S Katarínou Vovkovou nejen o Lady Macbeth

Když zpívala koncem června v Polsku Tosku, dočkala se standing ovation. Řeč je o sopranistce Kataríně Vovkové, která sice pochází ze Slovenska, ale léta žije v Opavě. V tamním Slezském divadle dodnes hostuje, ale zdaleka to není jediná scéna, kde ji můžeme vidět a slyšet. Během své umělecké kariéry působila na bratislavské Nové scéně, v ostravském Národním divadle moravskoslezském, v brněnské Janáčkově opeře nebo v olomouckém Moravském divadle. S velkým úspěchem vystupovala ve Spojených státech, ale daří se jí i v Polsku. Letos nastudovala Lady Macbeth ve Verdiho dramatu, které uvádí Státní opera v Banské Bystrici. Zatímco premiérové představení odzpívala koncem června Louise Hudson, Katarínu Vovkovou čekají hned první představení po prázdninách.
Lady Macbeth – je to role podle vašeho gusta?

Postava Lady Macbeth byla pro mne velkou výzvou a jsem za tuto příležitost pochopitelně velice ráda. Pěvecký part je velmi náročný, zpěvačka musí být nejen na dobré technické úrovni, ale musí to vše i umět zahrát. Je to drama, ta role není vůbec jednoduchá…

Dost jsem zíral, když jste jeden večer zpívala Tosku a na druhý den jste zazářila na generálce Macbetha. Kde berete tu sílu?

Energii jsem zdědila po své mamince, která je i dnes neskutečně vitální.

Na které velké role, které vás v minulém období potkaly, jste pyšná?

Mezi moje nej patří rozhodně Santuzza z Mascagniho opery Sedlák kavalír, kterou jsem zpívala letos v březnu v divadle Manoel na Maltě v rámci Malta International Music Festival, ale i Tosca z Pucciniho stejnojmenné opery. Z dalších postav, které mám ráda, můžu jmenovat ještě Leonoru z Trubadúra, Abigail v Nabuccovi nebo Violettu.

Jste na volné noze, nejen proto by mne zajímalo, kde jste v poslední době hostovala?

Byla to nejen již zmíněná Malta, ale třeba i Opera Śląska v polské Bytomi, kde jsem přijala hostování v Tosce. V tuzemsku vystupuji ve Slezském divadle v Opavě, kde zpívám jak Violettu a Abigail, ale také Kněžnu v Dvořákově opeře Čert a Káča. Ostatně postavu Abigail zpívám také ve Státní opeře v Banské Bystrici, kde jsem letos nastudovala již zmíněnou Lady Macbeth.

Vím, že jste před časem zpívala i v Americe. Při jaké příležitosti to bylo?

Ve Spojených státech jsem vystupovala zatím jednou, a to v roce 2011 na koncertě v Marcus Center for the Performing Arts v Milwaukee, což byl projekt, který organizovala jedna tamní agentura.

Jak na vás reagovalo americké publikum? A vzešly nějaké další nabídky?

Publikum bylo skvělé a já tehdy zažila standing ovation. Na základě tohoto úspěchu jsem natočila v americké produkci CD Casta Diva.

Ale zpět k Macbethovi. Jak se vám pracuje v Banské Bystrici,  v týmu, kde vás režijně vedl Peter Gábor?

Musím přiznat, že se v Banské Bystrici cítím velmi dobře. Je tady dobrá kolegiální a tvůrčí atmosféra, dobří zpěváci. Nejinak tomu bylo i v průběhu zkoušek Macbetha, kdy jsem poznala další dobré kolegy, ale navíc jsem měla štěstí i na vynikajícího režiséra, již zmíněného Petra Gábora. Spolupráce s ním byla skvělá, výsostně inspirativní, hodně mi po herecké stránce pomohl.

Myslíte si, že operní diva by bezpodmínečně měla být také dobrá herečka?

Stoprocentně!

Jste na volné noze, vyhovuje vám to?

Být zpěvákem na volné noze je dnes velice těžké, ale takto mně to vyhovuje. Můžu si vybrat role, které mi sedí, a nemusím být někde vázaná.

Vím, že jste se věnovala také pedagogické práci…

Tomu jsem se věnovala dvanáct let. Učila jsem na Církevní konzervatoři v Opavě sólový zpěv.Co máte v plánu v létě? Budete relaxovat, anebo vás čeká nějaké vystoupení či účast v nějakém projektu?

Na léto se velice těším, protože se budu starat o našeho tříměsíčního chlapečka Thomase, kterého jsme s manželem adoptovali. A tak se už nějakou dobu připravuji na roli maminky.

Často se vracíte na Slovensko, kde máte kořeny. Maminka prý byla herečka, nebo se pletu?

Na Slovensko jezdím samozřejmě moc ráda. Tam jsem se narodila, ale hlavně se vracím k mým milovaným rodičům na Kysuce, kde si jednak báječně odpočinu, jednak načerpám energii. Ano, moje skvělá maminka byla herečka, působila v Městském divadle v Žilině i ve zvolenském Divadle Jozefa Gregora Tajovského. Dneska je sice v penzi, ale stále ji divadlo baví, a tak vede v Kysuckém Novém Městě ochotnický soubor.

Vzpomenete si, kdy prvně jste zatoužila stát se operní divou?

Zpívala jsem odmalička. Hlasové dispozice jsem prý zdědila po otci, ale kdy přesně jsem zatoužila stát se operní zpěvačkou, to si opravdu nepamatuji. Ono se to vyvíjelo tak nějak samo. Nejdřív to byla žilinská konzervatoř, pak soukromé lekce u profesorky Vlasty Hudecové z bratislavské Vysoké školy múzických umění. V roce 2000 jsem nastoupila do angažmá ve Slezském divadle v Opavě, kde jsem nastudovala docela slušnou řádku operních rolí, které jsem pak zúročila i v jiných divadlech doma i v zahraničí.

Kdo vás ve vaší pěvecké kariéře nejvíce posunul?

Určitě to byla moje již zmíněná profesorka zpěvu Vlasta Hudecová, která je významnou slovenskou pedagožkou, známou i za hranicemi Slovenska. Právě paní profesorce vděčím za hodně. Myslím, že mě hodně ovlivnila jak po stránce profesní či pěvecké, tak i po té lidské. 

Existuje opera či operní postava, se kterou byste se ráda potkala?

Mým snem je nastudovat a zazpívat si Turandot, ale snad mám na tuhle roli ještě čas, snad mi neuteče…

Váš manžel Alexander Vovk je také operní pěvec. Nežárlí na vaše úspěchy?

Saša mě naopak velice podporuje. A protože neřídím auto, tak mě pokaždé převeze kamkoli, i když je časově také velice zaneprázdněný. Je v angažmá ve Slezském divadle v Opavě a kromě toho je také vedoucím katedry operního zpěvu na Fakultě umění Ostravské univerzity.

Děkuji za rozhovor.

Vizitka
Katarína Vovková studovala obor sólový zpěv nejprve na Konzervatoři Žilina, posléze absolvovala soukromé studium u prof. Vlasty Hudecové z Vysoké školy múzických umění v Bratislavě a zúčastnila se studijního pobytu na mistrovském kurzu u Carla Bergonziho v italské Sieně. Působila jako sólistka na Nové scéně v Bratislavě, tamtéž v uměleckém souboru SLUK, ve Slezském divadle Opava, Moravskoslezském národním divadle v Ostravě, brněnské Janáčkově opeře a Moravském divadle Olomouc, rovněž spolupracovala s bratislavským Violinorchestrem. Na Církevní konzervatoři Opava vyučuje sólový zpěv.

Foto Robert Rohál a archiv Kataríny Vovkové