Pucciniho Turandot po 50 letech v Olomouci

  1. 1
  2. 2

Po padesáti letech se na jeviště Moravského divadla Olomouc vrací poslední Pucciniho opera Turandot

O Pucciniho pohádkové opeře Turandot se traduje, že klade nesmírné nároky na zpěváky a inscenátory. Však si na toto poslední dílo slavného italského skladatele troufli v Olomouci naposledy před padesáti lety. Nyní se klenot italské opery na jeviště Moravského divadla Olomouc vrací, a to v nastudování režiséra a bývalého šéfa zdejšího operního a operetního souboru Václava Málka. Autorem hudebního nastudování a dirigentem je Petr Šumník. Titulní roli ztvární Magda Málková.

Námět na operu Turandot nalezl italský skladatel Giacomo Puccini (1858 – 1924) v díle svého krajana, dramatika Carla Gozziho. Pohádková hra Turandot z roku 1762 pojednávala o princi Kalafovi, který se zamiluje do krásné, ale chladné a kruté čínské princezny Turandot. Aby získal její ruku, musí uhodnout tři hádanky. Neúspěch přitom znamená smrt. Na libretu pracoval Puccini se svými libretisty Giuseppem Adamim a Renatem Simonim od roku 1920, v následujícím roce se už mohl pustit do komponování. V únoru 1924 dokončil druhé dějství a pokračoval v instrumentaci dějství třetího, posledního. Krátce poté však byla skladateli diagnostikována rakovina hrtanu a na konci listopadu 1924 Puccini zemřel. Turandot zůstala rozpracovaná, na návrh slavného italského dirigenta Artura Toscaniniho se dokončení díla ujal skladatel Franco Alfano. Při premiéře v milánské La Scale 25. dubna 1926 však Toscanini uvedl původní, nedokončenou verzi. Teprve při druhém a dalším provedení byla opera realizována celá, v té podobě, v jaké ji známe dnes.

Režisér Málek se s princeznou Turandot a dalšími hrdiny opery zasazené do exotické Číny setkává čtyři roky poté, co titul s úspěchem inscenoval v plzeňském Divadle J. K. Tyla. „Kolem Turandot se u nás vytvořil mýtus, že je to výpravný titul pro velký soubor a má tedy právo být uváděný pouze na velkých jevištích. Když jsme jej připravovali v Plzni, setkal jsem se s názory, že jsme se asi museli zbláznit. Po premiéře však mnozí pochybovači uznali, že i divadlo tohoto typu má právo takové dílo uvést. V Olomouci nemáme tak velkou scénu, jako má Janáčkovo divadlo či Státní opera, ale zase máme blízko k divákovi. Prostor je intimní a neztrácíme tak kontakt s publikem,“ zdůraznil režisér Málek, který klade důraz na to, aby opulentní výprava nezastínila postavy a jejich osudy. „Jsem typ režiséra, který hledá především drama, hledá příběh. Rád na jevišti vyprávím hluboké lidské příběhy, kterými chci diváka oslovit,“ doplnil Málek.

O tom, jak je Turandot náročná po technické stránce, ví své autor hudebního nastudování a dirigent Petr Šumník. „Opery Giacoma Pucciniho patří k tomu hudebně nejnáročnějšímu z celé světové operní tvorby. Puccini klade na sólisty i orchestr velké nároky. Jen operní sbor přichází třeba v Tosce nebo Madama Butterfly trochu zkrátka. Naproti tomu Turandot lze bez nadsázky označit jako sborovou operu. Velké sólové ansámbly, dlouhé a náročné sborové pasáže, dětský sbor, bohatě obsazený orchestr a žesťový sextet za scénou – dirigent má nelehký úkol dát celou tuto masu lidí i zvuku do souladu. To by bylo nemyslitelné bez kvalitní přípravy jednotlivých složek zvlášť. Vzhledem k obrovskému provozovacímu aparátu se Turandot vyskytuje na repertoáru operních scén přece jen méně často, než jak by si tento titul zasloužil. Mít možnost studovat a dirigovat poslední Pucciniho operu považuji za šťastnou shodu okolností, za odměnu,“ uvedl Šumník. Nelehký úkol čekal také sbormistryni Lubomíru Hellovou. „Každý, kdo zná tuto operu, mi potvrdí, že má sbor v Turandot opravdu náročné zpívání. Proto jsme přípravu začali dříve než obvykle, a to podstatně. Navíc je to po čase také opera, která vzhledem k menšímu počtu zpěváků našeho operního sboru vyžaduje účast externích sborových zpěváků. Dopolední zkoušky jsme tedy měli se sborem opery, podvečerní pak s externisty. Byl to úkol obtížný, ale krásný,“ popsala Hellová.

Titulní postavu ztvární Magda Málková. „Tento výsostný part beru jako dárek k mým červnovým narozeninám a současně je to pro mě rozloučení s velkými rolemi a se svým pěveckým oborem,“ uvedla Málková, která titulní postavu poprvé zpívala v pražské Státní opeře. Coby Turandot se také představila v roce 2008 na operním festivalu v Salzburgu a před čtyřmi roky ve zmíněné plzeňské inscenaci. „Je to rozhodně nejvypjatější part, jaký jsem kdy zpívala. Především druhé dějství, ve kterém Turandot dává Kalafovi hádanky, je velmi těžké,“ přiblížila Málková, která se bude v titulní roli střídat s hostující Danou Koklesovou.

Postavu Kalafa ztvární Jakub Rousek. „Puccini byl skutečně geniální skladatel a jeho dílo, to je první liga italské opery. Jeho hudba nebyla jednotvárná, obsahovala řadu zvratů a barevných změn. Co se týká partu Kalafa, je pro zpěváky náročný, protože je to part pro vyšší střední polohu hlasu. Mám výhodu v tom, že tato poloha hlasu je pro mě přirozenější. Tuto postavu zpívají běžně sólisté kolem čtyřicítky, já mám to štěstí, že si Kalafa mohu zazpívat už ve dvaatřiceti,“ sdělil Rousek, který také na jevišti zazpívá slavný operní hit, árii Nessun dorma. „Je pravda, že na tuto árii zkrátka publikum čeká. Je to hitovka. Naopak je moc dobře, že zazní až ve třetím jednání a divák, který na ni čeká, zjistí, kolik další krásné hudby toto dílo obsahuje,“ zdůraznil Rousek, který Kalafa alternuje s hostujícím Nikolajem Višnjakovem. V dalších rolích se představí mimo jiných i Ondřej Doležal, Lea Vítková či Jiří Přibyl.

Olomoučtí diváci se mohou těšit na exotickou podívanou, na scéně se objeví Velká čínská zeď, zlatý palác i terakotová armáda „Věřím, že to bude honosná podívaná, pohádkovou atmosféru vytváří jednoduchá, ale efektní scéna a krásné exotické kostýmy,“ popsal Málek. Autorem výpravy je Josef Jelínek.

Pucciniho Turandot se na olomoucké jeviště vrací po padesáti letech, poslední inscenace v režii Emila Františka Vokálka měla premiéru 7. listopadu 1964.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2