Před 140 lety byl položen základní kámen pražského Rudolfina

Pražské Rudolfinum je důstojným stánkem pro různé oblasti umění, svým dispozičním řešením a víceúčelovým využitím prakticky předběhlo dobu téměř o jedno století. Stavba budovy, která dočasně sloužila i jako sídlo parlamentu, byla zahájena před sto čtyřiceti lety, 23. června 1876. Její prostory se otevřely veřejnosti 7. února 1885.

Monumentální novorenesanční budova postavená podle plánů Josefa Zítka a Josefa Schulze, také architektů Národního divadla, byla slavnostně otevřena za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa. Právě na počest svého patrona dostal Dům umělců jméno. První návštěvníci si tehdy prohlédli i expozici nově založeného Uměleckoprůmyslového muzea. V lednu 1896 zahájila v Rudolfinu své působení Česká filharmonie. Na počest prvního koncertu pod taktovkou Antonína Dvořáka pak byl koncertní sál později pojmenován Dvořákova síň.

Budovu nechala postavit u příležitosti padesátého výročí svého založení Česká spořitelna. Po vyhlášení Československé republiky sloužilo Rudolfinum jako sídlo parlamentu, který zde s výjimkou německé okupace fungoval do dubna 1946. Po roce 1945 se sem opět vrátila Česká filharmonie, která v budově sídlí dodnes. V květnu 1946 se tu konal i první festival Pražského jara. Prostory využívala svého času také Pražská konzervatoř a Akademie múzických umění. Od roku 1989 je Rudolfinum národní kulturní památkou.