Ptali jste se: Lukáš Hurník

Šéfredaktor stanice Českého rozhlasu Vltava Lukáš Hurník odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Dobrý den, pane Hurníku, na vámi vedenou Vltavu mám jenom chválu, ale přesto si dovolím dvě otázky: Proč během prázdnin vysíláte tolik repríz, hlavně z oblasti jazzu? Jde především o dopolední „jazzy“, ale hlavně pak podvečerní jazzové pořady. Já sice chápu, že i tvůrci chtějí mít v létě dovolenou, ale vysílat skoro celé dva měsíce jen reprízy…

Jen reprízy to nejsou, ale je pravda, že v létě jazzové pořady hodně reprízujeme, asi tak ze dvou třetin. Důvody jsou ekonomické: když je pořad natočený, je logické pustit ho víckrát. Autoři bývají v létě na cestách, a hlavně se zdá, že to posluchačům nijak zvlášť nevadí. Mnozí si pořad rádi pustí znovu, když je v něm dobrá hudba. Upozorňuji ale také na dceřinou stanici Český rozhlas Jazz. Tam hraje jazz čtyřiadvacet hodin denně.

Neuvažujete zařadit na Vltavě více videopřenosů? Dříve jste hodně vysílali videa abonentních koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pravda, nebylo to vždy technicky dokonalé, ale teď se již nevysílají. Já vím, že jste „jen“ rozhlas, ale ani já už vás dnes neposlouchám přes rozhlasový přijímač, ale pouze přes internet pomocí OGG Vorbis, a tam mi připadají být rozhlasové videopřenosy v pořádku. Děkuji vám za odpovědi a přeji, ať se vám stále daří. (Jiří Vokoun)

Vážený pane Vokoune, internetové přenosy jsou technicky dosti náročné. Nejen kvůli kamerám, ale také kvůli nutnosti rychlého datového připojení. Pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vltavu a další stanice je dělá oddělení Nových médií, které u každého požadavku na přenos zvažuje priority. Jedním z hlavních kritérií je bohužel počet zhlédnutí a ten není u přenosů klasické hudby nijak omračující.

Proč už není na Vltavě skoro slyšet pan Ivan Ruml? Měli jsme ho velmi rádi, nemohl by zase uvádět alespoň sobotní večerní opery? Děkuji. (Anna V.)

Pan Ruml odešel do důchodu, ale stále se na Vltavě objevuje. Moderuje Telefonotéky (na té s Dagmar Peckovou dokonce pěvkyni sám doprovázel na klavír), dále občas dělá operní přenosy a často reprízujeme jeho Krásné hlasy, které autorsky připravoval patnáct let, a máme jich tedy v archivu zásobu.Dobrý den, vážený pane Hurníku, velmi ráda poslouchám na Vltavě kritické Panorama. Při vší úctě k autorům si ale myslím, že by se měli střídat, to mluvím hlavně o tom operním. Jakýkoli monopol je zvlášť v umělecké kritice velmi nezdravý, neobjektivní a z hlediska přízně posluchačů vlastně i kontraproduktivní. Přitom více střídajících se recenzentů by vyšlo Vltavu na stejné peníze, jako když je jen jeden. Mohli byste prosím toto zvážit? Děkuji. (Alena Žaludová, Praha)

Děkuji za připomínku, o peníze tady určitě nejde, spíše o schopnost připravovat tak složitou formu, jako je rozhlasová recenze. Je to úplně jiná práce než napsat text do časopisu nebo novin. Dlouho jsme ten tvar hledali, paní doktorka Havlíková ho umí a také je patřičně „veřejnoprávně nestranná“. V novinách dnes dominuje takový až bulvarizující recenzentský osten, o který na Vltavě moc nestojíme. Ale hledáme i další schopné recenzenty.

Dobrý den, mohu se zeptat, jakou poslechovost má Vltava a také stanice D dur? A jakým vývojem tato čísla prochází? Děkuji za odpověď. (KP Praha)

Pro Vltavu je důležitá týdenní poslechovost, která se pohybuje kolem 200 000 posluchačů týdně. Od roku 2006 trvale stoupá. V posledním roce trochu zakolísala, zjevně v souvislosti se změnami, kterými Vltava prošla, ale už se zase pomalu vrací na původní hodnoty. Teď se ovšem trochu bojíme, jak se v číslech projeví chystaný přesun FM vysílačů v Plzni, Olomouci, Jihlavě a Trutnově z Vltavy na nové rádio Český rozhlas Plus. Doufám, že posluchači Vltavy přeladí na digitální vysílání. Má to své velké výhody. D dur poslouchá přibližně dvacet tisíc lidí, ale ta pravá doba pro D dur teprve nastane, až se rozšíří DAB. Doufejme…

Dobrý den, je tak trochu veřejným tajemstvím, že stanice Vltava i D dur se chovají macešsky k vlastnímu symfonickému orchestru, a to nejen co se týče počtu vysílacích minut. Můžete toto nějak okomentovat? A jaký by podle vás byl ideální stav? Můžete-chcete pro to i vy něco udělat? Jak byste si vy osobně představoval ideální využití Symfonického orchestru Českého rozhlasu na Vltavě a D duru? Děkuji za eventuální otevřenou odpověď 🙂 (D. Kasík)

Tak toto „veřejné tajemství“ mi opravdu zůstalo utajeno. Vltava odvysílá se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu kolem tisíce skladeb ročně, což jsou tři až čtyři díla denně. Časově je to 17 000 minut ročně (283 hodiny). Pro srovnání: Česká filharmonie měla loni u nás 10 000 minut. Vysíláme obě dvě abonentní řady a spoustu dalších koncertů. Symfonický orchestr Českého rozhlasu je pro nás požehnání, protože natáčí přibližně padesát hodin hudby každý rok, a to v naší dramaturgii. Získáme tak nahrávky skladeb, které by jiný domácí orchestr nenatočil (například vznikl komplet Kabeláčových symfonií), protože jejich dramaturgie je většinou velmi mainstreamová. Přesto nemůžeme hrát jen Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jednak si to posluchači nepřejí, jednak musíme věnovat pozornost i práci dalších orchestrů, i regionálních.

Dobrý den, pane Hurníku, jak vzpomínáte na svého otce? Měli jsme ho velmi rádi, jeho Notýsky jsou opravdu nezapomenutelné. Podědil jste po něm i talent na psaní? (Kropáčovi)

Děkuji za otázku, vzpomínám často a hodně. Například když odevzdávám interpretům novou skladbu, říkám si, že bych byl klidnější, kdyby mi ji nejdřív táta zkouknul. Literaturu nepíšu, ale když se od úřadu dostanu k psaní pořadů, tátova přísná češtinářská škola se hodí.Dobrý den, nepochopím, proč na Vltavě musíme v neděli hodinu poslouchat v přímém přenosu bohoslužby. Od čeho má Český rozhlas stanici mluveného slova? (Sabina)

Bohoslužba se vysílala na Dvojce, ale stanice změnila program a vedení rozhlasu rozhodlo o přesunutí bohoslužby na Vltavu. Já myslím, že to bylo logické rozhodnutí. V neděli máme na Vltavě už mnoho let duchovní dopoledne, tedy Liturgický rok, Duchovní hudbu, Varhany, Etickou knihovnu. Mše se myslím do této sestavy docela dobře hodí. Ještě lepší je propojení o velkých církevních svátcích. Na Velký pátek jsme letos vysílali od svatého Salvátora. Liturgická hudba pod vedením Roberta Huga provázela celou mši a pak přenos vyústil v koncert Zelenkových skladeb z kůru téhož kostela se stejnými hudebníky.

Dobrý den, pane Hurníku, jsem velký příznivec Vltavy, máte moji hlubokou poklonu. Tím spíš mě mrzí zdaleka ne výjimečné prohřešky moderátorů při výslovnosti jmen notoricky známých osobností ze světa klasické hudby i umění vůbec. Pokud někdo z vašich moderátorů neví, jak se vyslovuje třeba Rolando Villazón, pak dle mého názoru za mikrofon Vltavy nepatří. Můžete s tím něco udělat? Předem děkuji. (Jan Sazima, Praha)

Pořád s tím něco děláme, doplňujeme výslovnosti do počítačů, do podkladů. Letos jsme měli konkurz na moderátory (hlasatele). Přihlásilo se jich přes sto, vybrali jsme jich osm, tři odpadli, když zjistili, co ta práce obnáší, další odešli po zkušebním vysílání. Největší problém je právě kombinace přijatelného hlasového projevu, technické erudice a kulturního vzdělání. Vltavský moderátor přečte denně desítky jmen autorů, interpretů. Občas mu něco uteče, pak to řešíme, u známých osobností je to trapné. Řekl bych, že moderátoři, kteří jsou u nás zaměstnaní, se chyb skoro nedopouštějí, ale na Vltavě – na rozdíl od proudových stanic – mluví samozřejmě spousta dalších lidí – třicet procent programu vzniká v regionálních studiích, mluví tu hosté, vědci, organizátoři a také samotní umělci. Všechno svérázné osobnosti. A pak tu jsou odlišné názory na různé výslovnosti. Milhaud, Poulenc, Mehta, Mozart… Existují nesmiřitelné tábory posluchačů vášnivě přesvědčených o zcela odlišných „správných“ výslovnostech těchto a dalších jmen.

Jaké máte ohlasy na poslední změny ve vysílacím schématu? Promítly se nějak v tom, kolik lidí vás poslouchá? Jaké novinky do budoucna chystáte? (Roman Vašíček)

Máme krásné ohlasy na Telefonotéku, daří se zvát tam skvělé hosty. Také dopolední četba Kabinet je úspěšná. Trochu jsem se bál posunutí jazzu na devátou hodinu, ale zdá se, že milovníci jazzu jsou větší ranní ptáčata, než jsem se domníval. Pro posluchače, kteří si zvykli patnáct let poslouchat stejné vysílací schéma, je každý přesun nepříjemný, ale jistý „úklid“ po letech byl potřebný. Méně nadšené jsou ohlasy na vysílání Radia Wave v čase Čajovny. Na Vltavě se nám osvědčily takzvané Tematické roky. Jsou to takové dramaturgické osy spojující vysílání literatury, dramatu a hudby. Rok 2016 bude americký a také trochu shakespearovský kvůli kulatému výročí.

Dobrý den, pane Hurníku, proč je na Vltavě tak málo přímých přenosů oper? A to včetně přenosů z pražského Národního divadla? Nepatří třeba zrovna to k úkolům veřejnoprávního rozhlasu? Děkuji za odpověď. (Vlasta Bauerová, Hodonín)

Přenosy oper z českých divadel zvládneme dva, někdy tři za rok. Úkol veřejnoprávního rozhlasu to zcela určitě je. Ale takový přenos stojí řádově statisíce. Tatáž opera ze sítě EBU (třeba z Met) stojí jen – řekněme – desetitisíce a tatáž opera z CD nestojí nic. A teď to vysvětlujte ekonomům.

Dobrý den, proč na Vltavě jako snad jediné stanici Českého rozhlasu nemáte ve studiu zapnuté webové kamery? Velmi bychom o tento kontakt s vaší stanicí stáli, prosíme o nápravu. (Alena Fischerová)

Ostatní stanice vysílají celý den živě proudový program. Když máme živou Telefonotéku nebo Čajovnu, kamery se také zapínají. Ale při rozhlasové hře nebo koncertu ze záznamu byste koukali na prázdnou židli. A to je ten lepší případ. Už se kdysi stalo, že se pod zapnutou kamerou převlékal uklízeč.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.
Vizitka:
Lukáš Hurník (12. července 1967) je český hudební skladatel, hudební publicista, moderátor, rozhlasový manažer, syn českého skladatele Ilji Hurníka a klavíristky Jany Hurníkové a synovec českého skladatele Petra Ebena.

Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Svoji hudební dráhu započal jako rocker v hudební skupině Biwoy, kde hrál na baskytaru a skládal první písničky. Některé prvky ze svých rockerských skladeb později použil při komponování vážné hudby, například ve skladbě Hot-suita, která získala první cenu na skladatelské soutěži v Tokiu. Syntéza různých hudebních postupů a stylů je pro jeho kompoziční práci dosti typická. V jeho díle najdeme jak tvorbu písňovou, tak tvorbu orchestrální, respektive symfonickou, ať duchovní, či světskou. Jeho orchestrální skladby zazněly pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, Libora Peška, Jamese Judda a dalších dirigentů. Muzikálová opera The Angels měla premiéru v roce 2006 v Národním divadle v rámci Pražského jara.

Více než jeho vlastní skladatelská práce je známá jeho činnost neúnavného a kultivovaného popularizátora vážné hudby, kterou již po relativně dlouhou dobu provádí jak v domovském Českém rozhlasu, tak na půdě České televize (občas i se svým bratrancem Markem Ebenem). Je také spoluautorem učebnic hudební výchovy pro základní a střední školy, pravidelně publikuje v hudebním tisku, o hudbě napsal i velmi pěknou a čtivou populárně naučnou knihu. Od roku 2010 zastává funkci ředitele rozhlasové stanice Český rozhlas Vltava. Stál i u zrodu hudební digitální stanice Český rozhlas D dur. Od roku 2006 zastává též funkci předsedy České hudební rady. Je laureátem Ceny Rudolfa II. za propagaci kultury a umění.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/)

Foto Tomáš Vodňanský