S jevištěm se už rozloučil, teď se ale přece jen vrátil. Petr Zuska hledal vlastní srdce

Dva roky po ukončení aktivní kariéry tanečníka se dnes na pražskou scénu pro jediný večer vrátil umělecký šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. Pro vznik autorské choreografie, uvedené v pražském Paláci Akropolis, se spojil s newyorskou jazzovou zpěvačkou, skladatelkou a tanečnicí,  Jen Shyu. Hlavním tématem inscenace je, jak Zuska po představení řekl, hledání vlastního srdce.

Zuska, jedna z nejvýraznějších postav tuzemského současného tance, v inscenaci nejen tančí, ale i recituje, zpívá a hraje na kytaru. Celou inscenací provází báseň Jana Skácela Pravidlo pánských jezdců ze sbírky Kdo pije potmě víno.

Zuska přichází na scénu jako unavený stařec, recituje úvod básně, postupně odkládá oblečení, a s ním jakoby i léta. Stává se nakonec malým dítětem a jakoby uspáván zpěvem a hudbou své partnerky se na scéně choulí do její ženské, možná mateřské náruče. Čas se poté zase obrací a spěje správným směrem, protagonista se opět stává starším a v jedné z posledních scén společně symbolicky oba protagonisté nesou rakev, představovanou jedním z exotických strunných nástrojů.

„Měl jsem jedno, dvě témata, Jen mě požádala, abych jí přeložil Skácelovu báseň, kterou mám hrozně rád. Ta báseň je o hledání svého srdce. On sám řekl, že to je o tom, o čem je celá poezie,“ řekl po představení Zuska. „Tím, že hledáme svoje srdce, hledáme i srdce těch druhých. Myslím, že o hledání srdce je celý náš život. O to jsme to opřeli a přidali jsme ještě druhou dějovou linku,“ dodal.

Skácelova báseň vypráví o tom, že „nejdříve to chce přehoditi přes překážku srdce“. Jezdci, kteří tak učiní a zvítězí, se pak vracejí na místo, kde srdce hodili napřed, ale nemusejí ho už najít.

Dnešní vystoupení bylo druhým pokračováním projektu Prague-New York Effects, který vznikl z iniciativy Českého centra New York. Cílem je setkání dvou umělců z odlišného kulturního kontextu, sociálních tříd i odlišných etnik. Důležitým aspektem je neopakovatelnost události. V případě Zusky a Shyu se v USA odehrálo jen po jednom představení v New Yorku a Washingtonu a dnešní česká premiéra byla zároveň derniérou. Celá příprava podle Zusky zabrala asi devět dní, z toho většinou po skypu, tedy prostřednictvím videohovorů po internetu.

Petr Zuska je od roku 2002 uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Na scéně jako tanečníka jej diváci mohli spatřit naposledy 14. ledna 2014 v baletu Anna Karenina. Jen Shyu, dcera asijských imigrantů, je newyorská experimentální jazzová vokalistka, skladatelka a multiinstrumentalistka. Do Prahy si přivezla a dnes představila exotické strunné nástroje jako čínskou dvoustrunnou erhu podobnou houslím, korejský kajagum, který se řadí mezi citery, a tchajwanskou loutnu.