Více než jako o resortním šéfovi bylo o českém ministru kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL) letos slyšet v souvislosti s pražskou návštěvou dalajlámy a státními vyznamenáními. To, že jeho příbuzný Jiří Brady medaili od prezidenta nedostal, dával Herman do souvislosti právě s přijetím nejvyššího duchovního vůdce Tibetu ve svém úřadě. Sklidil za to kritiku nejvyšších představitelů státu, jisté politické body ale také sbíral. Postavili se za něj téměř všichni šéfové jeho příspěvkových organizací. Jejich zaměstnancům na příští rok vyjednal zvýšení platů, rozpočet resortu bude v roce 2017 zatím nejvyšší.
Bude činit 12,6 miliardy korun včetně 200 milionů na zvýšení platů. To je o 870 milionů korun více než letos. Průměrný plat pracovníků v kultuře se může zvýšit z loňských 23.619 korun a letošních 26.079 na 28.329 korun. Vláda slíbila zaměstnancům veřejné sféry pětiprocentní růst, pracovníci v kultuře by měli mít platy vyšší o deset procent. Dlouhodobě byly hodně pod celostátním průměrem. Ve třetím čtvrtletí letošního roku byla průměrná mzda 27.220 korun.
Vládě nezbývá příliš času na splnění závazků, volby budou na podzim příštího roku. V kultuře k těm hlavním patřilo přijetí nového památkového zákona. Vláda schválila jeho návrh již loni, nyní se jím zabývají poslanecké výbory. „Čas na jeho projednání se krátí, nicméně jeho schválení rozhodně není nereálné. Již od roku 1990 odborná veřejnost volá po nové úpravě památkové péče. Je to poprvé, kdy se nový památkový zákon v rámci legislativního procesu dostal až do této fáze,“ řekl ministr Herman.
Připomněl, že jde o velmi komplikovanou normu, která zasahuje do mnoha oblastí. „Stavební řád a územní plánování, ochrana krajiny, problematika EU v rámci volného pohybu osob a služeb pro regulovaná povolání a podobně. Udělám všechno pro to, aby tato norma byla schválena,“ řekl. S účinností zákona se počítá od roku 2018.
Pravděpodobně ale úřad nestihne předložit další slibovaný zákon, který by měl umožnit přeměnu příspěvkových organizací do podoby, která by pomohla zlepšit jejich fungování a vícezdrojové financování. Návrh zákona ministerstvu nabídla Asociace profesionálních divadel, svůj návrh zákona připravili senátoři. Záměrem je odpolitizovat velké kulturní instituce. Příspěvkových organizací má dnes ministerstvo kultury devětadvacet a jde na ně polovina výdajů resortu, po odečtení výdajů na církve to jsou dvě třetiny.
Úspěšný byl letos ministr Herman s novelou zákona o audiovizi, která zajistila zdroj příjmů pro Státní fond kinematografie, zpřesnila podporu výroby českých filmů i podmínky pro filmové pobídky. Na jejich základě se do Česka vracejí zahraniční štáby. Na pobídky stát loni i letos dal po 800 milionech korun.
Podle mluvčí úřadu Simony Cigánkové ministerstvo úspěšně čerpalo evropské dotace, dokončeny byly opravy Lednicko-valtického areálu, barokního Kuksu, Kláštera v Teplé a hřebčína v Kladrubech. Na příští léta do roku 2020 je připraveno šest projektů rekonstrukce památek v objemu asi 620 milionů korun.
K plánům resortu i vlády patřilo přibližování k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu. „Výdaje kapitoly zaznamenaly od schváleného rozpočtu roku 2013 po návrh rozpočtu pro rok 2017 nárůst o 41,46 procenta. Rostoucí je i procentuální podíl na státním rozpočtu, který se zvýšil z 0,76 procenta v roce 2013 na 0,96 procenta pro rok 2017, včetně výdajů dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,“ uvedla mluvčí ministerstva Cigánková.
Snahu přiblížit se jednomu procentu, tedy evropskému standardu, má současná vláda v programovém prohlášení a je zakotvena i v koaliční smlouvě. Že jde o jedno procento bez výdajů na církve a že by ho chtěl dosáhnout právě v roce 2017, kdy Sobotkově vládě bude končit mandát, zmínil současný ministr kultury Herman již v době svého nástupu do čela úřadu. „Jde o rozpočet ministerstva bez výdajů na církve, s nimi by to přibližně bylo 1,3 procenta státního rozpočtu,“ řekl ministr v červenci 2014.
