Luchino Visconti, od jehož narození uplyne 2. listopadu sto deset let, byl umělcem s neobvyklým smyslem pro výtvarnou krásu a detail. Jeden ze zakladatelů italského neorealismu se k filmu dostal poměrně pozdě, až po třicítce. Visconti, tvůrce Posedlosti, Geparda či Smrti v Benátkách, se s velkým úspěchem věnoval i divadelní a operní režii, a jelikož byl přesvědčeným komunistou, jeho filmy se promítaly i v tehdejším Československu.
Luchino Visconti se narodil v Miláně a jako synek z prominentních milánských kruhů měl již od dětství blízko ke kultuře. Mezi rodinné přátele jeho otce, vévody z Modrone, patřili mimo jiné dirigent Toscanini, skladatel Puccini nebo spisovatel d’Annunzio. Zpočátku se mladý Visconti zajímal vedle hudby, herectví a divadla zejména o chov koní.
V Paříži, kam Visconti přesídlil v roce 1936, přišlo osudové setkání s filmem. Přítelkyně Coco Chanel ho seznámila s Jeanem Renoirem, kterému Visconti dělal asistenta. Do Francie odjížděl Visconti jako příslušník fašistické elity, do Itálie se – po krátkém pobytu v Hollywoodu – vrátil na počátku války jako přesvědčený marxista. Viscontiho debut Posedlost (1943), volně natočený podle románu Jamese Caina Pošťák vždycky zvoní dvakrát, vyvolal v Itálii skandál. Film, považovaný za předvoj nastupujícího neorealismu, byl fašistickými cenzory okamžitě stažen z distribuce a promítal se až po válce. Svému tvůrci přinesl zákaz jakéhokoli filmování.
Kapitolu neorealismu uzavřel hitem Rocco a jeho bratři (1960). Další Viscontiho klasikou se stala dramata Gepard (1963), Soumrak bohů (1969), Smrt v Benátkách (1971) nebo Ludwig (1972). Tyto filmy proslavily také jejich hlavní protagonisty – mimo jiné Alaina Delona, Burta Lancastera nebo Viscontiho intimního přítele závěrečných dvanácti let života – rakouského herce Helmuta Bergera.
Silný kuřák Visconti (sto dvacet cigaret denně) dokázal ještě po silném infarktu natočit v roce 1974 psychologickou studii o lidských vztazích Rodinný portrét a o dva roky později adaptaci románu Gabriele d’Annunzia Nevinný. Extravagantní umělec, jehož Salvador Dalí kdysi posměšně charakterizoval slovy „komunista milující jenom luxus“, zemřel v Římě 17. března 1976.
Retrospektivu Viscontiho děl zařadil do svého programu letošní dvaačtyřicátý ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti.
