Tři díla s liturgickým pozadím, soubor inspirovaný lidovou náboženskou poezií a cyklus pěti sborů na lyrické verše, jež jsou prostým vyjádřením úcty k přírodě jako součásti Božího stvoření. Tak lze vystihnout dramaturgickou linku programu, který sestavil hlavní sbormistr a dirigent koncertu Lukáš Vasilek. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší z české tvorby, zároveň ale představit i skladby, které se provádějí vzácněji. Vedle vrcholných kompozic Dvořáka, Janáčka a Martinů proto zazní i vynikající díla od Petra Ebena a Jana Nováka,“ říká Lukáš Vasilek.
Jako první zazní Pražské Te Deum 1989 od Petra Ebena, který tuto skladbu komponoval na přelomu roku 1989 a 1990 inspirován tehdejšími politickými událostmi. Následovat bude kantáta Otčenáš Leoše Janáčka, v níž přednese sólový part tenorista Pavel Černoch. Z cyklu V Přírodě Antonína Dvořáka na lyrické verše Vítězslava Hálka uslyší publikum pět sborových písní. Dalším hudebním skladatelem, jehož tvorbu Pražský filharmonický sbor představí, je Bohuslav Martinů. Ten ve svém vokálním díle Čtyři písně o Marii uplatnil lidovou poezii ze sbírky Františka Sušila. Milovník latinského jazyka Jan Novák, jenž byl žákem Bohuslava Martinů, složil Testamentum na text básníka novodobé latiny Josefa Eberleho.
Výjimečná díla českého vokálního umění zazní v podání sboru pod vedením Lukáše Vasilka také 6. prosince 2024 v newyorské Carnegie Hall, kde Pražský filharmonický sbor vystoupí v rámci samostatného koncertu vůbec poprvé ve své devadesátileté historii. Předcházet mu bude 5. prosince 2024 Janáčkova Glagolská mše, kterou sbor provede spolu s Českou filharmonií pod vedením Semjona Byčkova. Stane se tak v rámci Českého týdne v Carnegie Hall, nad nímž převzal záštitu prezident České republiky Petr Pavel. Tato americká tour bude zároveň završením oslav Roku české hudby. Koncerty 28. a 29. 11. 2024 se konají ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů.
