Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zveřejnil v pondělí v Praze program své 81. sezony. Byl to de facto vzkaz domů z cest, protože orchestr samotný pobývá v těchto dnech na německém turné. Je to po lednovém Španělsku letos podruhé, kdy se karavana s názvem FOK uvedla do pohybu a vydala do zahraničí.
Jediná fotografie z Cách
Jsme v nejnáročnější fázi turné, projíždíme uchem jehly časového plánu. Z Bad Windsheimu, kde jsme byli ubytovaní po norimberském koncertě a kam jsme dorazili chvíli před půlnocí, ujíždíme skoro 400 kilometrů na severozápad až k belgickým a nizozemským hranicím. S přestávkami a dopravními omezeními na trase je to takřka 6 hodin v autobuse.
Míříme do Aachenu, který důvěrněji znáte spíše pod českým jménem Cáchy, tedy do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, do města, které bylo osídleno od nepaměti, kde byl v roce 1349 na říšského krále korunován i Karel IV. a které je dnes zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
S příjezdem sem svět na chvíli ztratil řád. V hotelu jsou potíže s ubytováním, nemají pro nás dost pokojů. Uznávají svoji chybu, která je očividná a u hotelu takové kategorie překvapivá. Nakonec se vše s jistou dávkou improvizace a za cenu časového zdržení vyřeší, naštěstí jen s minimalizovanými dopady na ty, kteří za pár hodin nastupují naleštění před publikum. Mám díky tomu jen taktak čas připravit se na jednání, které mě čeká hned po přejezdu do koncertního sálu, a není ani šance rozhlédnout se kolem a vyfotit pro vás obvyklou porci snímků. O přestávce koncertu vybíhám do parku před koncertní sál a pořizuji pro vás alespoň tento jediný.
Koncert 4: Aachen
Koncert v Cáchách se mi z našich dosavadních německých zastávek líbí nejvíce, souhra, sóla, energie, která z orchestru jde. A přitom, když se o přestávce mihnu za pódiem, lekám se. Jindy šumí rozhovory, znějí nástroje, nyní je naprosté ticho. Tak vypadá únava. Nejsem lékař, abych uměl popsat reakce organizmu při zátěži a při únavě. Ale v tomto případě jako by únava vedla k o to větší koncentraci u každého. A tak paradoxně, za pódiem ticho jako jindy ne a z pódia dosud nejsilnější proud energie. To asi instinkty těch, kteří vystupují před své publikum na pódium.
Vysoce konkurenceschopní lidé
V Cáchách vedu před koncertem jednání s dvěma vysoce postavenými manažery velké agentury IMG. Ta sice sídlí v Londýně, ale její touringová divize operuje z Hannoveru, který odtud není tak daleko. Navíc, IMG je dokonce pořadatelem dnešního koncertu. Ujala se zdejší tradiční abonentní řady i díky iniciativě místního nadšeného publika poté, co na ni předchozí pořadatel v ekonomicky hubených letech rezignoval. Popíjíme kávu v zóně vyhrazené účinkujícím a personálu, když se jeden z nich po chvíli omluví, upraví uzel na kravatě a odchází – prodávat vstupenky do večerní pokladny. Ti, co přicházejí na koncert, možná ani netuší, že jim prodává vstupenky člověk, který umí sjednávat a pohybovat orchestry po trasách turné po celém světě, ovládá příslušnou logistiku, umí pracovat s milionovými rozpočty. Jistě netuší, že až zavře pokladnu, tak ještě před skončením koncertu odjíždí na letiště a odlétá do Helsinek na výroční konferenci vlivné International Artist Managers’ Association. To, že on osobně prodává vstupenky, není výrazem zmaru, neúspěchu nebo špatné kondice agentury. Já v tom vidím smysl pro realitu a flexibilitu, která činí Německo tak konkurenceschopným. A nakonec, není jiné místo, kde byste se dozvěděli víc o tom, co si posluchači myslí o vaší programové nabídce.
Pro Operu Plus z Cách
Daniel Sobotka
Foto FOK
