Letos ministerstvo kultury nemůže počítat se zdroji z Národního plánu obnovy, který skončil loni. Díky němu v roce 2025 resort hospodařil s dosud rekordní částkou 21,52 miliardy korun. Vládou Andreje Babiše (ANO) schválený návrh pro letošní rok je tedy u ministerstva kultury oproti loňsku nižší asi o 3,9 miliardy korun.
U příspěvkových organizací resortu vedeného Otou Klempířem (Motoristé) činí propad proti poslednímu návrhu vlády Petra Fialy (ODS) půl miliardy korun. Největšími příspěvkovými organizacemi jsou Národní divadlo, Národní památkový ústav nebo Národní galerie. Prostředky v programu péče o národní kulturní dědictví poklesly o 300 milionů korun, peníze na materiální a technické zajištění asi o 240 milionů korun.
Na živou kulturu a kulturní služby má letos resort dát 1,15 miliardy korun. Fialova vláda počítala s 1,45 miliardy. Asi o 210 milionů korun mají proti návrhu ze září klesnout prostředky na záchranu a obnovu kulturních památek. Nově tato položka obsahuje částku asi 896 milionů korun pro rok 2026. O 100 milionů korun méně má jít na rozvoj regionálních zařízení, prostředky v této položce klesly na polovinu.
Snížit se má oproti návrhu ze září částka na chod samotného ministerstva, a to o osm milionů korun. Vzrostla naopak položka na platy zaměstnanců, a to ze zářijových asi 180 milionů korun na únorových 185 milionů. Neměnily se transfery církvím dané zákonem o církevních restitucích.
Babišova vláda v programovém prohlášení přislíbila zvýšení platů pracovníků v kultuře, kteří dlouhodobě patří k nejhůře odměňovaným profesím ve veřejném sektoru. U památek program zmiňoval posílení veřejné podpory, nezbytné pro ochranu kulturního dědictví. Podle prohlášení má vzniknout víceletý finanční plán, z něhož chce vláda platit ochranu a obnovu památek, výstavbu nových kulturních zařízení a rozšiřování i zkvalitňování stávajících příspěvkových organizací.
