné zázemí pro jednotlivé koncerty. Také ale to, že vyroste ve městě tak neodmyslitelně spjatém s českou hudbou a hudební kulturou,“ poznamenal ministr Baxa.
Janáčkovo kulturní centrum je jednou ze tří podobných staveb, které se v Česku v současnosti chystají. O něco dál je stavba koncertního sálu v Ostravě, kde poklepali na základní kámen loni v červenci. Výstavba sálu s kapacitou 1300 míst spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat do roku 2027. Náklady na ostravskou stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy korun. V Praze se připravuje výstavba Vltavské filharmonie u stanice metra Vltavská. Začít by měla v roce 2027 a skončit o pět let později. Podle posledních informací by měla stát 13 miliard korun.
