Radek Baborák dirigoval i hrál s otevřeným srdcem

Abonentní řadu K2 realizuje Moravská filharmonie i v zajímavých prostorách, které nejsou příliš známé. V pondělí 22. listopadu 2021 se konal koncert v Husově sboru v Olomouci, nápadné dominantě na křižovatce ulic Studentská a Legionářská. Je z roku 1926 a architekt Hubert Aust (žák J. Plečnika) zde zkombinoval prvky Byzance, antiky i funkcionalismu do honosné budovy, která vévodí prostranství. Koncert, který se zde konal, překvapil výbornou akustikou i velkým zájmem publika.

Program byl příjemný pro poslech, účinkovali členové Moravské filharmonie, kteří vytvořili komorní soubory. Dechová harmonie a Komorní orchestr Moravské filharmonie Olomouc jsou tělesa, která si již dávno získala přízeň svého publika přesnou souhrou i niterným výrazem.

Před soubory se postavil světoznámý hornista Radek Baborák. Ten zde působil nejen jako hornista, ale především jako dirigent. Však tuhle roli zastává i v Západočeském symfonickém orchestru v Mariánských lázních. A jak ukázal v Olomouci, diriguje rád a s nadšením.

Jako první zazněla Petite Symphonie pro devět dechových nástrojů Charlese Gounoda. Čtyřdílná skladba francouzského skladatele z 19. století byla příležitostí pro Dechovou harmonii, tedy flétnu, dva hoboje, dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Adagio et Allegretto dalo vyniknout melodické invenci hoboje, zatímco v Andante cantabile, quasi adagio předvedl měkkou melodickou linku flétnista a po něm postupně ostatní nástroje. Scherzo, Allegro moderato zahájily údernými fanfárami lesní rohy, aby ve druhé, pomalejší taneční části opět svítilo flétnové sólo. Finale, Alegretto zahájily opět fanfáry lesních rohů, které následoval dialog flétny s hobojem, aby se poté přidaly i ostatní nástroje v rozvíjení tématu, a postupně tak uzavřely půvabnou skladbu.

Tady dirigent oznámil změnu v pořadí čísel programu – následovalo Capriccio op. 85 „Mondscheinmusik“ pro lesní roh a smyčce německého skladatele Richarda Strausse. Ten, jak známo, pro lesní roh psal hodně, neboť jeho otec Franz Strauss byl vynikajícím hornistou (hrál například těžká sóla ve Wagnerových operách v Bayreuthu, ačkoli tuto hudbu příliš nemiloval). Skladbu Capriccio zakomponoval Richard Strauss do své stejnojmenné opery z roku 1942. Jde o lyrickou skladbu, plnou romantiky a nostalgie, kterou podal sólista sugestivně, krásným kulatým tónem a současně stihl zastat i roli dirigentskou.

Následoval výběr Písní beze slov pro lesní roh a smyčce Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v aranžmá Paula Angerera. Byl sestaven z jednotlivých kusů původně pro klavír. Písně v průběhu více než dvaceti let vytvořily celkem osm knih po šesti písních, které byly ve své době velmi populární. Nyní tedy mělo publikum možnost poslechnout si čtyři vybrané kusy, a to v aranžmá pro lesní roh a smyčce. Op. 30/1 sleduje pevnou melodickou linku lesního rohu, op. 38/2 má taneční charakter, kde přebírají melodii housle a violoncello, op. 53/4 má vyklenutou melodii, které se ujímá lesní roh a poslední op. 85/3 je rychlá skladba s pevnými běhy. Cyklus působil velmi svěže a melodicky. Opět se zde Radek Baborák projevil ve dvou rolích, jako sólový hornista i jako dirigent Komorního orchestru.

Poslední skladbou, která na koncertě zazněla, bylo Divertimento č. 7 D dur KV 205(167a) pro dva lesní rohy, fagot a smyčce Wolfganga Amadea Mozarta. Tehdy sedmnáctiletý skladatel ho napsal před svým odchodem do Vídně pravděpodobně ke jmeninám Marie Anny Elisabeth von Antretter v roce 1773. V té době velmi oblíbená forma divertimenta je v tomto případě závažná svojí kompoziční erudovaností. Už první věta Largo-Allegretto naznačuje, že se nejedná jen o zábavnou kratochvíli. Začíná zádumčivým tématem v lesním rohu a v houslích a pokračuje radostně až do zklidněného da capo. Menuetto – Trio je radostná, taneční věta, Adagio je klidné a pohodové, září z něho nadýchané houslové sólo. Menuetto přináší noblesní hornová sóla a hravou taneční náladu. Poslední, pátá věta, Finale: Presto, zahajuje energický vpád všech nástrojů a pokračuje ve slavnostním lesku až do acceleranda v závěru. Skladba je to opravdu efektní a interpretům Komorního orchestru se podařilo ji podat s náležitým espritem a elegancí.

Koncert v krásném prostředí, který hladil po duši a přinesl povznášející náladu, tak potřebnou do nelehké reality, měl výbornou úroveň a působil veskrze pozitivním dojmem. Vše se povedlo i přes přísná hygienická opatření, s nadějí, že se vše zase obrátí v dobré.

Komorní soubory MFO a světový hornista Radek Baborák
22. listopadu 2021, 19:00 hodin
Husův sbor, Olomouc

Program:
Charles Gounod: Petite Symphonie pro devět dechových nástrojů
Richard Strauss: Capriccio op. 85, Mondscheinmusik pro lesní roh a smyčce
Wolfgang Amadeus Mozart: Divertimento č. 7 D dur KV 205 pro dva lesní rohy, fagot a smyčce
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Písně beze slov pro lesní roh a smyčce (aranž Paul Angerer)

Účinkující:
Radek Baborák – lesní roh a umělecký vedoucí
Dechová harmonie a Komorní orchestr Moravské filharmonie Olomouc