Premiéra Baletu ND: Tramvaj do stanice Touha

Balet Tramvaj do stanice Touha představuje v repertoáru Baletu Národního divadla zásadní milník. Poprvé v historii totiž soubor uvede na scénu dílo Johna Neumeiera, vynikajícího choreografa světového formátu, který je považován za žijící legendu tanečního světa. Hluboké psychologické drama na motivy stejnojmenné hry Tennessee Williamse se odehrává v dělnické čtvrti jižanského New Orleansu. Sleduje osudy Blanche, její sestry Stelly a švagra Stanleyho a přináší mimořádnou interpretační výzvu i jedinečnou příležitost pro umělecký růst každého z tanečníků. Neumeierova inscenace Tramvaj do stanice Touha s hudbou Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho měla světovou premiéru v prosinci 1983 ve Stuttgartském baletu, byla vytvořena pro tehdejší hvězdu souboru, slavnou Márciu Haydée. Česká premiéra se koná 15. prosince 2022 ve Stavovském divadle.

Balet ND – ze zkoušek inscenace Tramvaj do stanice Touha (John Neumeier uprostřed, foto Martin Divíšek)

Kde drama Tennesseeho Williamse končí, tam balet Johna Neumeiera začíná. Hlavní hrdinka Blanche sedí v psychiatrickém ústavu na posteli, nepřítomný zrak toužebně upřený do dálky, pronásledují ji přeludy a vzpomínky. Retrospektiva, do níž Neumeier svůj balet dramaturgicky uspořádal, umožňuje volně nakládat s perspektivami vyprávění a také pochopit zoufalství příběhu, bolestnou cestu nenaplněného životního snu…

Podle Johna Neumeiera musí být city na jevišti uvěřitelné, abychom mohli říct: „Ano, dokážu si představit, že se někomu něco takového stane.“ Pro Neumeiera je v zásadě každý balet kouskem autobiografie; každá jeho choreografie je také snem, neboť, jak říká: „Sny vždycky kladou otázky. Tak jako lidská dramata, která inscenuji.“

I když Tennessee Williams vytvořil svou Tramvaj do stanice Touha v roce 1947 a John Neumeier toto drama přetavil do baletu až v roce 1983, dílo je v mnoha směrech stále aktuální. Křehkost a bezbrannost v kontrastu s fyzickým i psychickým násilím, zlomené lidství a hledání soucitu, to jsou témata, která volají po pozornosti a bohužel neztratila nic ze své naléhavosti.

Balet ND – ze zkoušek inscenace Tramvaj do stanice Touha (John Neumeier, foto Martin Divíšek)

„Témata tak závažná jako ta, kterými se zabývá Tramvaj do stanice touha, nesouvisí s měsíci či ročními obdobími, jsou aktuální neustále. Střet mezi tím, co považujeme za „zavedené“, a tím, čemu říkáme ‚nové‘, lze označit za problém nadčasový,“ říká Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu ND. Proto se Balet Národního divadla rozhodl tuto premiéru propojit s organizací Konsent, která boří mýty o sexuálním násilí a mění sexuální výchovu. Upozorňuje třeba na to, že každá desátá Češka a každý třiatřicátý Čech za svůj život zažijí znásilnění. A jen v pouhých deseti procentech případů – oproti všeobecně rozšířené představě – je pachatelem takového činu cizí člověk. Jak přispět k tomu, aby se všichni mohli cítit bezpečně?

Konsent nově pojmenovává tzv. Generaci K. Konsenzuální kohortu lidí, kteří do středu svých hodnot zasadili respekt. Princip souhlasu, respekt ke zbytku světa – širšímu okolí – blízkým osobám – partnerům či partnerkám končí (nebo začíná) u respektu k sobě. Balet Národního divadla ve spolupráci s magazínem Vogue proto věnoval výtěžek z aukce fotografií Kalendáře Baletu ND organizaci Konsent a podpořil tak její iniciativu #GeneraceK #respektjejenjeden #thereisonlyonerespect.

Balet ND – ze zkoušek inscenace Tramvaj do stanice Touha (foto Martin Divíšek)

Prodělané trauma si v Tramvaji do stanice Touha vynutí popření reality – pro Blanche se realita stává nesnesitelná, psychický útěk je pro ni vykoupením. Emocionální smršť, vytěsňování temných stránek života, náhody, které neexistují a hranice mezi lačností po životě a sebedestrukcí… To je příběh Tramvaje do stanice Touha. Vzhledem k tomu, že v inscenaci je znázorněno násilí, je doporučena pro publikum od 16 let.

Premiéra inscenace ve Stavovském divadle je pokračováním dramaturgické linky Baletu Národního divadla: uvádění narativních komorních titulů světového tanečního divadla inspirovaných významnou literární předlohou. Dosud k nim patřily například balety Kafka: Proces nebo Leonce & Lena.

V hudbě jsou použity nahrávky skladeb Sergeje Prokofjeva (Visions Fugitives, op. 22, instrumentace Rudolf Baršaj, nahrál Moskevský komorní orchestr) a Alfreda Schnittkeho (Symfonie č. 1, zvukový záznam z premiéry s Gorky Philharmonic Orchestra pod vedením Gennadije Rožděstvenského).

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments