Projekt Kalabis100 oslavuje sté výročí narození Viktora Kalabise

Český skladatel Viktor Kalabis se narodil 27. února 1923 v Červeném Kostelci, letos v únoru by se tedy dožil sta let. Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, založený samotným skladatelem a jeho manželkou, slavnou cembalistkou, proto na rok 2023 připravil projekt Kalabis100, ve kterém na základě výzvy podpořil na čtyřicet koncertů. Projektu udělil záštitu klavírista Ivo Kahánek, který nahrál skladatelovo kompletní dílo pro klavír a sám se do oslav zapojí koncertem na konci ledna. Předseda správní rady Nadačního fondu, muzikolog Aleš Březina, představuje projekt jako „šanci na posílení povědomí o české hudbě druhé poloviny dvacátého století a na prověření nadčasových kvalit Kalabisovy tvorby včetně jeho pozoruhodně zralých raných opusů, ovlivněných neoklasicismem a folklorem. Jedná se o jakési otevření dveří pro interprety i posluchače, které by mělo pokračovat i v následujících letech a desetiletích.“

Do projektu se zapojilo několik desítek interpretů, kteří v průběhu roku 2023 zahrají přes čtyřicet různých Kalabisových skladeb, tedy skoro polovinu z jeho 92 opusů. Přímo 27. února 2022 zahraje ve skladatelově rodišti Červeném Kostelci gratulační koncert Kalabisovo trio a klarinetista Jiří Hlaváč. O den později provede v Praze Kalabis Quintet spolu s hosty výběr ze skladatelovy komorní tvorby, zazní Divertimento nebo Nonet č. 2 Pocta přírodě. Několika koncerty se do programu zapojí NeoKlasik orchestr a jeho dirigent Václav Dlask, který se o interpretaci Kalabisova díla dlouhodobě zajímá, provede například Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr. Na polovinu února chystá Symfonii č. 2 Filharmonie Hradec Králové, dalším zapojeným orchestrem jsou Pražští komorní sólisté, kteří s Radkem Baborákem připravují Diptych pro smyčcové nástroje. Celý kalabisovský rok uzavře slavnostní koncert 22. ledna 2024, Symfonické variace pro velký orchestr v Rudolfinu provede Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Ilana Volkova.

Také v Brně se uskuteční několik akcí: Harmonie brněnských filharmoniků v březnu zahraje Jarní píšťalky. Soubor Ensemble Opera Diversa chystá se sólistou Milanem Paľou Tristium, koncertní fantazii pro violu a smyčce. V moravské metropoli zazní také komorní skladby v podání Graffova kvarteta nebo studentů Janáčkovy akademie.

Do projektu se zapojí též školy, které dílo skladatele představují nejmladším hudebníkům. Program s písňovou tvorbu připravuje ZUŠ Staňkov, muzikoložka Kateřina Szymeczková pak chystá workshop a publikaci s názvem Využití dětských písní Viktora Kalabise ve výuce na ZUŠ.

Kalabisova hudba bude znít také za hranicemi České republiky, v Českém centru v Berlíně zahraje houslistka Markéta Janoušková a klavíristka Fidan Aghayava-Edler Sonátu pro housle a klavír. Stejnou skladbu pak také nově nahraje mladý polský houslista Wiktor Dziedzic, laureát ceny Nadačního fondu na soutěži Concertino Praga v roce 2019. Již 22. března 2022 provedl v katedrále sv. Jana v New Yorku Kent Tritle Kalabisovu kantátu Canticum canticorum.

Nadační fond pečující o odkaz skladatele a cembalistky není jedinou institucí, která se k výročí Viktora Kalabise hlásí. Hudební nakladatelství Bärenreiter k této příležitosti přichystá reedice několika Kalabisových partitur a provozovacích materiálů. Vydavatelství Hyperion v únoru vydává novou nahrávku Koncertu pro cembalo a smyčcový orchestr v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, dirigenta Alexandra Liebreicha a cembalisty Mahana Esfahaniho, posledního studenta dedikantky skladby Zuzany Růžičkové.

Viktor Kalabis se narodil 27. února 1923 v Červeném Kostelci. Studoval hudbu na Pražské konzervatoři a AMU, kde se na hodinách obligátního klavíru seznámil s cembalistkou Zuzanou Růžičkovou, svou budoucí ženou. Studoval také hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, diplomová práce na téma „Bartók, Stravinskij“ mu však byla zamítnuta a doktorát mu byl dodatečně uznán až v roce 1991. Po absolvování AMU zde začal vyučovat hru z partitur, v roce 1953 byl však propuštěn z politických důvodů. Ve stejném roce nastoupil jako redaktor hudebního vysílání pro děti a mládež Československého rozhlasu, kde se výrazně zasloužil o založení mezinárodní soutěže mladých hudebníků Concertino Praga. Roku 1972 odešel z rozhlasu a věnoval se od té doby výhradně komponování. V roce 1991 se stal předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a od dva roky později inicioval vznik studijního centra, dnes Institutu Bohuslava Martinů. Zemřel 28. září 2006 v Praze ve věku 83 let.

Kalabisova tvorba se vyznačuje silným smyslem pro vnitřní logiku, hudební řád, uměleckou proporci, mistrovství výrazových prostředků a instrumentaci. Řada jeho děl vznikla na objednávku, jako například Koncert pro velký orchestr (Česká filharmonie), Symfonie č. 4 (Staatskapelle Dresden), Canticum canticorum (Gächinger Kantorei) a Koncert pro housle a orchestr č. 2 (Josef Suk). Koncert pro klavír a orchestr a Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr napsal Kalabis pro svou manželku Zuzanu Růžičkovou, Pět romantických písní o lásce pro Terezii Csajbokovou a Maďarskou národní filharmonii.

Řada skladeb byla napsána pro mezinárodní soutěže, například pro Pražské jaro (Vábnička pro flétnu, Rondo drammatico pro violoncello), Mezinárodní soutěž Carla Czerného (Allegro impetuoso pro klavír), Mezinárodní festival Brno (Invokace pro lesní roh). Kalabisova díla hrály přední orchestry a dirigenti po celém světě, například Lovro von Matačić, Gennadij Rožděstvěnskij, Wolfgang Sawallisch, Jiří Kout, Zdeněk Mácal, Karel Ančerl, Václav Neumann, Manuel Rosenthal, Jaroslav Vogel a Herbert Blomstedt.