Římské Vánoce v Praze: Collegium Marianum uchvátilo Scarlattiho kantátou

Hudební cesta do barokního Říma

Jako každý rok i letos Collegium Marianum uzavřelo svůj cyklus Barokní podvečery koncertem s vánoční tematikou, velmi patřičně konaném před samým koncem kalendářního roku. Tentokrát se Jana Semerádová inspirovala barokním Římem a sestavila program z hudby období Vánoc či k vánoční tématice odkazující. Zazněly skladby Johanna Christopha Peze, Cristofora Caresany, Arcangella Corelliho či ukázka z první italské verze oratoria Triumf času a pravdy Georga Friedricha Händela. Händel je zkomponoval a uvedl v roce 1707 pod názvem Il Trionfo del Tempo e del Disinganno na text kardinála Benedetta Pamphiliho jako své vůbec první oratorium.

Právě oratorium a kantáta byly hudebními formami, které v Římě v 17. a v první polovině 18. století obzvláště vzkvétaly. Skvělou dramaturgickou volbou se stalo zařazení vánoční kantáty Alessandra Scarlattiho Abramo, il tuo sembiante, která vznikla v podobné době jako dílo Händelovo. Klíčový podíl na zdaru tuzemské premiéry skladby měli sólisté Hana Blažíková, Pavla Radostová, Vojtěch Pelka, Marek Žihla a Tomáš Šelc. Nebylo přitom téměř patrné, že sopranistka Pavla Radostová a tenorista Marek Žihla vlastně zaskakují za Terezu Zimkovou, respektive Ondřeje Holuba, kteří nemohli vystoupit z důvodu nemoci.

Přes Alpy do Říma nejprve zavedla posluchače v chladném sále bývalého kostela ukázka z tvorby Johanna Christopha Peze, původem z Mnichova, který studoval u Arcangela Corelliho. Půvabné úvodní Adagio Concerta Pastorale s dvojicí zobcových fléten navodilo vánoční atmosféru, v Passacaglii s francouzským nádechem upoutala mocným podmanivým zvukem a energickým frázováním houslistka Lenka Torgersen. Pěvečtí sólisté se poprvé představili v atraktivní písni Alle selve, alle valli, alle grotte („V lesích a údolích, v jeskyních…“) z Caresanovy vánoční kantáty La Tarantella, která ve své radostnosti vyzněla spíše umírněně než tanečně bujaře. Jako by určitou vyrovnanost a jednotné výrazové uchopení pěvci teprve hledali.

Corelliho Concerto grosso g moll č. 8, op. 6 využilo v podání Jany Semerádové, Lenky Torgersen a jejich kolegyň a kolegů zvukové možnosti – spojení i alternace houslí a travers zaznělo s bohatou agogikou, jakož i plným využitím kontrastního potenciálu jednotlivých částí. Zatímco Corelliho skladba je pro období Vánoc určená, v úryvku z Händelova oratoria alegorické postavy Času a Pravdy zpívají o narození, plynoucím času a lidském údělu. Tenorista Marek Žihla podal svůj sólový part velmi cantabilně, s uhlazenou vokální linií, kontratenorista Vojtěch Pelka navíc s dobře zvládnutým zdobením.

Scarlattiho kantáta jako vrchol programu

Vrcholem programu se stala Scarlattiho kantáta, která byla, snad poněkud uměle, rozdělena na dvě části přestávkou. Obsahem libreta básníka Silvia Stampiglii je rozjímání pětice postav, jimiž jsou starozákonní proroci Daniel, Ezechiel, Izajáš a Jeremiáš, respektive patriarcha Abrahám, nad narozením Krista. Přestože kantáta nemá děj v pravém smyslu, hudební ztvárnění přináší nevšední poutavost a spád, které ještě podpořili skvělým přednesem recitativů sólisté. Poměrně rozsáhlá skladba tak nikdy nepůsobila jen jako propojený sled kontrastních árií da capo.

Bravurním výkonem zazářila sopranistka Pavla Radostová, která se s velkým, až divadelním nasazením, avšak přitom s nadhledem, vypořádala s nároky svého partu, včetně přidaných výšek a melodického zdobení. Obdobně imponující byl basista Tomáš Šelc v partu Abraháma, který své vokální umění rovněž rozdával plnými hrstmi (jako Pavla Radostová je i on sólistou souboru Collegium 1704 a protagonistou úspěšné pražské inscenace Rameauovy Platée). Využil přitom plně dynamické možnosti svého měkkého, tvárného, avšak znělého hlasu. Bez zaváhání zvládal mimo jiné prudké melodické skoky árie Qual nocchiero agitato dall‘ onde („Když námořník zmítaný vlnami…“), hudebně ztvárňující vlnobití na moři.

Pěkný výkon podal i Marek Žihla, byť v rychlejším pohybu v árii Bella gloria avrà il Giordano („Jordán se bude pyšnit…“) nebyl úplně kontrolovaně přesný. Hana Blažíková dojala árií Pargoletto in rozze fasce stà ristretto il mio Signore („Můj pán je jako miminko v hrubých plenách zabalený“). Pozadu v přesvědčivosti výrazu nezůstal ani kontratenorista Pelka (Lagrime amare / „Hořké slzy“).

Tradiční konec se společným zpěvem

K vánočním koncertům Collegia Mariana patří tradičně i výzva ke společnému zpívání. A v tomto případě to není nikdy výzva planá. Tentokrát si publikum spolu s interprety mohlo zapět píseň Vánoční noc („Chtíc, aby spal“) z Michnovy České mariánské muziky a Děťátko rozkošné nám se narodilo z kancionálu Bedřicha Bridela Jesličky, staré nové písničky.

Konec roku je pro cyklus Barokní podvečery i koncem koncertní sezóny. Zároveň se však otvírá výhled do sezóny nové, která začne 7. dubna 2025 večerem s hudbou J. S. Bacha, J. P. Kirnbergera a J. F. Fasche. Jako sólistka se zde opět představí Hana Blažíková.

Hodnocení autora recenze: 80%

Collegium Marianum: Barokní podvečery
30. prosince 2024, 19:00 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy, Praha

Program
Johann Christoph Pez: Concerto Pastorale (Adagio, Passacaglia)
Cristoforo Caresana: Alle selve, alle valli, alle grotte (La Tarantella à 5 Per la Nascità di Verbo)
Arcangelo Corelli : Concerto grosso g moll „Fatto per la Notte di Natale“, op. 6, č. 8
Georg Friedrich Händel: Árie z oratoria Il Trionfo del tempo e del disinganno
Nasce l‘uomo, ma nasce bambino
 L‘uomo sempre se stesso distrugge
Alessandro Scarlatti: Abramo, il tuo sembiante

Obsazení
Hana Blažíková – soprán
Pavla Radostová – soprán
Vojtěch Pelka – kontratenor
Marek Žihla – tenor
Tomáš Šelc – bas

Collegium Marianum
Jana Semerádová – umělecká vedoucí, flauto traverso, flauto dolce
Lenka Torgersen – koncertní mistryně
Magdalena Malá – barokní housle
Andreas Torgersen – barokní viola
Hana Fleková – barokní violoncello
Anna Špelinová – flauto traverso, flauto dolce
Jan Krejča – teorba
Luděk Braný – kontrabas
Filip Hrubý – cembalo