„Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, musím se na vás obrátit touto formou, protože nastala naprosto šílená konstelace, která tu v našem oboru nebyla řadu let. Tahle konstelace, velmi nepříznivá, je tvořena hned čtyřmi základními faktory,” říká Jiří Dokoupil ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
Dále pokračuje: „Tím prvním je, že stát se rozhodl šetřit – a to tak, že především na kultuře. Znamená to, že pro rok 2024 se chystá nucená úspora na prostředcích, které potřebují nejen příspěvkové organizace samotného ministerstva kultury, ale je zde i záměr ministra významným způsobem znovu omezit podporu regionálních kulturních institucí, divadel, symfonických orchestrů. K tomu přičtěme stagnující platy v kultuře, kdy vláda stále trvá na záměru nezvyšovat platy ani v roce 2024. To při extrémní dlouhotrvající inflaci a dosti významném propadu životní úrovně nás všech zaměstnanců v kultuře. Do toho si přidejme třetí bod, a to je VKI – tzv. návrh zákona o veřejné kulturní instituci, který docela tvrdě a velmi neseriózně celou dobu protlačuje pan ministr Baxa.
Nejenže tento návrh vlastně nesplňuje ono proklamované zadání – více zdrojového financování a stability – ale podle našeho názoru jde navíc o zákon pro organizace a zaměstnance v zásadě vysoce rizikový. A čtvrtý bod, to je sociální dialog. Spousta lidí se ptá, co to znamená? Sociální dialog by měl vypadat tak, že pokud se sejdeme my, zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů s představiteli vlády, případně ministerstva kultury, tak se bude hledat určité řešení, které bude kompromisní. Takto ale sociální dialog v současné době a za celou dobu vlády pana Fialy a pana ministra kultury v akci nevypadá. Ten vypadá tak, že když už jsme na nějakém jednání, můžeme si říkat, co chceme. Pan ministr oznámí svá rozhodnutí a tím celý sociální dialog končí. To je podle nás špatně. Vážení, nikdy jsme neměli potřebu dělat nějaký významný veřejný apel, ale nyní cítíme, že bez něj to nepůjde. Proto jsme se rozhodli zahájit kampaň Nenechme kulturu utichnout. Pod textem, nebo heslem Hraju forte. Já jsem se v tuhle chvíli rozhodl, že to forte hrát budu. K tomu ale potřebujeme i vás. Proto vás žádám za vedení Unie orchestrálních hudebníků – podpořte nás a hrajte to forte s námi. Jenom tak, podle nás, je možné zabránit úpadku celého našeho oboru.”
