Dramaturgie koncertu připomíná výročí a odkaz dvou osobností kulturního života, jejichž význam přesáhl místa jejich narození a jejichž odkaz je stále živý a inspirativní. Pražský rodák Franz Kafka je autorem pozoruhodných a imaginaci podporujících knih, jež se staly inspirací pro skladatele, kteří byli vyzváni ke složení skladeb přímo pro Pražské komorní sólisty a které budou uvedeny ve světových premiérách.
První z nich je skladba Proces slovenského skladatele a hobojisty, profesora Ivana Danka. Dílo je svébytným dialogem mezi sólovým partem hoboje, který převezme sám autor a specifickým hudebním nástrojem, Wagnerovou tubou, který je na koncertních pódiích v sólové roli opravdovou raritou. Na něj bude hrát umělecký vedoucí PKS Radek Baborák. Instrumentace skladby dále obsahuje party pro cembalo (Jiří Havrlant) a smyčcové nástroje.
Autor Ivan Danko ke své skladbě říká: „Ve své skladbě Proces se za pomoci takřka kafkovské volby sólových nástrojů snažím tlumočit absurdní atmosféru románu. Kompozičně jsem skladbu postavil na čtyřech tónech: c-e-ces-es (odvozeno od názvu Proces), které znějí během celé skladby, ať už jako samostatné motivy, nebo jako součást zvukových klastrů. Pro výstižnější vyjádření beznadějné a zoufalé situace Josefa K. místy záměrně opouštím tonalitu a využívám nové hráčské techniky, jako jsou například u hoboje tzv. multiphonics nebo mikrointervaly“.
Druhou skladbou večera bude Wo ist F.? – světová premiéra písňového cyklu české skladatelky Jany Vöröšové. Sólový part je komponován pro výjimečným hlasem a projevem nadanou zpěvačku Bellu Adamovou, která s Radkem Baborákem spolupracuje pravidelně na mnoha hudebních projektech.
Zvukomalebnost kompozice a smyčcového souboru obzvláštní cimbál a lesní roh. Autorka popisuje skladbu takto: ,,Wo ist F.? je cyklus jedenácti písní na texty Franze Kafky z různých sbírek napříč celou jeho tvorbou. Kafka je pro mne spisovatel mnohých rozporů. Na jedné straně notoricky známý obličej, Proměna, životní příběh, a přesto všechno stále ponořen v mlze podivných interpretací a klišé. Nutí nás přemýšlet a nazírat situace z několikerých a většinou dosti neobyčejných úhlů pohledu, a ještě s humorem. Skladba byla psána na objednávku PKS. Je věnována Belle Adamové, pro její neobyčejně nádhernou barvu hlasu a pro její temperament.“
V druhé půli večera se posluchači mohou těšit na Smetanovu legendární komorní skladbu, smyčcový kvartet Z Mého Života. Tato autobiografická hudební zpověď patří do základního repertoáru všech smyčcových kvartet, ale byla také upravena dirigentem Georgem Szellem pro symfonický orchestr. Existují verze i pro jiná komorní uskupení. Autory nového aranžmá pro rozšířený smyčcový soubor jsou Radek Baborák, Marcel Kozánek a Karel Untermüller. Cílem přepracování nebylo jen zesílení zvuku, ale nové rozložení jednotlivých hlasů, které se výrazněji představují jako autorovo alter ego v sólových tematických vstupech nástrojů s kontrastem v chóru celého souboru, který pomyslně představuje okolí a dobu autora i oblibu tanců a národních elementů, které jsou nedílnou součástí skladby.
Pražští komorní sólisté pokračují v tradici a odkazu zakladatelů a uměleckých vedoucích souboru (Václav Neumann, Zuzana Růžičková, Viktor Kalabis a další), kteří uváděli na koncertní podia vedle skladeb základního repertoáru i novinky a světové premiéry a autorské úpravy. To je jedním ze základních cílů souboru, který působí v rezidenci u Šimona a Judy.
