Inscenace vzdává hold českému loutkářství a Staroměstskému orloji. Tvůrci tak reagují na komercionalizaci obou symbolů a vracejí jim jejich původní hloubku i důstojné místo na divadelním jevišti: „Praha je pro návštěvníky obrovským lákadlem, což ale v historickém centru vytváří velký tlak. Unikátní památky bývají přeplněné a z bohaté české historie se na Královské cestě někdy stává jen kulisa pro fotku nebo zboží v turistických obchodech. Chceme tímto představením vynést symboly jako Pražský orloj nebo české loutkářství z obchodů se suvenýry do opravdového divadla a nabídnout divákům živý umělecký zážitek vycházející z naší reálné tradice,“ vysvětluje autorský záměr Štěpán Kubišta, producent projektu.
Příběh Orloje volně vychází ze známé staropražské pověsti o oslepnutí hodináře Hanuše. „Staroměstský orloj je velmi starý. Je z doby, kdy Jan Hus ještě učil na Pražské univerzitě, nic netuše, jak zemře, a co jeho smrt způsobí. Orloj je jedním z nejstarších počítačů na sever od Alp a už déle než 600 let měří čas a ukazuje pohyb hvězd na pražském nebi. A je fascinující, co všechno se v jeho blízkosti odehrálo,“ říká režisér Janek Jirků.
Lidový humorpak v novém loutkářském kuse zastupuje postava Kašpárka, který u mistra Hanuše nastoupí do služby. „Příběh mistra Hanuše je drsný a napínavý, ale my jsme chtěli diváky i bavit. Hledal jsem proto postavu, která děj odlehčí. Inspiraci jsem našel v loutkovém Faustovi a Starých pověstech pražských. Propojil jsem Kašpárka s pověstí o nevinném dítěti, které dokáže znovu rozběhnout zastavený orloj. V našem podání orloj zachrání Kašpárkova novorozená dcerka a z jejích bratříčků se stane 12 apoštolů, kteří každou hodinu obcházejí v okénkách orloje. Je to zkrátka napínavé vyprávění a legrace zároveň,“ zve na představení jeho režisér.
Zásadním pilířem celého projektu je hudební složka z dílny skladatele Jiřího Hradila (hudba k inscenacím Divadla Minor Zá-to-pek! nebo Černý partyzán, dále působil v Tata Bojs a Kafka Band). Výpravná filmová a operní hudba kombinující latinu, češtinu, němčinu a jidiš v inscenaci zcela nahrazuje mluvené slovo. Díky tomu autoři stírají jakoukoliv jazykovou bariéru a výsledek je srozumitelný jak pro domácí rodinné publikum, tak pro zahraniční návštěvníky Prahy.
„Hledáme univerzální divadelní jazyk, který nevyžaduje znalost české řeči. Loutkové divadlo, snad ještě s baletem, je jednou z mála divadelních forem, které se dokáže obejít i bez jazykové komunikace. Divadlo často stojí právě na slově. Loutkové divadlo ale stojí na divadelním obraze. Devadesát procent toho, co divák sleduje, je čistě výtvarný – vizuální jazyk, a když se s ním dobře pracuje, tak se jím dají vyprávět i příběhy,” vysvětluje Janek Jirků.
Volba divadelního sálu není náhodná. Divadlo Říše loutek sídlí v budově Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze v Žatecké ulici nedaleko Mariánského náměstí. V roce 1920 jej spoluzaložil sochař Vojtěch Sucharda – autor současných dřevěných plastik apoštolů na skutečném Pražském orloji. Projekt tak symbolicky navazuje na tradici českého loutkářství, které oslaví 10 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.
Unikátní divadelní sál přizpůsobený loutkám je součástí budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí bezmála sto let. „Jsem nesmírně rád, že kromě produkce stálého souboru zaměřené zejména na dětského diváka, začíná divadlo ožívat také site-specific projekty,” říká Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze. A dodává: „Prezentace projektu mě velmi zaujala a těším se na první scénické provedení. Bezpochyby to bude strhující podívaná.”
Malí i velcí diváci, domácí i zahraniční publikum zažijí magickou Prahu plnou tajemství, legend a fantazií již od 6. listopadu 2026. V divadle Říše loutek je v plánu celkem 15 uvedení do konce letošního roku, poté se inscenace zařadí na stálý repertoár divadla.
Těšit se diváci mohou na loutkové divadlo mnoha stylů a forem: loutky stínové, marionetové i maňáskové. Celé bohatství české loutkářské tradice se představí v 50 minutách. K vidění budou loutky strašidelné i komické, trikové, dřevěné, průhledné i neviditelné.
Výroba loutek a dekorací probíhá pod taktovkou scénografického týmu Jana Brejchy a Mikoláše Ziky z Tabula rasa. Zkoušení v divadelním sále odstartuje v září 2026. Na jevišti se představí celkem pět loutkářů ze souboru Divadla Říše loutek pod vedením Jakuba Hojky.
Projekt Příběh orloje navazuje na na linii úspěšných projektů Kniha džunglí a Má vlast s dirigentem a skladatelem Marko Ivanovićem.
