Semjon Byčkov prodloužil smlouvu u České filharmonie o dalších pět let

„Pro Českou filharmonii znamená prodloužení smlouvy se Semjonem Byčkovem prosperitu, stabilitu a růst. Už uplynulé čtyři sezony byly ve znamení uměleckého růstu a růstu prestiže, a proto jsme rádi, že díky podpoře Ministerstva kultury může tento vývoj pokračovat i v následujícím období,“ uvedl David Mareček, podle kterého lze považovat za obrovský úspěch dosavadní Byčkovovy éry mimo jiné vydání kompletního cyklu symfonických děl Petra Iljiče Čajkovského a zahájení nahrávání symfonií Gustava Mahlera stejně jako opakovaná hostování v prestižních světových sálech včetně plánovaných třídenních rezidencí v newyorské Carnegie Hall či tokijské Suntory Hall, které se v tomto rozsahu uskuteční historicky poprvé. David Mareček zároveň připomněl, že Semjon Byčkov se před přijetím postu u České filharmonie chtěl věnovat už jen hostování u nejlepších orchestrů světa, jako jsou Berlínští nebo Vídeňští filharmonikové či Newyorská filharmonie, ale hráči orchestru ho přesvědčili, aby se po smrti Jiřího Bělohlávka stal jejich šéfdirigentem.

„Česká filharmonie se od chvíle, kdy jsem s ní začal pracovat, stala středobodem mého života. Proto jsem šťastný, že jím zůstane i v příštích letech. Na počátku mého působení jsme měli mnoho snů, z nichž už se část podařilo splnit. Místo nich ovšem máme sny další, které se pokusíme realizovat v nastávajícím období,“ řekl po podpisu smlouvy, kterému byl přítomen i ministr kultury Martin Baxa, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. „Česká filharmonie je legendou už déle než jedno století a legenda musí zůstat legendou. K dosažení uvedeného cíle ovšem vede jediná cesta. Orchestr musí i nadále růst, musí se stále zdokonalovat, musí reagovat na nové výzvy,“ zdůraznil Byčkov. „Tohle ovšem není pouze moje mise jako současného šéfdirigenta. Je to mise, již sdílím se svými předchůdci a již budou muset naplňovat i ti, kteří přijdou po mně,“ uzavřel Byčkov, jenž také upozornil na hlavní poslání prvního českého orchestru, kterým podle něj zůstává představování co nejpestřejšího repertoáru od baroka až po současnost s těžištěm v klasicko-romantickém období.

V Praze otevřel šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov svou pátou sezonu v čele České filharmonie Alpskou symfonií Richarda Strausse a Houslovým koncertem Ludwiga van Beethovena, v němž se sólového partu chopila Lisa Batiashvili. K Beethovenovi a jeho Páté symfonii se vrátí na přelomu listopadu a prosince na koncertech ke svým sedmdesátinám, na nichž provede i Pátou symfonii Dmitrije Šostakoviče. Vedle těchto narozeninových koncertů Semjon Byčkov připraví ještě pět dalších programů. Ve světové premiéře zazní Pražská symfonie Detleva Glanerta a klavírní koncert Thierryho Escaicha. Z dalších skladeb uvede například Šostakovičovu Jedenáctou symfonii a Šestou a Sedmou symfonii Gustava Mahlera, jehož Pátou symfonii orchestr právě vydává u renomovaného holandského hudebního vydavatelství Pentatone a za jehož Čtvrtou symfonii byl prestižním britským časopisem Gramophone nominován na Orchestr roku 2022.

Semjon Byčkov Českou filharmonii také řídí na všech 25 koncertech v zahraničí. Vrcholem zájezdové sezony je velké říjnové turné po nejslavnějších evropských sálech. Orchestr zavítá do Hamburku, Mnichova, Essenu, Kolína, Lucemburku, Paříže a Bruselu, do něhož se vrací po třinácti letech v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. V rolích sólistů se představí violoncellista Gautier Capuçon a klavírista Víkingur Ólafsson. Na jaře 2023 podnikne Česká filharmonie další cestu do Bratislavy, Štýrského Hradce, Vídně, Budapešti, Lipska a Milána, v jehož Teatro alla Scala orchestr naposledy hrál v roce 1962 pod taktovkou Karla Ančerla. Sezonu České filharmonie tradičně rámují festivaly. Už v srpnu orchestr se svým šéfdirigentem zavítal do skotského Edinburghu, francouzského Saint-Jean-de-Luz a španělského San Sebastiánu a Santanderu, v červenci 2023 se chystá do německého Bad Kissingenu.

Na začátku září oslavil Semjon Byčkov spolu s Českou filharmonií předsednictví České republiky v Radě Evropské unie speciálním Koncertem pro Evropu na plovoucí scéně přímo na hladině Vltavy. Koncert byl živě vysílán a dosáhl rekordní sledovanosti jak v tuzemsku, kde ho přenášela Česká televize na programech ČT 1 a ČT art, tak i v zahraničí prostřednictvím Arte. Jen o několik týdnů později uvedla Česká filharmonie se svým šéfdirigentem na festivalu Dvořákova Praha první společnou operu, Dvořákovu Rusalku, jejíž tři provedení sklidila vysoce pochvalné reakce od publika i hudebních kritiků.