Od zázračného dítěte k hollywoodskému skladateli, taková byla cesta Ericha Wolfganga Korngolda, autora, kterého Evropa – a my s ní – postupně objevujeme až v poslední době. Do legendárních filmových studií se dostal v roce 1934 a sklidil tam fantastické úspěchy. Navíc mu zakázka na hudbu k filmu Dobrodružství Robina Hooda, za niž se dočkal Oscara, s největší pravděpodobností zachránila život. Do USA odcestoval s rodinou nedlouho předtím, než Hitler anektoval Rakousko a než tamní Židé začali čelit perzekuci… Korngold se stal v Americe průkopníkem a posléze klasikem filmové hudby, coby inspirativního tvůrce ho zmiňuje dokonce John Williams.
Burleska pro klavír a orchestr d moll Richarda Strausse spadá do autorových mladých let. Nepřekvapuje proto, že její poslech může upomínat na přední tvůrce hudebního romantismu, ale probleskuje v ní i rodící se umění budoucího mistra instrumentace. Jednovětou skladbu s pěknými valčíkovými epizodami napsal jedenadvacetiletý mladík pro pianistu Hanse von Bülow, který však skladbu příkře odmítl jako příliš nekonvenční a nehratelnou.
Korngold komponoval už jako zázračné dítě. Poslední filmovou partituru složil těsně před padesátkou, pak se vrátil výhradě ke koncertní hudbě. Symfonii napsal jedinou. Pracoval na ní od roku 1947 pět let. Poprvé zazněla v podání Vídeňských symfoniků v roce 1954, znovu pak až v Mnichově roku 1972.
