Ptali jste se: Jaroslav Slavický

To vůbec není pozdě, naopak právě včas! Na Taneční konzervatoř jsou přijímání žáci po ukončení páté třídy základní školy, což je v jedenácti letech. Předchozí taneční průprava není podmínkou, pokud je chlapec pohybově nadaný, má šanci. Talentové zkoušky se konají v měsíci lednu, což už nestihnete, ale konkrétně na naší škole konáme druhé kolo talentových zkoušek v dubnu. Přihlášku ke studiu je třeba podat do konce února.

Jak hodně je studium baletu finančně náročné pro rodiče ve srovnání s jinými školami? (Radimovi)

Studium tance není pro žáky finančně náročnější ve srovnání s ostatními školami. Žáci veřejných (dříve státních) konzervatoří studují bezplatně, náklady na studium mohou navýšit poplatky za internát a stravování u studentů bydlících mimo sídla konzervatoří (Praha, Brno, Ostrava).

Dobrý den pane Slavický, nechystáte v budoucnu nějaké podobné představení, jako je Don Quixote ve Státní opeře? Opravdu moc se nám líbil, včetně výkonů tanečníků! (Hrazdílková)

Jsem moc rád, že se vám představení Dona Quixota ve Státní opeře líbilo. Také velmi rád vzpomínám na spolupráci se souborem při jeho realizaci. Žádnou jinou nabídku od vedení baletních souborů nemám. Don Quixote se vrací na scénu Státní opery 16. února 2014.Jak si vaši studenti vedou na mezinárodních soutěžích? Mám pocit, že se o tom moc u nás nepíše… Přeji hodně úspěchů! (PJ)

Účast studentů na baletních soutěžích je součástí jejich profesní přípravy a je také motivačním prvkem při studiu. Úspěchu dosáhli naši studenti na IV. Mezinárodní baletní soutěži v Praze, kde jich sedm postoupilo do finále, Jakub Rašek získal druhou cenu v kategorii B (studenti škol). V roce 2013 jsme se zúčastnili mezinárodní baletní soutěže Prix Carpeaux ve francouzském Valenciennes, kde Laura Balogová získala první cenu v kategorii Excellence (17–18 roků) a Patrik Holeček získal Grand Prix Carpeaux International, udělovanou absolutnímu vítězi soutěže.

Kteří z vašich bývalých kolegů z Národního divadla u vás na škole učí? Je mezi nimi i paní Mirka Pešíková? (Hana Švecová)

Z mých bývalých kolegů v Národním divadle učí na škole Zdena Nemcová, Hana Vláčilová, Kateřina Elšlégrová, Monika Čierniková, Marie Hybešová, Alena Drapalíková, Marie Bártová, Pamela Morávková, Nelly Danko, Pavel Ždichynec, Miroslav Hajn, Jiří Horák, Jindřich Mimra – snad jsem na někoho nezapomněl! Miroslava Pešíková u nás neučí, působila na jiných konzervatořích.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Po absolutoriu na tanečním oddělení Konzervatoře v Praze (1967) studoval Jaroslav Slavický (12. 9. 1948) u Alexandra Ivanoviče Puškina na Akademii Agrippiny Jakovlevny Vaganovové v tehdejším Leningradě. První angažmá nastoupil v roce 1968 v Baletu pražského Národního divadla, poté byl sólistou v Théâtre Municipal Strasbourg (1969/1970) a Theater Basel (1970–1972). V roce 1972 se vrátil do Národního divadla, kde působil jako sólista Baletu, od roku 1975 první sólista a v letech 1990–1998 baletní mistr a pedagog. Na scéně Národního divadla vytvořil asi osmdesát rolí a sólových úkolů (mimo jiné Princ a Rottbart v Labutím jezeru, Albert v Giselle, Romeo a Mercutio v Romeovi a Julii, Princ ve Spící krasavici, Crassus ve Spartakovi, Adam ve Stvoření světa, Faust a Satan v Doktoru Faustovi). Jako choreograf nebo baletní mistr se v Národním divadle podílel na mnoha inscenacích (Labutí jezero, Don Quixote, Spící krasavice, Giselle, Marná opatrnost/Polovecké tance, Choreografie z Nizozemí, Americana a další).

Od roku 1972 vyučoval klasický tanec a jevištní a výkonnou praxi na Taneční konzervatoři v Praze, v roce 1987 absolvoval Akademii múzických umění v Praze, obor taneční pedagogika, a v letech 1987–1996 zde vyučoval. Od roku 1996 je ředitel Taneční konzervatoře Praha a umělecký ředitel souboru Taneční konzervatoře Praha Bohemia Balet. Pro Taneční konzervatoř Praha vytvořil inscenaci baletu Louskáček (1993, uvedena také v divadlech v Liberci a Ústí nad Labem) a Poloveckých tanců (1998, převzaty do repertoáru Národního divadla). V Národním divadle Brno inscenoval Dona Quixota (1996), v české premiéře balet La Bayadère (2003) a Raymondu (2008). Pro Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě nastudoval Louskáčka (2001). V Městském divadle v Rio de Janeiru inscenoval Spící krasavici (1998 a znovu 2005). Jeho zatím poslední inscenací na českých profesionálních jevištích je Minkusův Don Quixote v pražské Státní opeře (2012).

Jako tanečník hostoval s baletním souborem Národního divadla i samostatně v řadě zemí Evropy (Itálie, Francie, Německo, Belgie, Holandsko, Finsko, Bulharsko, Rusko), na Kubě a v Kanadě. V letech 1988–1992 byl uměleckým poradcem Newfoundland and Labrador Ballet Kanada. Pedagogicky působil v Bordeaux, Edinburku, Rio de Janeiru, v Bloomingtonu v USA a dalších a byl členem mezinárodních porot baletních soutěží mimo jiné ve Varně (1998), Prix Carpeaux ve Francii (2000–2007), Rudolfa Nurejeva v Budapešti (2008), Tanzolymp v Berlíně (2009), v polském Gdaňsku (2009) a Štětíně (2007–2010).

Mezi jeho žáky patří například Jiří a Otto Bubeníčkovi, Václav Kuneš, Daria Klimentová, Michal Matys, Jiří Jelínek a Lukáš Slavický.

(Zdroj: www.narodni-divadlo.cz)

Foto archiv Národního divadla, archiv