Rozhovor s choreografkou a historičkou Helenou Kazárovou nejen o barokním tanci a divadle

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
Choreografka, taneční historička a badatelka prof. Helena Kazárová, Ph.D. má za sebou rušné umělecké léto, během něhož představila několik zajímavých projektů. Následující rozhovor je jakýmsi ohlédnutím za uplynulou prací a současně přiblížením specifik, které vyplývají z tvorby historicky poučených jevištních inscenací, jimž se profesorka Kazárová již řadu let věnuje.
MHF Český Krumlov 2019 – Venuše a živly (foto: Libor Sváček)

Na začátku července proběhla premiéra melodramu Kirké s hudbou Václava Praupnera. Jak jste se k samotnému titulu dostala a co vás lákalo k jeho zpracování?

Na toto dílo mne nejprve upozornila odborná studie Aleny Jakubcové v časopise Hudební věda (č. 3-4, 2001, roč. 38, s. 343), sbírala jsem tehdy podklady pro svou dizertační práci a zajímalo mne vše, co souviselo s jevištním tancem. A v této studii je poukázáno na neobyčejně podrobné prameny melodramu s baletem, kde je přímo v partituře i libretu popisována jevištní akce! S doktorkou Jakubcovou z Kabinetu pro studium českého divadla DÚ jsem se pak osobně seznámila, ukázala mi ještě další zajímavé materiály k dobovému hereckému ztvárňování silných afektů skrze gesta. V té době jsem se zúčastňovala každoročních konferencí „Svět barokního divadla“, experimentálních představení v českokrumlovském zámeckém divadle a velmi jsem chtěla toto dílo v tom autentickém divadelním prostoru uvést, neboť by to odpovědělo na řadu otázek, při konferencích kladených. Bohužel se mi to nepodařilo tehdy prosadit, byť dr. Jakubcová v roce 2008 znovu upozornila přítomné odborníky na jedinečnost tohoto díla.

Konečně v roce 2016 mě doktorka Věra Šustíková z Českého muzea hudby požádala, abych se ujala choreografie Praupnerovy Kirké v rámci Mezinárodního festivalu melodramatu, který každoročně pořádá Fibichova společnost. Byť nešlo o historicky poučenou inscenaci, a navíc s minimalistickým rozpočtem, přivítala jsem to, neboť mi to umožnilo dílo začít poznávat „zevnitř“.

Václav Praupner: Kirké – Dita Hořínková (foto Michael Tomeš)

Byla práce na melodramu jako divadelním žánru v něčem odlišná od vašich předchozích zkušeností?

Každé dílo představuje na začátku inscenačního procesu hlavolam. Je v něm obsaženo určité tajemství, hádanka. Libreto, dochované inscenační poznámky, partitura, memoárová literatura, dobové ohlasy v tisku, odborné studie, ikonografie – to jsou klíče, kterými se snažím dílo a jeho styl „odemknout“. Divadlo je ovšem týmová práce a bez „nápovědy“ kolegů hudebníků, kteří hudbu nahrají a tím zpřítomní, bez výtvarníka kostýmů, který mi pomůže vizualizovat postavy, bez architekta scény, který mi pomůže konkretizovat herní prostor, a konečně bez interpretů samých, kteří do nápadů vloží tep života, se neobejdu. Nacházíme pak řešení společně, a to je velmi vzrušující část zkušebního procesu.

V melodramu musí mluvené slovo a hudba vytvořit výrazovou a obsahovou jednotu výpovědi, přičemž jedno se nepodřizuje druhému. Je to neobvyklé a vzrušující, ale zároveň náročné, jak pro herce, tak i pro orchestr, ale i pro diváka, neboť jsou zapojeny obě hemisféry jeho mozku daleko více než v ostatních žánrech. Z těchto důvodů se melodram stal populární právě v době osvícenectví a je to výzva i pro současné publikum.

Václav Praupner: Kirké – Dita Hořínková a Hartig Ensemble (foto Michael Tomeš)

Výrazovými prostředky jsou historicky poučené rekonstrukce jistě výzvou i pro interprety. Je spolupráce občas obtížná?

Myslím, že je důležité se navzájem pochopit. V případě historicky poučených inscenací oper vybírá zpěváky většinou dirigent a často obsadí do rolí zpěváky, kteří nikdy v opeře nezpívali, mají minimální jevištní zkušenost. To je pak opravdu obtížná situace jak pro ně, tak i pro mne, jelikož skloubit náročný pěvecký part s pohybem a výrazem, to je výzva. Ale pokud se vůči ní otevřou, přidají snahu, soustředění, a hlavně pochopí základní princip, který jim dává tvůrčí svobodu, mohou také uspět. Vzpomínám kupříkladu na Marii Fajtovou, se kterou jsem studovala roli Přemysla v roce 2004 (Praga nascente da Libussa e Primislao, hudební nastudování Robert Hugo). Tehdy s operním zpěvem začínala… Na druhé straně se setkávám s interprety, kteří mohou mít i delší divadelní praxi, ale vůči spojení zpěvu s gesty a specifickému pohybu těla s tím spojeným mají předsudky. Než se setkali se mnou, zažili třeba jiný přístup ke gestice, a ten jim nesedl. To byl např. případ Kateřiny Kněžíkové. Na počátku naší spolupráce na Scarlattiho Dove è amore, è gelosia (2011, hudební nastudování Vojtěch Spurný) byla z předchozí zkušenosti (jednalo se o operu Armida v ND Praha) úplně zablokovaná. Nakonec se podařilo „prolomit ledy“ a ona mohla naplno rozehrát svůj komediální talent i s pomocí svých gest.

Ovládnout celou šíři barokní gestiky tak, aby byla přirozená a uvěřitelná nicméně asi není zcela snadné…

I dnes se lze stále setkat s názorem (a to bohužel i u některých operních recenzentů), že gesto v barokním repertoáru podléhá nějakým přísným pravidlům, že je to dogma, které lze přesně vyčíst z nějakých manuálů. To ovšem je velká mýlka. Existují určité estetické principy a návody, kterými se můžeme inspirovat, ale vždy to je otázka tvorby, je to výraz okamžitého pocitu, nelze to předepsat a provádět mechanicky, a to platilo i v 17. a 18. století. Jak napsal Noverre v roce 1760: „Gesta jsou výtvorem duše a tlumočníky jejích prožitků.“ Samozřejmě existují zpěváci, kteří k pohybu mají větší vlohy, nemají problémy s koordinací, a jsou tvůrčí – jejich gesta pak působí velmi přirozeně, to je pak snadná a radostná spolupráce. Podotýkám, že vždy musí jít o spolupráci, já něco navrhnu, ukážu principy a možnosti a interpret si vybere, co mu sedí, anebo v tom duchu vytvoří vlastní gesto – to je můj cíl.

Václav Praupner: Kirké – Dita Hořínková (foto Michael Tomeš)

V případě Kirké jste se setkala s činoherní herečkou Ditou Hořínkovou. Byla práce s ní v něčem odlišná?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na