Barokní orchestr Musica Florea uvedl na počátku září spolu s českým chlapeckým sborem Boni pueri a tanečními umělci Hartig Ensemble dílo Henryho Purcella Dioklecián. Uměleckého vedoucího orchestru Marka Štryncla zaujala myšlenka inscenovat tuto ve světě řídce uváděnou Purcellovu scénickou hudbu skutečně v divadelním prostředí a zároveň využít potenciál chlapeckého sboru, který v některých případech nahrazuje i sólové sopránové party.
Dioklecián je jedna ze čtyřech tzv. semi oper, které Purcell napsal za svůj krátký život, a všeobecně je považována za neobtížněji inscenovatelnou. Hlavní role příběhu o římském císaři, který nakonec dá přednost životu v ústraní se svou milou před světavládou, totiž patřila v premiéře roku 1690 v londýnském Dorset Garden Theatre činoherci. Režisérka a choreografka Helena Kazárová ji přenesla na tanečníka (Francesco Scarpato v alternaci s Miroslavem Stehlíkem) a tím se podařilo dát dění na jevišti potřebnou divadelní logiku i bez uvedení dramatického textu.
První uvedení díla se konalo 6. září v Městském divadle ve Žďáru nad Sázavou, (pro zajímavost: ve stejném dni bylo dílo koncertně uvedeno v USA Nicholasem McGeganem), ovšem plně scénickou verzi mohli diváci v Čechách vychutnat až o deset dní později, tedy 16. září 2012 v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti. Unikátní projekt orchestru Musica Florea, sboru Boni pueri a tanečníků Hartig Ensemble představil jinou a dosud málo známou tvář barokního hudebního divadla, které osciluje s neobyčejnou lehkostí mezi majestátním žánrem (zde umocněným trumpetami a sbory v hudbě vybrané z 1.- 3. jednání) a humorným nadhledem až komikou (pijácká píseň Bakcha a jeho kumpánů z původního 5. aktu).
Purcellův Dioklecián reprezentuje osobitý a velmi plnokrevný příklad divadelní podívané, která nepůsobí ani cize ani odtažitě, neboť pěvecké a taneční výkony jsou součástí celku. Jeden americký kritik napsal, že „úspěch každého uvedení závisí na schopnosti předat Purcellův svěží smysl pro dobrodružství“. Inscenace Diokleciána je opravdu dobrodružný výlet do neznámých a neprobádaných vod anglického hudebního divadla a dodejme, že je to výlet rovněž i zábavný.
+++
===
I váš text rádi v Blogu čtenářů uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
