Pražský filharmonický sbor uvedl světovou premiéru

V sobotu 15. prosince 2018 vystupoval v kostele u sv. Šimona a Judy Pražský filharmonický sbor vedený Lukášem Vasilkem v samostatném koncertu sborové hudby za doprovodu úsporného komorního ansámblu.
Koncert Pražského filharmonického sboru u sv. Šimona a Judy – sbormistr Lukáš Vasilek (foto Jan Slavík)

Jít o stříbrné neděli, respektive sobotě na předvánoční koncert a v neděli o něm psát, to se mi z nepodařilo již dávno. Asi nebudu sama, kdo na konci adventu neví, kam dřív skočit, a na rozjímání s duchovní hudbou prostě nezbývá čas. Ale stalo se… Moje představa o předvánočním programu takového večera „v kostele“ byla vcelku konvenční, asi nějaké baroko, sváteční kantáty a možná koledy… Ostatně první na programu byl Dušek s nějakým latinsky nazvaným titulem… A všechno bylo jinak! Ten Dušek se narodil v roce 1985 a jeho vánoční píseň Carmen ad cunas byla zcela nová skladba, která toho večera měla světovou premiéru.  Vznikla na objednávku PFS. Skladatel Jan Dušek je žákem Hanuše Bartoně, působí na HAMU a jeho skladby si již našly špičkové interprety, mj. mezi tělesy jako Pražská komorní filharmonie, Epoque Quartet, Orchestr Berg, Nederlands Blasers Ensemble nebo již dříve Pražský filharmonický sbor.

O+
18_LSSH_2025_banner_600x100_OPERA

Vánoční píseň Carmen ad cunas (Píseň nad kolébkou) Dušek zkomponoval na latinský text Jana z Jenštejna ze 14. století. Matka v něm opěvuje své nově narozené dítě, dává mu rady do budoucna, věští jeho velikost a výjimečnost, obdivuje jeho krásu a tělesnou dokonalost. Jako každá hrdá maminka nad kolébkou…  Nikde nepadne jméno dítěte Ježíš, ani Marie, a proto má vyznění díla nejen sváteční duchovní obsah, ale i hluboce lidský rozměr.

Koncert Pražského filharmonického sboru u sv. Šimona a Judy – sbormistr Lukáš Vasilek (foto Jan Slavík)

Hudba premiérované písně je laskavá, posluchačsky atraktivní, působí přirozeně a stylově se  nevyhraňuje. Není to moderna, ale nesnaží se ani o archaismy, k čemuž by text možná sváděl. Na začátku zazní krátká citace písně Chtíc, aby spal od Michny z Otradovic, ale jinak tam nápadnější odkazy do hudební historie nejspíš nezaznamenáte.

Skladba je psána pro sóla, smíšený sbor a komorní instrumentální soubor, v tomto případě několika dechových nástrojů s trianglem. Sóla jsou zde použita velmi střídmě (sopranistka Jana Sibera, tenorista Martin Šrejma), hlavní roli má sbor, půvabné mezihry dechových nástrojů jsou pojivem mezi slokami i mezi interprety (působivé hobojové sólo).  Sbor zpíval suverénně, s citem, se střízlivou dynamikou, hezky zněla basová sekce.

Koncert Pražského filharmonického sboru u sv. Šimona a Judy – sbormistr Lukáš Vasilek (foto Jan Slavík)

Stejný princip spojení moderního s tradičním, nové hudby na starý text, přinesla koleda Lamb (Beránek) Johna Tavenera (1944 – 2013) na slova anglického raně romantického básníka Williama Blakea. Tavener vychází z anglické sborové tradice, inspiroval se podobně jako Arvo Pärt spiritualitou pravoslavné duchovní tvorby. Skladba Lamb pro smíšený sbor á capella má meditační klid, pomalý vývoj, minimalistické techniky. Stejně tak následující skladba As One Who Has Slept  pro smíšený dvojsbor a capella; vystačí si s pouhými čtyřmi řádky textu a stojí na prodlevách v basech, což jí dává tajemný nádech. Poslední z trojice uváděných Tavenerových skladeb byl sbor s ruským textem Svatý, s doprovodem sólového cella (Eduard Šístek). Skladba začíná čtyřikrát rozvíjet znovu stejný motiv, jako čtyři různé cesty vedoucí z jednoho výchozího bodu. Harmonie skladby a různé kombinace blízkých intervalů vytvářejí zajímavé zvukové efekty, vibrace a vlnění mezi tóny. Sbor zpíval citlivě a sugestivně. Výrazný part cella mu byl protiváhou, doplňoval partituru bohatými až orientálně znějícími litaniemi. Skladba skončila citlivým závěrem sboru v pianissimu a cella ve flažoletech do ztracena.

Koncert Pražského filharmonického sboru u sv. Šimona a Judy – sbormistr Lukáš Vasilek (foto Jan Slavík)

Po přestávce byla na programu neoklasická kantáta Ottorina Respighiho Lauda per la Nativitá del Signor (Chvalozpěv k narození Páně). Zde jsme si užili všech atributů klasické kantáty: důstojné chorálové pasáže – výtečné a čisté tenory, komplikované renesanční rytmy, barokizující kontrapunkty a fugatové nástupy, velkolepý slavnostní zvuk sboru, a také náročná pěvecká sóla. Vysoký part skvěle provedený Janou Siberou v roli Anděla, dramatická a působivá Marie sopranistky Kateřiny Kalvachové a tenorová role Pastýře v podání Martina Šrejmy.  Sbor doplnil ansámbl složený z dechových nástrojů a klavíru. Lukáš Vasilek vedl provedení energickým gestem ke slavnostnímu vyznění. Na závěr věnovali obecenstvu ještě dvě koledy v aranžmá Jana Duška: Byla cesta a Narodil se Kristus Pán.

O+

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat