„Smlouva o projektu je takový závazek, že už není cesty zpět,“ prohlásil primátor Petr Vokřál, který již dříve deklaroval, že by si město dokonce vzalo úvěr, kdyby snad peníze od státu nebyly. Brno je připraveno dát 550 milionů korun, Jihomoravský kraj 100 milionů korun. Ministerstvem kultury je k tomu už přes rok přislíbeno 600 milionů korun a Ilja Šmíd dnes zopakoval, že současná vláda je připravena celou částku postupně uvolňovat. „Po roce 1945 jsme toho pro živé umění mnoho nepostavili. Brnu k sálu gratuluji, je to velký příklad pro další města, i pro Prahu,“ dodal.
Z výběrového řízení vyšly vítězně tři subjekty. Tým, který bude dodavatelem projektové dokumentace, reprezentují jako generální projektant polský architekt a urbanista Tomasz Konior, jako hlavní akustik Yasuhisa Toyota, ředitel americké pobočky firmy Nagata Acoustics, podepsaný pod pěti desítkami nejlepších sálů po světě, a jako projektant stavební části architekt Petr Hrůša.
Tomasz Konior je přesvědčen, že koncertním sálem se v Brně otevře nová éra městského prostoru a nová etapa kulturního a hudebního života. Toyota, který s ním v posledních letech společně projektoval mimo jiné vysoce oceňované koncertní síně v Katovicích, Paříži a Hamburku, je názoru, že i architekti musí pracovat s parametry, které jsou nejdůležitější pro akustika – s tvarem a materiálem. A je přesvědčen, že se shodnou. „Zkušenosti, které jsme získali, bychom chtěli vtělit do sálu pro Brno,“ zdůraznil. Přesně to si ostatně od tohoto týmu slibují zadavatelé. Vidí v něm nejvyšší možnou odbornou kvalitu, která je momentálně na trhu k dispozici. Počítají se špičkovým výsledkem na světové úrovni, bez kompromisů. Než formulovali velmi podrobné zadání výběrového řízení, objeli zástupci města a filharmonie řadu evropských sálů, aby předem eliminovali případná opomenutí a chyby.
Letos mají být dokončeny podzemní garáže, příští rok by se mohl nad nimi začít stavět sál. V Brně se o něm hovoří už hodně dlouho, zejména po roce 1990. „Když jsme před třemi roky řekli, že sál chceme postavit, mnozí asi nevěřili,“ připustil dnes primátor.
„Brno takový prostor nezbytně potřebuje, filharmonie pracuje a hraje v provizorních podmínkách už od svého vzniku, tedy víc než půlstoletí,“ připomněla její ředitelka Marie Kučerová. Ve městě, které se právem pyšní silnou janáčkovskou tradicí, není podle ní například kde hrát velká Janáčkova koncertní díla, není tu sál s varhanami. Nehledě na to, že filharmonici zkoušejí ve stísněných prostorách Besedního domu a koncertují pak jinde, v úplně jiných akustických podmínkách – v divadle nebo na stadionu. Historický sál Besedního domu by ovšem zůstal pro koncerty i nadále – pro komorní programy je velmi vhodný.
Moderní brněnský sál, o němž se zatím pracovně hovoří jako o budoucím Janáčkově kulturním centru, byť jeho název není dosud stanoven, má stát v sousedství Besedního domu, v samém centru města. Yasuhisa Toyota řekl Opeře Plus, že parcela – místo a daný prostor – nejsou z pohledu projektantů zatíženy žádným problémem či komplikací. „V opačném případě bychom se do výběrového řízení nepřihlásili,“ upozornil. A na otázku, jak ve svých projektech řeší rozdílné akustické potřeby a vjemy na pódiu a v auditoriu, odpověděl, že když je spokojen hudebník, je spokojen i posluchač.
