„Stavebnice, jak už její název napoví, je skladba, kterou z jednotlivých dílků skládá sólista s orchestrem přímo na pódiu. Protože se skladba může vyvíjet na základě toho, co hraje sólista, každá stavba vytvořená z této stavebnice je pokaždé naprostý originál, “ prohlašuje Petr Wajsar, jenž má kromě množství úspěšných premiér v oblasti artificiální hudby, na kontě také Českého lva za hudbu k filmu Hastrman. Skladatel je známým experimentátorem a nebojí se balancování na hranici žánrů. Jeho tvorba je často založená na vtipu a divadelních prvcích, pro něž si získává oblibu interpretů i publika. S hráči Prague Philharmonia spolupracuje pravidelně, a to v rámci Cyklu soudobé hudby S.
„Jsem přesvědčen, že orchestr se svojí velikostí dokonale hodí pro uskutečnění záměru skladby, nehledě na to, že hráči orchestru jsou zkušení v různých oblastech koncertní hudby a jejich doménou rozhodně není pouze konzervativní repertoár,“ dodává Petr Wajsar.
Večer je unikátní nejen výběrem repertoáru, ale také představením dvou sólistů. Kromě jazzmana Štěpána Janouška, který se stane protagonistou Wajsarovy Stavebnice, bude sólová role patřit také Hyuku Leeovi. Tento čtyřiadvacetiletý klavírista má za sebou i přes svůj nízký věk již řadu úspěchů, jimž dominuje vítězství prestižní mezinárodní Long-Thibaudovy soutěže. Kromě klavíru je také aktivním houslistou a vášnivým šachistou. Jak se tyto činnosti doplňují, prozradí na předkoncertním setkání s publikem, které se koná v den konání koncertu od 18:45 hodin v rudolfinském Talichově salónku.
Klavírní koncert č. 1 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho je jedním z Hyukových neoblíbenějších. Skladatel ho naskicoval v průběhu několika idylických dní při pobytu v Mnichově a dílo se tak stalo odrazem životní lehkosti a kompozičního nadhledu. I Antonín Dvořák, jenž rudolfinský večer uzavře, se v době komponování Symfonie č. 6 ocitl v radostné životní situaci. Zvláště třetí věta symfonie, Furiant, svým charakterem přímo kontrastuje se slavným Stabat mater, které psal Dvořák o několik let dříve po smrti svých dětí. Rok české hudby tak Prague Philharmonia uzavře dílem, jenž svým charakterem a okolnostmi vzniku dává novou naději do života po těžkých životních zkouškách.
