„Velice si vážím toho, že v závěru letošního Roku české hudby představí plzeňské divadlo dílo Jiřího Antonína Bendy, které je na tuzemské scéně uváděno jen velmi zřídka. Jeho melodramy unikátně propojují hudbu s mluveným slovem, čímž tento český skladatel výrazně přispěl k vývoji tohoto hudebně dramatického žánru,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.
Jako první zazní v koncertním provedení Ariadna na Naxu z roku 1775, druhá část večera bude patřit scénickému nastudování jedné z nejlepších Bendových skladeb Medea z téhož roku, jež je inspirovaná mytologickým příběhem řecké heroiny. „Melodramy jsou pro mě krásnou hereckou příležitostí v komplikovaném žánru,“ říká šéfka činohry Apolena Veldová. „Slovo a hudba se propojují, tím pádem má divák dvojnásobný zážitek. A právě vzájemné obohacování je důležitým faktorem našich životů, což platí i v umění. A v melodramu zvláště.“ Komorní orchestr povede šéf opery Jiří Petrdlík, v náročných partech se představí Monika Švábová, Apolena Veldová, Kamila Šmejkalová, Jan Maléř, Matyáš Greif a žáci z Divadelní dramatické dílny Šimon Vopat a Jan Sherin.
Český skladatel Jiří Antonín Benda navázal na myšlenku Jeana-Jacquesa Rousseaua vytvořit dílo, ve kterém se mluvené slovo a instrumentální hudba budou střídavě podílet na vytvoření dramatického celku. Tuto myšlenku prakticky i umělecky uvedl v život, a proto je považován za zakladatele oboru melodramu. V jeho době kralovala italská opera a všechny složky se podřizovaly hudbě, Benda ale usiloval o větší realismus.
