Pražský filharmonický sbor uvede světovou premiéru Dřízalovy Vánoční kantáty

„S nápadem na novou vánoční skladbu primárně přišli ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček a hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Dohodli jsme spolu podmínky, které pro mě byly vskutku uměleckou výzvou. Měl jsem zkomponovat rozsáhlou kantátu, která by organicky propojila české a světové koledy v jeden plynulý celek a zároveň tvořila protiváhu dobře známým koledám od Luboše Fišera. K dispozici jsem měl v podstatě neomezené instrumentační prostředky, což je splněný sen každého skladatele. Pak začala téměř roční práce, kdy jsem dával notu k notě a postupně vyvstávala forma celé kompozice.“ Přibližuje skladatel Jan Ryant Dřízal okolnosti vzniku svého nejnovějšího díla.

Vánoční kantáta spojuje ve třech dílech pojmenovaných Advent, Svatá noc a Cesta za hvězdou na tři desítky koled a pastýřských či oslavných zpěvů pocházejících ze všech koutů Evropy. Nechybí mezi nimi například mariánský hymnus Es ist ein Ros‘ entsprungen, latinské Adeste fideles nebo slezská píseň Kristus pán se narodil.

„Pražský filharmonický sbor má v kantátě výsadní postavení, ale neméně důležití jsou i sólisté, kteří mi posloužili jako reprezentanti biblických postav. Sopranistka představuje Pannu Marii, baryton svatého Josefa a tenor je jakýmsi vyšším duchem, andělem zvěstovatelem, nebeským vypravěčem,“ uvádí k Dřízal k obsazení vokálního složky.

Charakter písní, jež skladatel do díla zakomponoval, se projevuje také v bohatém instrumentálním aparátu. Standardní obsazení symfonického orchestru je posíleno o řadu perkusních nástrojů, sopránový saxofon, španělskou kytaru či dulcimer.

„Práce na Vánoční kantátě mě moc bavila, protože při ní vznikaly nové a nečekané kontexty. Když spolu ‚sousedí‘ španělská a slovenská ukolébavka, anebo dvě koledy spontánně splynou v jednu, vzniká univerzalistické pojetí Vánoc. A Vánoce jsou podle mě o setkání, o sbratření…,“ dodává Dřízal.

Fišerovo pásmo koled Vánoční uvádí Pražský filharmonický sbor už potřetí v řadě. Skladbu z roku 1969, která propojuje nejpůvabnější české koledy, završuje přednes z Lukášova evangelia, mariánská antifona Rosu dejte, nebesa, shůry a zpěv slavnostní koledy Narodil se Kristus Pán.

Další koncert v rámci vlastní koncertní řady uvede Pražský filharmonický sbor 21. dubna 2024 ve Španělském sále Pražského hradu. Pod taktovkou Lukáše Vasilka zazní výběr sborových scén z oper Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka i jubilanta Bedřicha Smetany. Koncert se uskuteční v rámci oslav Roku české hudby 2024.