Dnešním dnem se na Opeře Plus završuje první díl pomyslného seriálu, v němž předem vybraným umělcům – ať už zpěvákům, muzikantům či tanečníkům – kladete otázky vy, naši čtenáři. Těch pro úvodní tvář naší nové rubriky Zeptejte se sami, přední slovenskou, v Čechách žijící sopranistku Simonu Houda – Šaturovou přišla nečekaně dlouhá řada. Tady jsou, včetně prakticky obratem zaslaných odpovědí:
Jaká byla vaše cesta k opeře? Měla opera ve vaší rodině tradici? (J.P.)
Opera v naší rodině tradici neměla a moje první setkání s ní se moc nepovedlo. Když mi bylo asi pět let, viděla jsem v televizi Rusalku a Vodník mě vyděsil tak, že jsem z něj měla noční můry. Že budu dělat něco s hudbou bylo jasné poměrně brzy, chodila jsem na housle a chtěla jsem je studovat jako starší sestra. Ale pak jsem začala zpívat, moc mě to bavilo, vyhrávala jsem soutěže a bylo rozhodnuto. Určitě pomohlo i to, že už od mala jsem se ráda předváděla. Každý pátek večer jsem bavila rodinu, imitovala učitele, improvizovala.
Jak vnímáte rivalitu mezi kolegyněmi z branže? (Anna)
Rivalita je asi přirozená a myslím si, že pokud není patologická, může být i prospěšná. Tím, že nejsem ve stálém angažmá a k produkcím jsem obyčejně zvána divadlem, dirigentem nebo režisérem, tak ji zažívám jenom zřídka. Když se účastním nějaké produkce, koncentruji se pouze na sebe a snažím se odvádět tu nejlepší práci. To nakonec dělají většinou všichni.
Účastníte se konkurzů? (Pepa, Praha)
Klasických konkurzů už ne, ale někdy je potřeba se představit intendantovi, nebo dirigentovi, který mě ještě nezná.
Mohu se zeptat, jestli máte nějaký sen – zpívat roli nebo zpívat na světové scéně? (Olda)
Po konzervatoři jsem si sny zakázala. Teď jsem ale zjistila, že jsem jeden velký asi měla a právě se mi naplňuje. Připravuji v Královské opeře v Bruselu moji první Violettu a dávno jsem neměla při práci takovou radost.
Můžete prozradit svůj hlasový rozsah? Měnil se nějak lety? Jak se váš hlas vyvíjí? Zpívají se vám některé role lehčeji, nebo naopak hůř? (BK)
Přiznám se, že teď nevím přesně, kam až dolu dostanu. Nahoře je to do f3. Rozsah se měnil zatím jenom jednou a to při mutaci. U zkoušek na konzervatoř jsem při rozezpívání dorazila na a3 a mohla jsem ještě pokračovat, kdyby se profesorky nezačaly smát, jak jsem vysoko, čím mě strašně rozzlobily. To se pak přes léto bohužel změnilo a já už jsem nastoupila na studium s normálním rozsahem. Samozřejmě se hlas vyvíjí a naštěstí se posouvám k velice zajímavým rolím. Některé naopak opouštím, protože už svoji roli splnily.
Jaká je vaše dosavadní nejoblíbenější role? (David, Ostrava)
Z dosavadních patří k nejoblíbenějším Lucia di Lammermoore a přibyla k ní i Konstanze z Mozartova Únosu ze serailu. Možná to bude znít jako klišé, ale vlastně mě těší téměř všechny role.
Která inscenace Vás v poslední době nejvíce zaujala? (Milly)
Bohužel jsem toho jako divák v poslední době moc neviděla. Naposled to byla premiéra Čarokraje v ND. Představení je kouzelné a myslím, že i ideální pro navázání hezkého vztahu malých diváků s operou. Jedním z mých největších zážitků z opery vůbec zůstává ale pořád Radokův Vojcek. Jestli se ptáte na vlastní zkušenost, mám dojem, že La traviata v Bruselu bude zajímavá inscenace. Práce s režisérkou Andrea Breth je velmi náročná, tak intenzivní ponor do postav jsem ještě nikdy nezažila a mám pocit, že vzniká něco mimořádného.
Jezdíte ráda hostovat do ciziny? Nevadí Vám, že nespíte ve své posteli? Vyspíte se na hotelu stejně dobře, jako doma? A podle čeho si hotely vybíráte? (Trávníčkovi)
Do ciziny jezdím ráda. Pokud se ale jedná o cestu na více jak dva měsíce, nejraději bych všechno při balení zrušila. Postel mi neděla problém, pokud není moc měkká. Jiné je to s hlukem. V Praze bydlíme u lesa a ten luxus ticha v zahraničí obyčejně nemám. Když je pobyt delší než týden, pronajímám si byt. Je to příjemnější a mám pocit, že více splynu s prostředím. Navíc s hotely (hlavně v Americe) bývá často problém, protože se nedá vypnout klimatizace nebo otevřít okna. A to může být nebezpečné pro hlasivky. Už se mi jednou stalo, že jsem v Americe díky klimatizaci onemocněla. Po týdnu ležení na pokoji hotelu jsem se vrátila, aniž bych zazpívala jednu notu.
Co myslíte, že je na životě nejdůležitější? (Pavel)
Zdraví a rodina.
Stal se Vám nějaký trapas na jevišti? (TŠ z Plzně)
Mně osobně naštěstí ne, ale v divadle se pořád něco děje. Před pár měsíci jsem zpívala představení, kde kolega nedorazil na svůj výstup. Cembalista už nevěděl, co má preludovat a my, co zpívat. Už se to nedalo na jevišti vydržet a tak jsem běžela kolegu hledat do portálu. Když dorazil, dalo nám nejvíc práce, abychom se nesmáli, publikum se už bavilo výborně.
Zapomněla jste už někdy text? Co jste dělala? (Lukáš)
Samozřejmě. Naštěstí se mi to ale nestává často. Prostě začnu básnit a snažím se nesmát. Jednou jsem takto musela improvizovat ve francouzsky zpívané opeře, francouzsky přitom sama nemluvím. Po představení za mnou přišel jeden rodilý mluvčí a chválil mě za výslovnost…
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Držíte nějaké diety? (BT)
Diety nedržím, jenom občas něco nezdravé vyloučím z jídelníčku. Oblíbených jídel je spousta. Teď mě napadá například thajská, italská kuchyně, ryby a všechny mořské potvůrky, saláty ale i svíčková atd.
Máte svého stálého pěveckého pedagoga? (Amneris)
Ano, vždy jsem měla. Pro mne je důležité mít někoho, kdo má moji důvěru, kdo mne zná a umí poradit. Měla jsem štěstí, že mi osud posílal do cesty pedagožky, které mi v daném období uměly pomoci.
Jak se Vám zpívá s takovými kolegy, jako je Terfel nebo Kwiecien? Máte před nimi větší trému, než normálně? (Káča)
S takovými kolegy se zpívá báječně. Možná kdysi bych měla větší trému, ale dnes si užívám chvíle, když mám vedle sebe takové pěvce. Je to naopak velká inspirace. Moc se na naše koncerty s Mariuszem těším.
Jak dlouho se po představení zbavujete napětí? (Vendula K.)
Obyčejně usnu hned. Jsou ale výjimky, když koncert nebo představení má speciální atmosféru. To pak hlava nechce vypnout a stále slyším hudbu. Není to napětí, spíše jistý druh extáze.
Chodíte ráda nakupovat? Kam nejraději? (Bára Praha)
Nemůžu říct, že bych byla shopaholic, ale ráda si někdy udělám radost. Nejčastěji nakupuji v zahraničí, mám na to více času. A velmi ráda v Americe. Ten výběr oblečení je ohromující.
Kolik ovládáte světových jazyků? (MK)
Mluvím německy a anglicky. Přála bych si ještě lépe italsky.
Dostala jste se někdy do hlasové krize? (Helča)
Už na škole jsem zažila hlasovou krizi. To mě naučilo se pozorovat průběžně, a když se vyskytne malý problém, hned ho řešit. Proto bylo pro mě vždy důležité mít kvalitního pedagoga.
Ahoj Simonka, ako sa máš a čo maš nového v umeleckom a v osobnom živote? Prajem veľa úspechov v speve , ale aj v osobnom živote.( Janči Vaculík Blava)
Ahoj Janko, to je milé prekvapenie! Darí sa mi velmi dobre. Od nášho posledného stretnutia sa toho udialo veľa a bolo by vhodnejšie o tom osobne 🙂 Dúfam, že aj Ty sa máš dobre. Opatruj sa. S.
Kterou hudbu nejraději posloucháte? (Vlasta)
Nejraději poslouchám našeho kosa na zahradě a pak ticho… Občas si poslechnu z klasiky instrumentální skladby, například. Jordi Savalla, Glenna Goulda nebo Wilhelma Kempffa a ráda si také poslechnu jazz.
Opera Plus jménem všech svých čtenářů děkuje za odpovědi a přeje vše dobré!
www.saturova.com
Foto Tomáš Houda (2) a Jan Houda
