Švédsko-americký dirigent Herbert Blomstedt patří mezi nejvýznamnější osobnosti klasické hudby současnosti. Narodil se 11. července 1927 v americkém Springfieldu, Massachusetts, a hudební vzdělání získal na prestižních školách ve Stockholmu, Basileji a New Yorku. Do výraznějšího mezinárodního povědomí vkročil v roce 1953, kdy získal Kusevického cenu, rok poté se stockholmským orchestrem zažil svůj dirigentský debut, načež zvítězil v dirigentské soutěži v Salcburku. Následně působil jako šéfdirigent Filharmonie Oslo, Švédského a Dánského rozhlasového orchestru a Staatskapelle Dresden. Později se stal hudebním ředitelem Sanfranciského symfonického orchestru, šéfdirigentem Symfonického orchestru NDR a hudebním ředitelem Orchestru lipského Gewandhausu. Mnohé ze zmíněných orchestrů mu také udělily titul „conductor laureate“ a od roku 2019 je čestným členem Vídeňských filharmoniků. Jeho umělecký zápal neutuchá ani ve vysokém věku, protože, jak sám říká, přirozená zvídavost ho udržuje stále mladým. I v 97 letech tak stále diriguje největší světové orchestry.
Českou filharmonii debutově řídil v roce 1993 na dvou koncertech, během nichž provedl Beethovenovu Třetí symfonii a poprvé v historii orchestru Sinfonii singuliére švédského skladatele Franze Beerwalda z roku 1845. K prvnímu českému orchestru se pak ještě několikrát vrátil s Brahmsem, Brucknerem, Dvořákem, Hindemithem či Schubertem, naposledy v roce 2013 v programu složeném ze Sedmé a Osmé symfonie Ludwiga van Beethovena. V roce 2009 vedl Českou filharmonii i na japonském turné. Prahu navštívil také v roce 2021, kdy přestavil v Rudolfinu na festivalu Dvořákova Praha schubertovsko-brucknerovský program s Vídeňskými filharmoniky. Na koncertech od 16. do 18. ledna s Českou filharmonií provede mimo jiné Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr č. 10 Es dur s Katiou a Marielle Labèque a Schubertovu Symfonii C dur „Velkou“. První části programu, raně barokních skladeb Giovanni Gabrieliho a Adriana Banchieriho, se ujmou Filharmonické žestě řízené Robertem Kozánkem.
Nicholas Kraemer, průkopník historicky poučené interpretace a nyní hlavní hostující dirigent chicagského orchestru Music of the Baroque, si vydobyl mezinárodní reputaci za vedení souborů specializujících se na starou hudbu. Hostuje však i u moderních orchestrů, které vede k poučené interpretaci. Přestože baroko je jeho hlavní specializací, jeho repertoár sahá od Monteverdiho až po současnost. Svou kariéru začal jako cembalista, ale brzy se přesunul z hráče bassa continua před orchestr. Od cembala diriguje dodnes, jak mohlo na vlastní oči vidět i pražské publikum v lednu 2024, kdy zde debutoval s Českou filharmonií. Svou promyšlenou interpretaci, kterou staví na hlubokých historických znalostech, tehdy ukázal na jednom z pilířů svého širokého repertoáru, Händelově oratoriu Mesiáš. Autentičnost a zároveň živost této produkce ocenilo publikum i kritika, jež Kraemerův večer označila za jeden z vrcholů sezony.
Na koncertech od 22. do 24. ledna se Nicolas Kraemer k České filharmonii vrátí s Bachovou Mší h moll, kterou mnozí považují za vrchol kompozičního stylu pozdního baroka. Spolu s ním vystoupí pěvci Miriam Kutrowatz, Catriona Morison, Patrick Grahl a Christian Immler a dále Collegium Vocale 1704, které připraví sbormistr Václav Luks. Provedení Bachovy Mše h moll bude pro Českou filharmonii mimořádnou událostí. V minulosti ji provedla pouze šestkrát v letech 1950 (Vittorio Gui), 1953 (Karel Ančerl), 1964 (Václav Neumann) a 1974 (Karl Richter).
