Kromě kodaňského studia jsou součástí konsorcia mezinárodní firmy Buro Happold a AEA Consulting. Kromě návrhu koncepce sálu, jeho umístění na brownfieldu na levém břehu Vltavy a návrhu různých variant jeho využití bude součástí analýzy zhodnocení nákladů na stavbu a provoz. Pokud by město dalo projektu zelenou, počítá se s vypsáním mezinárodní architektonické soutěže a podle vedení magistrátu by se sál mohl začít stavět v roce 2027.
„Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného Henning Larsen s podobnými projekty po celém světě jsou pro nás zárukou zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Stavba koncertního domu nejmodernějších parametrů se sálem, který by pojal zhruba 2000 posluchačů, by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad nicméně vzejde ze studie. Další miliardy korun bude nutné investovat do infrastruktury na Vltavské.
Sál by se měl stát součástí nové zástavby na nyní zanedbaném území brownfieldu Bubny-Zátory, ke kterému nechává IPR zpracovat urbanistickou studii. Podle jejího návrhu by tam v budoucnu mělo žít až 25.000 lidí, vzniknout tam mají byty, kancelář, park či několik železničních zastávek. Na území o rozloze 110 hektarů je nyní stavební uzávěra.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné – na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.
