Ptali jste se: Marek Štryncl

Violoncellista, dirigent a šéf souboru Musica Florea odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Vážený pane dirigente, v poslední době se objevujete i jako sbormistr Boni pueri. Jaká je to spolupráce – vy, Musica Florea a Boni pueri? Co vám přináší? Myslím, že to bylo opravdu šťastné spojení, měli jsme možnost slyšet Responsoria J. D. Zelenky a byly fascinující. Děkuji za odpověď (Michal z Hradce)

Chlapecký hlas je tím nejlepším, co nám dnes může bez speciálního studia přiblížit původní zvukový ideál minulých dob. Chlapecký hlas nemůžete školit běžnou pěveckou technikou. Je obdarován přirozenou jednoduchostí, takže se mu příčí jakákoliv vyumělkovanost. Má kvality, které ke škodě nemá spousta profesionálních zpěváků. Na druhé straně udržet chlapecký sbor na dobré úrovni je neuvěřitelná dřina. Kdo to nezkusil, neví, co to obnáší. Žádný jiný typ sboru se tak rychle neobměňuje. Neustálá migrace ze sopránů do altů a posléze do tenorů či basů je běžná. Navíc sbor Boni Pueri je světově unikátní tím, že užívá mladých tenorů a basů. Nenahrazuje je dospělými. Tím si udržuje nejen zvukovou jednotu, ale i výrazovou křehkost. Což se dá považovat za autentičtější přístup.

Dobrý den, dodnes často vzpomínám na Castora ve Stavovském divadle. Dočkáme se od Vás ještě nějakého podobného projektu? (Anna K., Praha)

Spousta lidí považuje provedení této opery ve Stavovském divadle za cosi, co nebylo doposud překonané. Zejména se to týkalo scénicko dekorační složky. Byla úchvatná. Před několika lety jsem po ní pátral. Byla však Národním divadlem “skartována” pro nedostatek skladovacího prostoru. Takže opakování není možné. Od doby provádění této opery jsme se zejména v Praze mohli setkat jen s pouhými náhražkami, které jsou mylně považovány za cosi typicky barokního. Proto posluchačům navrhuji, aby se šli podívat do některých barokních divadel. Zejména do Českého Krumlova, kde při různých příležitostech hrajeme opery minimálně dvakrát za rok. A protože jsem si vědom jisté krize v provádění barokních oper, rozhodl jsem se vybudovat převozné barokní divadlo velikých rozměrů. To proto, aby se na scéně mohl uplatnit balet a sbor. Divadelní konstrukce bude mít vlastní mechaniku pro výměnu kulis, sufit a prospektů. Předností takového divadla je zpřítomnění tak zvané hloubkové perspektivy, která byla typická pro slavná barokní divadla. Božské ideje věčnosti či matematické nekonečnosti – spolu s konkrétní emocionálně smyslovou krásou – k barokní opeře patří. V současné chvíli je postavená divadelní konstrukce v hodnotě jednoho milionu korun. Hledají se nemalé finanční prostředky na výrobu dekorací. Což není jednoduché. Proto jakákoli spolupráce na tomto projektu je vítána…

Jsem docela skeptický k takzvané autentické interpretaci. Myslím si totiž, že každá doba by měla přistupovat ke skladbám minulosti po svém, měla by při interpretaci přinést svůj vklad, promítnout do ní reflexi doby, ve které žijeme. Mýlím se? (JL, Brno)

Vůbec se nemýlíte. Dnešní autentická interpretace je právě tím vkladem a reflexí doby, ve které žijeme. Nemůžeme prostě ignorovat vědecké či badatelské stadium, ve kterém se dnes nacházíme. Je přirozené se snažit o rozdílnou interpretaci Johanna Sebastiana Bacha či Igora Stravinského. A ten rozdíl by měl být co nejpravdivější. Snaha o pravdu a přirozenost jsou dobré i pro naši dobu, myslím.Pokud se nemýlím, nedávno jste oslavili už dvacet let. Jak se za tu dobu změnily především finanční podmínky pro činnost vašeho souboru? Přeji hodně dalších úspěchů! (VK, Olomouc)

Žijeme hlavně z toho, co nám pořadatelé koncertů zaplatí. Již deset let se snažíme získat finanční prostředky z grantů a nadací. Tyto prostředky kryjí jen část naší činnosti. Díky tomu jsme schopni každoročně připravit několik premiérových hudebních programů, které různým pořadatelům nabízíme. Nyní se pokusíme oslovovat sponzory, bez nichž nové plány nelze uskutečnit. Například zmíněné převozné barokní divadlo Florea – Theatrum.

Dobrý den, mám takový pocit, že konkurence se ve vašem oboru u nás v posledních letech přiostřila, nabídka tzv. staré hudby je stále širší a bohatší. Je to tak? (VF, Praha)

Nejsem si jist, jestli lze v pravém slova smyslu mluvit o konkurenci. Protože jsme takřka všichni na volné noze, hrajeme v různých souborech. Já osobně se věnuji dirigování symfonických a komorních orchestrů a sborů. Jinak konkurence existovala vždycky. Jen záleží na tom, jak se komu podaří pomocí reklamy a propagace učinit známým. I toto je potřeba, ale jistá opatrnost je zde na místě. Jinak se z toho může stát nepoctivé “hraní si na umění”, které s původností nemá nic společného. Takže interpretační přirozenost a ideály autentické interpretace dostávají dnes při té “konkurenci” na frak.

Jaké chystáte letos vánoční koncerty? A připravujete nějaké nové CD? (Josef z Prahy)

V druhé polovině prosince jedeme do Španělska s nádhernou vánoční mší Jana Dismase Zelenky. Rádi bychom vydali CD, které bylo natočeno v průběhu oslav našeho dvacátého výročí. Obsahuje symfonickou hudbu pozdního romantismu (Busoni, Dvořák, Respighi…) Samozřejmě hrána na dobové romantické nástroje nebo jejich kopie. Na vydání též čeká symfonická hudba Ludwiga van Beethovena. Včetně jeho koncertu pro hammerklavier.

Kolik stálých členů má vůbec Musica Florea? Kolik z nich je z vaší původní sestavy a je mezi nimi velká fluktuace? (Petr D.)

Základní obsazení má asi devět členů. A asi polovina pamatuje založení souboru před dvaceti lety. Pak je tu druhá vrstva, která dle hudby vytváří komorní nebo dokonce symfonický orchestr. I ona kupodivu vykazuje slušnou personální stabilitu. Navíc spolupráce se zahraničními hráči či ansámbly není ničím neobvyklým.

Dobrý den, velmi se mně od vás líbil Dioklecián, budete chystat v brzké době něco podobného? Děkuji a srdečně pozdravuji! (Jana Winterová, Praha)

V roce 2014 plánujeme nastudovat komorní operu Armida od Giuseppe Scarlattiho. A pokud se to povede, tak přímo v převozném barokním divadle. A Diokleciána se snad podaří také zopakovat.Kterých kolegů ve svém oboru si nejvíc vážíte? Myslím tím i zahraniční umělce. (KH)

V minulosti to byl u nás například Pavel Klikar se souborem Musica antiqua Praha. Dnes bych mohl jmenovat Michala Pospíšila, jehož věrnost autentickým ideálům považuji za ukázkovou. Ze zahraniční jich je jistě mnoho. Jako vedoucího souboru a violoncellistu bych rád zmínil Christopha Coina z Francie.

Za všechny čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

*** 

Vizitka:
Dirigent, violoncellista, sbormistr a skladatel Marek Štryncl (1974, Jablonec nad Nisou) zastával již během studia na konzervatoři v Teplicích funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Absolvoval pražskou Akademii múzických umění v oboru dirigování (2002) a studoval violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zároveň se zúčastnil mnoha kurzů zaměřených na stylovou interpretaci (Chinon, Mainz, Basel, Valtice…)    

Jako dirigent a sbormistr spolupracuje s význačnými komorními a symfonickými orchestry, sbory, ansámbly a sólisty (například Magdaléna Kožená, Phillipe Jaroussky, The New Israeli Vocal Ensemble, Boni pueri, Orlando Consort, Pražský komorní sbor, Les Musiciens du Paradis, Pražská komorní filharmonie…). Jeho repertoár zahrnuje tvorbu od raného baroka až po romantismus a soudobé skladby.

Zájem o dobovou interpretaci ho v roce 1992 přivedl k založení souboru Musica Florea, s nímž oživuje znovuobjevené autory zejména českého baroka a klasicismu. Je dramaturgem pravidelných koncertních řad v Praze a celé České republice a iniciátorem unikátního projektu převozného barokního divadla Florea Theatrum. Vedle sólové a komorní hry na violoncello se příležitostně věnuje kompozici. Účinkoval na prestižních festivalech (například Pražské jaro, Rezonanzen Wien, Festival van Vlaanderen Brugge, Tage alter Musik Sopron, Tage alter und neuer Musik Regensburg, Struny Podzimu, Concentus Moraviae). Nahrál desítky CD, z nichž mnohá získala vrcholná ocenění (Diapason 1994, Zlatá Harmonie 1997, Cannes Classical Award 2003.) Nevyhýbá se ani experimentálním projektům, kam patří spolupráce se zpěvačkou Ivou Bitovou (Vladimír Godár Mater, EMC 2007) nebo provádění romantické symfonické hudby na dobové nástroje (Antonín Dvořák, Arta Records 2009).

V současné době vyučuje dirigování, sbormistrovství chrámové hudby a barokní violoncello na Univerzitě Karlově v Praze a na specializovaných kurzech a seminářích (například Mezinárodní škola staré hudby Valtice, Bohenia Cantat v Liberci, Convivium, Akadenie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění v Brně…).

(Zdroj: www.marekstryncl.cz)

Foto M. Světlík, archiv Marka Štryncla, archiv