Ptali jste se: Jaroslav Slavický

  1. 1
  2. 2

Ředitel Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a někdejší dlouholetý sólista Baletu Národního divadla odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus


Dobrý den, pane Slavický, pamatujeme vás ještě ve spoustě rolí na jevišti Národního divadla. Bohužel, mnoho z těch baletů se dnes u nás už nehraje – jen namátkou Sylfidy, Bachčisarajská fontána, Pták Ohnivák, Spartakus, ale i naše Z pohádky do pohádky, Pohádka o Honzovi, Špalíček… Proč si myslíte, že to tak je? Myslíme si, že mezi diváky by zájem o taková představení byl. (Karla N., Praha)

Máte pravdu, vámi vyjmenované balety byly ve své době velmi úspěšné a určitě by si našly diváky i dnes. Je to spíše otázka pro dramaturgy baletních souborů, kteří vybírají konkrétní tituly. Baletní repertoár je velmi široký a při dvou premiérách ročně, které jsou ve většině souborů realizovány, je počet uvádění titulů omezen. Navíc v současné době je tendence uvádění takzvaných „symfonických baletů“ na hudbu původně pro balet neurčenou, případně na hudební koláže z těchto děl. Myslím si, že Nedbal či Martinů by si zasloužili uvedení na některé z baletních scén. Jen doplním, že Bohemia Balet má na repertoáru balet Les Sylphides (Chopin, Fokin), který uvádí společně s baletem Petr Pan. Srdečně zvu, nejbližší termín je 12. 1. 2014 od 18 hodin ve Stavovském divadle.Dobrý den, rád bych se zeptal, jak je na tom naše taneční školství při porovnání s vyspělými západními státy? Myslím hlavně podmínky, které má. Co vy jako ředitel taneční konzervatoře byste v tomto směru změnil? (OV)

České taneční školství se může pochlubit velmi dobrými výsledky. Svědčí o tom fakt, že absolventi tanečních konzervatoří tvoří osmdesát devět procent členů baletních souborů, kde působí také jako přední sólisté, po ukončení aktivní kariéry jako baletní mistři, pedagogové a choreografové. Dlouhý by byl seznam českých tanečníků působících na prestižních zahraničních scénách! Největším kladem českého tanečního školství je široce koncipovaná taneční výuka, umožňující absolventům uplatnění v různých žánrech profesionální taneční praxe. Navíc absolventi konzervatoří získávají také způsobilost pro umělecko-pedagogickou činnost, což jim dává další možnost uplatnění. Myslím, že tady není potřeba nic zásadního měnit.

Důležité je však tuto koncepci kvalitně naplňovat! Co se týká podmínek, ty jsou nesrovnatelné! Bohužel v horším slova smyslu! Nemusíme se dívat jen na západ od našich hranic. Stačí navštívit Budapešť, Gdaňsk, Lodž, Poznaň, Petrohrad a jiné. Nové budovy byly postaveny v Drážďanech, v Berlíně. Dostatečný počet krásných baletních sálů, učeben, knihovny, videotéky, odpočívárny, komplexní terapeutické služby, skladové prostory a samozřejmě vlastní školní divadla, kde mohou studenti prezentovat výsledky své práce a získávat nenahraditelné profesní zkušenosti. Již deset let se snažím o realizaci vybudování víceúčelového sálu ve dvoře v Křížovnické ulici (asi 400 m) , který by mohl vyřešit prostorovou  nedostatečnost naší školy. Nelze zde vypisovat všechny kroky, které byly učiněny, avšak bez jakéhokoli výsledku. Kde není zájem a politická vůle…Změnila se nějak výrazněji za dobu vaší pedagogické praxe talentovanost dětí, jejich píle a výsledky? Mám totiž dojem, že dnešní nastupující taneční generace je vybavena daleko lépe, než tomu bylo dřív. (Jelínková)

Talentovanost a píle adeptů tance se za dobu mého pedagogického působení skutečně změnila, opět musím říci, k horšímu! Především je o studium mnohem menší zájem. To může být způsobeno několika faktory – populačně slabší ročníky, délka studia, krátkost taneční praxe a neřešené sociální zabezpečení tanečních umělců po skončení jejich aktivní kariéry. Skutečně talentovaných žáků z pohledu profesionální praxe, která má na absolventy stále vyšší požadavky, je opravdu málo. Přibývá žáků, kterým dělá problém do školy pravidelně docházet, osvojit si podmínky studia, které je časově, fyzicky i psychicky náročné. Nevím, jaký časový úsek vymezuje určení „než tomu bylo dřív“. Pracuji na škole bezmála čtyřicet let a vzpomínám si na své spolužáky, kteří dosáhli zcela výjimečných úspěchů, vzpomínám si na absolventy před dvaceti či deseti lety, o kterých lze říci totéž. I dnes se samozřejmě objeví několik jedinců, kteří jsou skutečně dobří, a ty máte, pravděpodobně, na mysli.

Kdy bude u nás zase tančit váš syn Lukáš? Už jsme ho dlouho neviděli… (baletomanka)

Na to vám nemohu odpovědět. Je to otázka spíše pro šéfy baletních souborů. Syn naposledy vystoupil na Bohemia Baletu Gala v listopadu 2012 na Nové scéně. Představení zaznamenala Česká televize, a tak asi nejspíše, pokud bude pořad uveden, jej uvidíte na obrazovce České televize.

Co nového chystá v této sezoně Bohemia Balet? Budete ještě opakovat Lifarovu Svitu? (PZ)

Bohemia Balet uvedl 28. října 2013 ve Stavovském divadle premiéru Orffovy kantáty Carmina Burana v choreografii Ivanky Kubicové a balet Chlapec a Smrt v choreografii Libora Vaculíka na hudbu Písní potulného tovaryše Gustava Mahlera. V prosinci 2013 uvedl v premiéře na Nové scéně Národního divadla druhou větu Griegova Klavírního koncertu a moll (Libor Vaculík) a Slzy jantaru choreografa Jarka Cemerka. V současné době studujeme Sonatinu dramaticu Alexeje Frieda v choreografii Ivanky Kubicové (k Roku české hudby) a autorský projekt Milana Odstrčila Inside, který uvedeme 16. března 2014 v divadle Ponec. Obnovujeme i Suite en Blanc Serge Lifara, jejíž fragment jsme uvedli také již v prosinci v rámci Přehlídky evropských tanečních škol na Nové scéně Národního divadla.Dobrý den, pane Slavický, jak se vám osobně líbí způsob, jak se dnes uvádějí klasické balety,  jako například Spící krasavice v Národním divadle? (Vlasta Málková, Praha)

Mám-li být upřímný, není to „můj šálek kávy“.

Dobrý den, náš syn začal pošilhávat po baletu až v jedenácti letech, to už je na to, začínat s tím, pozdě, že? (Eva L.)

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář